Reklama

Reklama

Kriminální drama mapující každodenní práci pařížské policie, která se specializuje na ochranu mladistvých. Odhalování dětské pornografie, výslechy osob podezřelých z pohlavního zneužívání dětí, odhalování případů zanedbávání povinné péče, a jiným deliktům se snaží ve své práci předejít desítky policejních důstojníků. Jak psychicky náročná je tato práce? Je možné profesní život oddělit od osobního? Bez ostychu a přikrášlení pojmenovává film věci pravým jménem. (Film Europe)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (44)

Flego 

všechny recenze uživatele

Po prvých minútach je jasné, že pôjde o výnimočný film, natočený zvláštnym spôsobom, kde niet hluchého miesta na divákove oddýchnutie si. Scény sú radené vedľa seba raketovým spôsobom, dialógy sa hemžia neuveriteľným tempom a niekedy je vskutku problém zorientovať sa v postavách. Preto si snímok vyžaduje zvýšenú pozornosť hneď od začiatku. Príbeh sa skoro dokumentárnou formou venuje neľahkej práci parížskej polície venujúcej sa ochrany mladistvých a niekedy je to riadna pecka. Angažovaný snímok režisérky Maïwenn Le Besco ( zahrala si postavu fotografky ) je silnou, niekedy prisilnou, výpoveďou o dnešnom svete a nebezpečenstvách, ktoré číhajú deťom od tých najbližších. Je to pravdivý a znepokojujúci film. ()

evulienka3 

všechny recenze uživatele

Konečne francúzky film, ktorým som si po dlhšom čase napravila pachuť po pár nevydarených "francúzákoch". Som rada, že Francúzi vedia točiť stále dobré filmy. Začala som toiž už pochybovať. Maïwenn znovu nesklamala. Po príjemnom prekvapení v podobe filmu Mon roi som siahla po jej skoršej tvorbe a oplatilo sa! Polisse je síce zvláštny film, ktorý zrejme nezaujme každého. Plne ho možno dokážu precítiť hlavne tí, ktorí vedia aké náročné je pracovať s ľuďmi. Obzvlásť s ich temnými stránkami. Ja som si tento film doslova vychutnávala. Videné v rámci projektu 52 films by women. ()

Reklama

mat.ilda 

všechny recenze uživatele

Máte práci, která s vámi nechodí domů a při zpětné inventuře dne se vám občas prožene hlavou maximálně myšlenka, jestli jste všude zhasli, zamkli? Tak v pařížském policejním oddělení péče o děti ji nemají, nenosí si ji do svých domovů v aktovce, ale pod kůží a její náplní je špína, špína a zase špína... a uklizeno nebude nikdy. Jak se s tím vyrovnat? Kde čerpat sílu pro každý nový den, který přinese jen další její nános, a co dělat, když ani domov nemá pevnou kotvu, protože osobní život není vůči pracovní frustraci imunní? Možná náhradní rodina složená z pracovního týmu - která rozumí rozčarování z každodenní bezmoci a nebo se dovede společně radovat z malého vítězství nad ní (krásná, spontánně působící scéna s tancem, kde je vysloveně cítit ten přetlak, který musí ven), aby se poté znovu nechala spoutat smutkem z nemožnosti změnit svět - se pro mnohé může stát jediným útočištěm... i tam jsou však jedinci s vyšší citovou zainteresovaností ohroženi více, než ostatní. Ani koncový pohled na zářijovou ulici plnou dětí zde není úlevný, vybízí k myšlence, kolik se na ní namátkou pohybuje dětí, stravovaných strachem z vlastních příbuzných... Spokojenost s realistickým zpracováním a hereckými výkony mírně kalila trochu zbytečně vygradovaná hysterie (ač výtečně zahraná), skóre však vyrovnala veselá scéna s chytrým mobilem, nesrovnala jsem se jen s podružnou epizodou okolo policejní fotografky, jejíž postava mě celou dobu neskutečně iritovala, holt každý není Clint Eastwood a měl by si uvědomit, že jeho místo je jen na jedné natáčecí straně, což není úplně špatná zpráva, někdo nemá co dělat na žádné z nich ;-) ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Hluboká sonda do oddělení "dětské" policie, která se ale neomezuje jen na aspekty policejní práce, ale nabízí pohled i do soukromí členů tohoto útvaru. A to bez příkras. To, s čím se tito policisté každý den setkávají na nich zákonitě musí zanechávat stopy, které si sebou přinášejí do svých domovů, protože v tomto případě práce od soukromí oddělit nelze. Několik naturalistických scén jsem těžko rozdýchával (porodnice, černoši, feťačka). Samotný závěr vás pak rozesmutní a naštve zároveň. 90% ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Netušila jsem, že mě po první asi půlhodině rozporuplných pocitů tenhle snímek tak zasáhne. V každém případě už jen námět je sám o sobě velmi citlivý a umět ho zpracovat tak, aby diváka nějak oslovil je nesmírně těžké. Maiwenn Le Beskco nám polodokumentární formou přiblížil strašně náročnou a psychicky vysilující práci zvláštní skupiny policie, která se věnuje s obrovským nasazením vyšetřování, kde se jedná o obtěžování a zneužívání mladistvých, či jiných problémů souvisejících s dětmi. Jejich práce má pochopitelně vliv i na jejich soukromý život, kdy se musí mnohdy vypořádávat i se svými problémy. Je to opravdu vyjimečný film s mnoha silnými, emotivně vypjatými scénami a já ho i přes ten těžší rozjezd doporučuju ke zhlédnutí. - "Nejsmutnější je takový svět, v němž vyrůstají smutné děti". ()

Galerie (33)

Zajímavosti (3)

  • Plněné sušenky „Pepito“, které si Mathieu (Nicolas Duvauchelle) vyžádal během svého pobytu v nemocnici, v České republice prodával výrobce Opavia pod komerčním názvem „Diskito - hvězdičky“ a následně jej odprodal výrobci Mondeléz, který je od roku 2019 prodával pod komerčním názvem „Milka ChocoMinis“. (kukkik)
  • Filmovanie snímky prebiehalo na viacerých miestach v metropole Paríž. (MikaelSVK)
  • Mellisa (Maïwenn Le Besco) používá fotoaparát Leica M8. Pořizovací cena přístroje se v době uvedení filmu pohybovala okolo 130 000 Kč. (Saur.us)

Reklama

Reklama