Milí lidé

Do filmu jsem šla bez jakéhokoliv očekávání. Bizarnost příběhu ve mně evokovala mnohdy stísněné pocity, ale nechala jsem se jim unášet až do samotného konce, u kterého mě pobavila ironie a nadsázka „sladkého" happy endu, který byl vynikající jako růžový puding. Přesto vím, že jedno zhlédnutí mi dokonale stačilo, podruhé bych film rozhodně vidět nechtěla, milých lidí není nikdy dost, ale vše má své hranice. (26.03.2015)

Od Dreyera po Triera (jak se to rýmuje!) jsme se mohli domnívat, že nějak tak to je, a pokud se nám to nezdá, pak to bude nejspíš naše vina. Tady ta závažnost i přesvědčovací scopnost (jak se to rýmuje!) už chybí. Perverze je samozřejmě cesta, ale zde jde o cestu z perverze, která skončí (už mimo film) dvěma sňatky nebo alespoň čtyřmi spokojenými partnery (kteří se mohou jmenovat stejně). Film je legračně pojatý, to je v pořádku, protože perverze je spíš veselá.... Konkrétními Dány jsem začal, obecnými skončím: Když jsme tábořili - zrovna vařili včeři - v jedné písečné duně, přišla za nami - každý s baterkou - delegace osadního výboru (možná spíš domobrana) s vyjednavačem. Dohodli jsme se, že dovaříme, povečeříme a pak pojedeme dál. Ten den jsme večeřeli v záři asi pětadvaceti baterek; třeba to taky patří do expandujícího vesmíru perverze. (05.08.2017)

Dánové dělají něco dobře. Jako jeden z mála národů žijí v hlubokém smyslu v míru s vlastní směšností, nesmyslností života a celkovou beznadějí. Ne jako třeba britové, kteří se naoko všemu vysmějí, ale v jádru se berou smrtelně vážně, nebo francouzi, z jejichž osvobozující dekadence zůstalo akorát pár básnických sbírek. V severské depresi je autentické přitakání životu. Je to paradox, ale i díky tomu se Dánsko umisťuje na předních příčkách World Happiness Indexu. Severská deprese má víc ducha než americký sen. Tenhle film je toho oslavou. (Krom toho diváka neobtěžuje patosem nebo expozicí.) (11.07.2021)

Kúsok pod 80%. Tak toto sa snáď ani nedá vymyslieť. Pri zamyslení sa nad celou záverečnou situáciou a "náhodným" stretnutím všetkých postáv, ktoré sa už z predošlého deja nejakým spôsobom (väčšinou hodne absurdným) poznali, som sa musel strašne smiať. Tak strašné až krásne. A neodvážim sa odporúčať. (19.04.2012)

,,ZDÁ SE, ŽE DNES JE VÁŠ ŠŤASTNÝ VEČER“..... /// Nemožné? Skutečné! Jednoduchá, na zbytečnosti skoupá filmařina, ve který se následovníci Larse von Triera, - co maj naštudovanýho Alejandra Gonzáleze Iñárritu, zamejšlej nad osamělostí a láskou a předváděj (místy) mrazivou, hnusnou, úchylnou, ale hlavně černoftipnou přehlídku několika Milých lidí. MYSLÍTE SI, ŽE SE LIDÉ MŮŽOU ZMĚNIT? (Hmm, já jsem si to myslel...tak na postel a na čtyři!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám s doktorem dohodu, že se budu vyhejbat parkům (s veterinářem? Uchyláku!). 2.) Zjistím, jestli je ,,pták v zadku“ lékem na osamělost. 3.) Thx za titule ,,larela“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (05.05.2012)