Inherent Vice

Film, který mi spíš imponuje, než že by se mi líbil. PTA tu už úplně ignoruje diváky způsobem, kdy už je Inherent Vice vyloženě negativ diváckého filmu. Což bude mnohým nepochybně přinášet velké potěšení a musím přiznat, že mě v podstatě bavilo, jak moc nesledovatelný ten film je. PTA navíc po dlouhé době ukázal, že voiceover, když je použitý podobně vynalézavě, má pořád svoje kouzlo. (06.04.2015)

Paul si tímhle filmem řekl definitivně o místo v moji režisérské topce. Vlastně, když se tak nad tím zamyslím, vůbec nechápu, že už jsem ho tam neměl dřív. Hluboce se za to stydím, rdím se, červenám se a sypu si popel na hlavu. Všechny jeho filmy z poslední doby jsou pro mě perfektní a tenhle není rozhodně žádná vyjimka. Joaquin spolu s dalšími výbornými herci a velmi netradičním příběhem ukázal, že i když vlastně vůbec nevím, o čem to celé bylo, je můj výsledný zážitek téměř maximální. A to se v poslední době podařilo jen málo komu. (15.04.2015)

A já pořád neviděl Až na krev, hanba mi. Paul Thomas Anderson se mi začíná zamlouvat čím dál víc, zatím to vypadá, že jsou pryč ty doby, kdy svými zvláštními filmy zaujal masy, u tohoto snímku by to vlastně v principu ani nešlo, podle toho, co jsem o postmoderním Thomasi Pynchonovi četl, se režisérovi podařilo ve filmu jeho styl vystihnout. I před stopáž naprosto perfektně sladěný příběh, kde se něco tak racionálního, jako vyšetřování pohřešované osoby, mísí s hypnotickými okamžiky monologů, hodnotícími děj, scénami situačního i slovního humoru, pomrkáváním na diváka a drsnými a (skutečně) romantickými pointami jednotlivých linek. Přitom nevidíš zaškobrtnutí, nebo snad mezery v tempu a celé to dlouhé vyprávění uteče jako voda. I když chápu, že snímek by netrhal divácké rekordy, v přítmí kinosálu by to na ty dvě a půl hodiny byl daleko intenzivnější, téměř až magický zážitek. Líp to prostě doma nejde. 90%. (30.03.2015)

Este pocas prvej polovice to vyzera celkom nadejne ako taka variacia na genialneho Big Lebowskeho. Znova sledujeme jedneho totalneho zhulenca ako vysetruje nejaky pripad. Lenze to pôsobi ako hruba prvotna verzia skveleho 90 minutoveho filmu. Je to prilis roztahane. Takisto sa postupne zbytocne nabaluju dalsie a dalsie pripady, ktore ma hrdina vyriesit. Citelne tu chyba partak s ktorym by si Phoenix vymienal vtipne hlasky akym bol v Lebovskom skvely John Goodman. Tym partakom mohla byt postava, ktoru hra Josh Brolin, pretoze chemia medzi nim a Phoenixom funguje dokonale. Ale Brolin tu hra len vedlajsiu postavu a väcsinu stopaze vysetruje Phoenix samostatne. Dalej sa tu mihne kopa dalsich znamych hercov v malych divnych ulohach. Obcas su vtipny, väcsinou aspon zaujimavy. Bohuzial v druhej polovici filmu Paul Thomas Anderson rezignoval na nejake forky a rozhodol sa, ze natoci predsa len nieco svojske. Ale o co mu presne islo som nepochopil a ani ma to nebavilo. Len kvôli slusnej prvej polovici s niekolkymi vtipnymi pointami davam nakoniec aj tretiu hviezdicku. 5/10 (24.02.2015)

Po dlouhé době jsem se dostal k tomuhle filmu od mého oblíbence PTA. A je to psychedelická pecka. Ani já, ani PTA jsme přechod 60. a 70. let v Americe nezažili, takže těžko říct, ale přijde mi to jako úžasný popis té doby. Je to zmatené, je to náročné a některé náznaky těžké na pochopení, ale má to své kouzlo. A ta hra s filmem noir, hippies, drogovým raušem alá Strach a hnus v Las Vegas, to má koule. (15.10.2017)