Král z ostrova Bastøy

90%. Táto téma mi je dosť blízka, porovnával som súčasné zariadenie pre mladistvých a to, ktoré je predstavené vo filme. Je to neporovnateľné. Vynikajúce herecké výkony mladých chalanov musím oceniť, veľmi uveriteľné. Pozri tiež: http://oslopuls.aftenposten.no/film/article463638.ece. Film odporúčam. (10.02.2012)

Severská kinematografie v plné své síle, tentokráte kombinující typickou ponurou atmosféru s působivým vizuálním ztvárněním a melancholií post-rockových Sigur Rós. Historicky koncipované drama odehrávající se před sto lety připomene geniem loci trochu Prokletý ostrov Martina Scorseseho a samozřejmě odkazuje k celé řadě podobných filmových reflexí temných stránek historie národů obtěžkaných tíživým svědomím nechvalně proslulé ,,převýchovy" dětí (např. temná australská minulost - viz film Rabbit Proof Fence atd.) či internátní katolickou výchovou, což bylo snad ještě větší zvěrstvo (irské Padlé ženy či Hříšnice nebo řada filmů britských). Režisér Marius Holst si ovšem narozdíl od Scorseseho neklade za cíl rekonstruovat dobovou filmovou řeč, naopak se snaží ryze současnými výrazovými prostředky vyprávět vcelku jednoduchý příběh o poměrech v chlapecké polepšovně zhruba před sto lety. Mírně schématický model respektuje daný subžánr (příchod solitéra, který nakonec zafunguje jako neformální vůdce odporu) a v podstatě splňuje daná očekávání. V kontextu severské kinematografie existuje několik výrazně působivějších a sugestivněji natočených filmů (ať už Zlo mezi námi nebo Umění plakat kupříkladu), ale Král z ostrova Bastøy je přesto ponuře poetickým zásahem do černého... (05.06.2012)

Zatím asi nejlepší film jaký jsem v roce 2012 viděl a hlavně film, kde nemám vytknout vůbec, ale vůbec nic. Stellan Skarsgard si svým fantastickým hereckým výkonem hlasitě řekl o práci v Holywoodu. Dechberoucí herecký výkon. Ani ostatní herci však nezůstali pozadu. Hlavně chovanci zahráli přesvědčivě. Když navíc připočtu parádní scénař, který šlape jak švýcarské hodinky, dobrý soundtrack, kameru a vlastně všechno je dokonalé a vážne nemám co kritizovat. (12.05.2012)

Na filmu je vidět, jak Norsko skáče co se týče vězeňství z extrému do extrému. Na počátku 20. století připomínalo i vězení pro mladistvé koncentrační tábor a na začátku toho 21. připomíná vězení masového vraha dětí luxusní byt s posilovnou a plazmovou televizí. Jisté je, že patologické osobnosti, a zejména děti "převychovat" hrubým chováním, nadávkami na jejich "kurevské matky" a přísnými tresty nelze. Vzpomněla jsem si na experiment, kdy odvezli všechny vězně na jeden izolovaný ostrov, na kterém postupně vznikla normálně fungující společnost, zatímco v zemi jejich původu kriminalita neklesla. Na samotném filmu oceňuji především herecký výkon Benjamina Helstada, který se ujal role charismatického silného "vůdce" velice přesvědčivě. Celý film na mě působil uvěřitelným dojmem, skvělá byla i hudba a závěr. (09.10.2012)

„Takže ty si myslíš, že jsi silný, že? Uvidíme!“ A Erling ukázal, jak moc silný ve skutečnosti je…Film mi velmi připomínal o 2 roky staršího severského příbuzného z Finska, a to Domov šedých motýlů. Tu a tam mi dokonce přišlo, že jsem už některé scény v podobném provedení viděl. Ale Král jde mnohem víc na dřeň. Skličující situace mnoha mladistvých delikventů mi přišla ještě víc bezvýchodná. Jasně rozdělené úkoly, šedá rutina, tvrdá práce, čísla místo jmen a žádné odmlouvání. Porušení disciplíny a pravidel? Přichází kolečko v podobě nekompromisních trestů, snížení přídělů a přidělení horší práce. Postupně se tak prohlubuje divákův vztek vůči řediteli a jeho podřízeným ruku v ruce s navazováním sympatií k hlavním chovancům. To se ukáže v celé své kráse při velmi působivé pasáži povstání, kdy divák fandí vzbouřencům naplno a dočká se solidní porce napětí. Následné rozčarování a deprese (jakkoliv předem očekáváné) jsou pro publikum velmi trýznivé. Konec potom má svůj emocionální dopad…za mě silné 4*, kvalitní podívaná. (29.01.2023)