Král z ostrova Bastøy

„Takže ty si myslíš, že jsi silný, že? Uvidíme!“ A Erling ukázal, jak moc silný ve skutečnosti je…Film mi velmi připomínal o 2 roky staršího severského příbuzného z Finska, a to Domov šedých motýlů. Tu a tam mi dokonce přišlo, že jsem už některé scény v podobném provedení viděl. Ale Král jde mnohem víc na dřeň. Skličující situace mnoha mladistvých delikventů mi přišla ještě víc bezvýchodná. Jasně rozdělené úkoly, šedá rutina, tvrdá práce, čísla místo jmen a žádné odmlouvání. Porušení disciplíny a pravidel? Přichází kolečko v podobě nekompromisních trestů, snížení přídělů a přidělení horší práce. Postupně se tak prohlubuje divákův vztek vůči řediteli a jeho podřízeným ruku v ruce s navazováním sympatií k hlavním chovancům. To se ukáže v celé své kráse při velmi působivé pasáži povstání, kdy divák fandí vzbouřencům naplno a dočká se solidní porce napětí. Následné rozčarování a deprese (jakkoliv předem očekáváné) jsou pro publikum velmi trýznivé. Konec potom má svůj emocionální dopad…za mě silné 4*, kvalitní podívaná. (29.01.2023)

Veľmi sympatický filmársky počin, ktorý mi svojou témou čiastočne pripomenul aj iný úspešný severský (ale pre zmenu švédsky) snímok Ondskan, ktorý mimochodom radím medzi svoje obľúbené. Severania sa tentokrát opäť ukázali vo veľmi dobrom svetle a dokonca aj ten ich povestný chlad bol cítiť snáď z každého jedného záberu, bol skrátka všadeprítomný. Vlastne celá atmosféra sa niesla v takom "chladnom" (alebo ak chcete surovom) duchu, čo samozrejme myslím len v dobrom. Po vizuálnej stránke to bolo prakticky bez jedinej chybičky, dej taktiež zvládnutý bez nejakých väčších zádrheľov (i keď miestami by možno neuškodilo trochu viac napätia), čiže z môjho pohľadu prevažne spokojnosť. A aj keď kvalít už spomínaného Ondskanu to (pochopiteľne) nedosahuje, tak či tak je to stále fajn, silný nadpriemer. Jeden zo skupinky tých filmov, ktoré dokazujú, že aj európska kinematografia predsalen stojí za to (no a konkrétne u tej severskej to platí dvojnásobne!). Vskutku vydarená záležitosť. 4/5 (26.09.2014)

Kongen av Bastoy (Král Ďáblova ostrova) je určitě dobrý film. Máme tu nějakou nosnou historickou událost, studené lokace zimního ostrova, herce jako Skarsgard nebo Joner, smutnou hudbu a uzurpovaní kluci versus zlý "house father", toť téma vždy vděčné. Ne dlouho předtím jsem viděla Ondskan, kde sice příběh byl trochu jiný, ale vesměs šlo taky o správný hochy vzdorující bezpráví uvnitř nefungujícího výchovného systému. Ale zatímco Ondskan působí na diváka tak, jako by byl taky kamarád hlavního hrdiny, všechno s ním prožíval a tajně mu držel palce, u Kongen av Bastoy to divák pozoruje zpovzdálí. Sice taky fandí, ale jako by koukal na zápas dvou mužstev. Přitom i tady je hlavní hrdina sympaťák co najde v ústavu nejlepšího přítele, ale jejich vztah je nadhozen zkratkovitě. Prostě spolu kamarádí. Proč? Proto. A celou dobu filmu se Erlingovi nemůžeme dostat pod kůži. Proč jako jediný má sílu vzdorovat a něco proti bezpráví podnikat? Protože proto. Film má skoro dvě hodiny a tentokrát to je opravdu cítit. Konec je sice silné kafe, ale chybí lepší vztah diváka k postavám, tak nemůže víc strhnout. A ještě k hercům - Skarsgard hraje ředitele polepšovny, člověka ovládaného ne zcela správným žebříčkem hodnot, a nedalo by se říct, že je to vyloženě padouch. O Kristofferu Jonerovi, co hraje dozorce, se to už říct dá (a o jeho kníru taky) a člověk má fakt chuť mu zakroutit krkem. Adolescenti sympatičtí, přirození. Přesné 4* (29.10.2011)

Pracovalo se tu s velmi úspornými vyjadřovacími prostředky, žádná drobnokresba postav, žádná exprese, přesto dávalo chování všech postav jasný smysl a bylo srozumitelné. To pro mě byla fáze 2- když jsem se utvrdil, že všemu správně rozumím, a že chápu, proč se tady děje to, co se tady děje. Fáze 3 přišla v samotném závěru a byl to okamžik, kdy si mě ten film podmanil. Uvažoval jsem i o plném počtu hvězd, ten jeho půvab je opravdu nenápadný a přicházel pozvolna a postupně. Pro mě to grande finale nastalo, ale bohužel moc pozdě, převažovaly pocity, které na nejvyšší hodnocení nepostačovaly. Nic to nemění na tom, že je to silné a krásné. (07.07.2019)

Další důkaz, že skandinávský film je v současnosti nejlepší na celém světě. Jestliže Hollywood měl svou zlatou éru ve čtyřicátých letech, Itálie vládla filmu v padesátých letech, Československo v letech šedesátých - tak nyní je to jednoznačně ve prospěch severských zemí - zde pak konkrétně Norska. Už dlouho se mi nenaskytl pohled na tak kvalitní film, především pak s kvalitním scénářem, skvělým hereckým obsazení (především pak v chlapeckých rolích!), dokonalou hudbou, dobrou prací kameramana, výtečným střihem.. Bestialita strážců nezná mezí, asi v žádném jiném filmu u mě nevyrostla taková touha po pomstě, jako zde. Pozor spoiler! A když chlapci věšeli toho sviňáka, dostal jsem alespoň maličký pocit zadostiučinění. Spravedlnost holt na světě neexistuje, jelikož norská armáda opět sjednala pořádek, ovšem i ta maličká jiskra naděje na konci divákovi ukáže, že žádný boj není marný. Nádherný filmový zážitek! (23.09.2013)