Babycall

Nevýrazný psychothriller s prvky hororu, který si v první půlhodince získá divákovu pozornost (hustá atmosféra, dobrý výkon Noomi Rapace), aby se následně rozmělnil do klasické "všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo" povídačky. V jednotlivých momentech celkem fajn severské strašení, ale celkový dojem .. jak už jsem řekl, nevýrazný. Režisérův předchozí kousek je poněkud jinačí hororová psycholiga. (10.01.2013)

Ježiš, to byl tak hnusnej chlapeček, že se na něj nedalo ani koukat. No, na maminku se čtyřiceti kilama taky nijak zvlášť a o pointě, dle procent, se taky nemusím rozepisovat. No nic, chtělo by to příště nenechat pobíhat jak šílenou hrdinku po městě a dát trochu prostor nějakému vysvětlování, dále vynechat rádoby strašidelné momenty (chůvičky) a netlačit tolik na pilu co do dalších násilných činů jen proto, aby divák trpěl s hlavní hrdinkou (my se shodli, že se nám spíš jevila jako přehnaná hysterka). (04.03.2013)

Film mi nabídl jen jedno velké zklamání. Co taky chcete očekávat od filmu, když vlastně není tajemství, že hlavní hrdinka je psychicky labilní hysterka fixovaná na svého syna. Těm bystřejším zápletka dojde už asi v půlhodině filmu. Vatové scény typu: Nepamatuju si, co jsem dělala. - Viděl jsem tě v kavárně. - To jsem nebyla já, které vlastně v celkovém vyznění filmu nedávají nijak smysl zápletce, ale jen umocňují psychickou nemoc hlavní hrdinky a tudíž i další důkazy, proč by jí divák neměl věřit - a to je právě podle mě největší chyba filmu. Pamatujete na Šestý smysl, kdy jsme všichni věřili Bruci Willisovi a o to silnější byl konec? Proč dnešní scénaristé nedokážou divákovi podpoknout nohy jako tenkrát Shyamalan? Scény s dětskou chůvičkou mohly být lepší a dalo se z nich vyždímat napětí a strach, nechápu, když na tomto motivu postavili i název filmu, proč posloucháme v celé stopáži filmu křik z vysílačky jen 2x. Po skončení filmu začnete přemýšlet nad minizápletkami, které film předložil (proč Helge viděl Anderse? kdo se teda utopil a kdo "byl vyhozen" z okna? sociální pracovníci tedy byly jen výplody fantazie? dělo se tedy něco v sousedství, co slyšela v chůvičce?...) (01.01.2013)

Před zhlédnutím tohoto filmu vysvlečte spodky a prdel nastavte směrem k obrazovce. Pak můžete pohodlně spustit PLAY a půl druhé hodiny se nechat režisérem Sletaunem vojebávat. Páč jeho snímek není ničím jiným, než prvotřídním diváckým vejmrdem. Na konci se totiž ukáže, že vše bylo trochu jinak a veškeré emoce, které jste investovali do prožívání příběhu, byly investovány zbůhdarma a vniveč. Au! 40% (08.01.2013)

Chce bavit všechny a kvůli tomu i všechny zklame. Dokonalá Noomi umí rozjet příjemnou thrillerovou atmosféru jen svými mimickými výrazy na hranici duševního zhroucení, ale scénář jí v těch nejdůležitějších chvílích podkopává nohy. Když se úspěšně naladím na tiché drama, přijdou strašící prvky a když přepnu na paranormální nervák, neděje se dlouhé minuty prakticky nic. Tohle není multižánrovka, ale pokus o originalitu za každou cenu, který se pár minut před pointou rozsypal tvůrcům v rukách. 50% (17.01.2013)