Ďábelské líbánky

Nebýt zdržujících Neckářových písniček, byla by tato úžasně černá komedie za plné hodnocení. Vedle poněkud parodických rolí Vinkláře a Filipovského jako inspektorů Boušeho a Mrázka (Hříšní lidé města pražského), či filmové jméno kapitána Libíčka herce Libíčka, je děj sled pestrých snah jak někoho zabít, aniž by to kdykoli vyšlo. A Libíčkovy metody jak odhalit pachatele jsou vskutku neotřelé. Báječných 80 minut s českou komedií a báječnými herci. (28.07.2012)

Proklatě černá crazy komedie, místy tak suchá, že se z ní práší. Zdeněk Podskalský v ní spojil mnoho druhů humoru od klasické grotesky po satirické špílce a díky obsazení, které je napěchované přímo obdivuhodně, se podařilo všechnu tu legraci jakespatří přenést ze scénáře na filmový pás. Mě osobně nejvíce bavila dvojice Jan Libíček a Jiřina Jirásková a vyzdvihnout musím i velice vtipnou a nápaditou hudbu Angelo Michajlova. "Víš co, miláčku, pojď na procházku." - "A můžu si vzít tu pilu s sebou?" - "Ale poneseš si ji sama." (12.12.2015)

Film ukazující skutečnost, že boj muže se ženou je velmi tvrdý a málokdy má vítěze. Stejný nebo ještě tvrdší boj probíhá, když dvě ženy bojují o muže. Vlastimil Brodský je sice geniální vědec, ale i na něj je toho tady trochu moc. S tím mu musí pomoci i chlípný kapitán Jan Libíček s kolegyní Jiřinou Jiráskovou. Možná by bylo lepší zůstat do konce života svobodný a užívat si s mladými kolegyněmi. Ale to by bylo moc jednoduché... Je to vydařená komedie s mnoha černými momenty, ve které občasnou scénáristickou nedůvtipnost zachraňují herečtí velikáni. Kdeže loňské sněhy jsou... takové filmy dneska nikdo netočí, a přitom diváky by si určitě našly, a navíc takových herců už u nás existuje pramálo.. 90% (04.12.2016)

Bláznivá komedie plná černého humoru. O tom, jak se může změnit život nenapravitelného sukničkáře, když se dvě jeho favoritky rozhodnou ho dostat jen pro sebe. A berou to velmi cílevědomě, velmi osobně, velmi sobecky v zakrývání stop, až jde sukničkářovi nepřetržitě o život. Navíc parodické narážky na radu Vacátka a špetka narážek na vynikající komunistické zřízení. Docent Kostohryz (dobrý Vlastimil Brodský), vynálezce, svým pubertálně chtivým chováním připraví nejednu horkou chvilku nejen sobě, ale i ostatním zúčastněným. S vypětím veškerých svých sil bojuje o svůj holý život a ve chvíli domnělého konečného klidu se vrací vše znova na začátek. Dagmar (dobrá Jana Brejchová) se tak stává jeho první ženou, která mu připravuje překvapení na každém kroku. Je nelítostná ve své cestě za svým cílem a za uchránění své beztrestnosti a tak manipuluje a vraždí. Ester (Iva Janžurová) se pak stává Kostohryzovou druhou ženou, neméně ctižádostivou ve svých cílech. Kapitán Libíček (skvělý Jan Libíček) se snaží dopadnout toho pravého vraha. Z toho důvodu navádí Kostohryze do nových a nebezpečných situací ve prospěch spravedlnosti. Alžběta (dobrá Jiřina Jirásková) je Libíčkovou pravou rukou, která nakonec poklidnou silou dostává svého šéfa k oltáři. Příjemně zábavné. (11.02.2011)

Takový malý filmový důkaz o tom, že ani v období české Nové vlny se netočily jen samé filmové skvosty a že kvalitní herecké obsazení ještě nutně nemusí znamenat kvalitní film. Zdeněk Podskalský zfilmoval námět manželské herecké dvojice Vlastimil Brodský a Jana Brejchová, které do své komedie také obsadil...a bohužel jen potvrdil, že to byl takový Zdeněk Troška své doby...(který točil především ,,pro diváky"). Místy hodně laciné, místy bez humoru, on ani sám scénář není bůhvíjak nosný a silný - připomíná mnohdy ozvěny dobově populární české crazy komedie a spoléhá především na obsazení osvědčených tváří, které zřejmě všechno zachrání... Mnohé se jim ale zachránit nepodařilo... Zdeněk Podskalský však někdy dal vzpomenout i na to, že natočil i geniální filmy (Světáci, Bílá paní...) - aluze na modrpartu rady Vacátka (pánové z ,,pětky", Mrázek a Bouše, se osobně ve filmu také objevili), reflexe politických procesů padesátých let (,,dostanete provaz, ale než vás rehabilitují, budete již dávno z kriminálu zpátky...") či hudební stránka filmu s několika ,,živými" písněmi Václava Neckáře. Ďábelské líbánky zkrátka nejsou až tak úplně ďábelské, jak by se podle doby vzniku a hereckého obsazení dalo čekat... (27.12.2007)