Mai wei

Jihokorejský válečný epos se vším všudy. Na internetu jsem si našel, že se jedná o nejdražší jihokorejský film všech dob. Celkově film stál 24 milionů dolarů. A musím uznat, že to na tom je vidět. Je-Gyu-Kang mě již uchvátil svým předchozím válečným filmem Pouta války, a tak jsem Moji cestu prostě a jednoduše musel vidět také. Film je sice inspirován skutečným příběhem, ale soupeření dvou maratonců jak na trati, tak i ve válce je zde smyšlené. Ale vůbec mě to netrápilo. Dobová atmosféra je zachycena úžasně, kulisy se povedly na jedničku. Oba dva hlavní představitelé byli velmi sympatičtí a jejich výkony brilantní. Je neuvěřitelné, čím vším si musel projít opravdový Yang Kyoungjong, než se dostal zpátky domů. Největším filmovým lákadlem jsou bezesporu bitvy, které jsou zde opravdu šťavnaté a napumpovaný peněžní kapitál z nich číší v každém akčním momentu. V tomto ohledu se Moje cesta vyrovnává hollywoodským trhákům. Konec byl dojemný, na druhou stranu malinko přes čáru, ale hodil jsem to za hlavu. Očekával jsem daleko horší film, ale Moje cesta patří společně s Pouty války k tomu nejlepšímu, co jihokorejská kinematografie dokázala doposud stvořit. Za mě dávám 90 % (14.01.2017)

Od režiséra filmu Putá vojny asi každý čakal niečo výnimočné. Príbeh, výprava, nasadenie, davové a vojnové scény sú miestami úchvatné, ale medzi dvoma hlavnými postavami z nejakého dôvodu nefungovalo to puto a iskrenie, ktoré tento spletitý príbeh potreboval. Paradoxne viem na tomto filme vymenovať viac chýb ako kladov. Prehrávanie hercov, prestrelený emočný náboj takmer v každej scéne, neustále niekto vrieska alebo plače, ale všetko korunoval, musím to jasne napísať - dojebaný strih...Režisér natočil skvelý materiál, excelentné bojové scény, ako napr. samovražedné útoky na ruské tanky, alebo celý pohľad na vylodenie v Normandii, ktoré je veľmi podobné tomu od Spielberga, ale z iného uhlu. Ak už mám natočený taký výnimočný materiál, nechám sa s nejakým pošahaným strihačom zavrieť v strižni a znehodnotím celý film?? Asi niet vo filme záberu dlhšieho ako 3 sekundy... Miestami je to naozaj chaos a aj to je možno dôvod, prečo postavy neprirastú divákovi k srdcu, aj keď by mali. Ťažko uveriť tejto ceste a zaujímalo by ma nakoľko je príbeh natočený podľa skutočných udalostí. Ako fanda žánru sa prikláňam k slabším štyrom, ale STRIHAČ BY MAL VISIEŤ V TOM RUSKOM LÁGRI SPOLU S HLAVNÝMI HRDINAMI, ALE OPAČNE... ZA VAJCA...70%. (24.02.2013)

Mohl bych hledat a nacházet výrazy a slovní obraty, kterými bych jinými slovy vyjádřil totéž, co výstižně popsal ve svém vyčerpávajícím komentáři JFL, je to ale zbytečné, lepší bych nebyl. Podepisuji tedy jeho závěr. Mai wei je nesourodý kýč, kde brnkání na nacionální strunečku doplňuje smrtící dávka patosu a sentimentu. Korejská kinematografie mi k srdci nepřirostla a Kang jen zvýšil nedůvěru, kterou k ní chovám... Celkový dojem 25%. (05.06.2024)

Pan režisér si mě dostal na svoji stranu válečnou pecko Pouta války. Proto jsem se na My Way těšil jako malej kluk. A s klidným srdcem můžu říct, že i tento snímek je pecka. Nejsou to sice Pouta, ale pořád je to nadprůměrná válečná řežba. A i když je to korejský film, na mě působil poměrně hodně evropsky. Je to zřejmě prostředím, kde se z větší části odehrává v Rusku a následně ve Francii při vylodění Spojenců, ale také ze záčátku v Asii. Takto se divák dostává na různá bojiště a prožívá utrpení války s hlavními hrdiny, dvěma rivaly-kamárady. A to je velkým plusem celého filmu. Dokonálé válečné scény beru u Korejců už jako samozřejmost. Trošku sice zamrzelo celkové sestříhání filmu, které někdy až moc měnilo celkový příběh, a proto plně souhlasím s uživatelkou KevSpa. Suma sumárum, My Way je kvalitní válečný film, s dobrými válečnými scénami, kvalitním příběhem, ale Pouta jsou Pouta, a přes to nejede vlak. (17.08.2012)

Je-gyu Kang ukázal už v Poutách války, že mu tyhle rozsáhlá válečná dramata jdou pěkně od ruky. Film se stal jedním z mých nejoblíbenějších filmů z druhé světové války a od té doby jsem rád vyhledával korejskou tvorbu. Po čase jsem narazil právě na Mai Wei, který toho má s Pouty války mnohé společného. I když příběh působí hodně pohádkově, je založen dle skutečné události. Jen mě trošku zamrzelo, že jsem přetvoření vztahu z nepřátel na kamarády moc nevěřil. Přesto pro válečné fanoušky jedna z mála povinností z korejské tvorby. (14.12.2014)