The Promise

film o udalostich v Palestíne krátko po II. sv. vojne. Film o tom ako svet a mocnosti zase niečo alibisticky posr...hnojili. Pohľad na príčiny a dôsledky udalostí v Palestíne, v minulosti korešpondujúcich s pohľadom na túto oblasť a udalosti v nej v súčasnosti. Film o tom ako pri tom trpia obidve strany, Pohľad ani nie čiernobieločervenozelený ale ani nie bielo-modry. (12.11.2014)

Ačkoli hlavní hrdinka je celou dobu afektovaná kráva, která očividně nikdy neviděla žádné zprávy, neslyšela o Izraelcích, Palestincích ani pásmu Gazy, jedná se překvapivě o počin velice zajímavý a rozhodně takový, jaký by Američané nikdy nenatočili (pokud tedy nepočítáme Zohana:)). Ať už má divák na Izrael a Palestinu názor jakýkoli, nic to nemění na faktu, že ve 4 dílech se dozvíme o ne příliš známém historickém údobí, o tom, jak "svobodný stát" vznikal a i o tom, jak se tam žije dnes z pohledu vlastně "nezaujatého" pozorovatele - Brita, resp. Britky. Ano, můžeme debatovat o tom, jak národy trpěly pod imperiálním jhem Británie, ale v roce 1945 už to (alespoň v případu Palestiny) úplně nebyla pravda. Nicméně chtěl bych ocenit lokace, zajímavě propletený scénář (jaká náhoda, že se podíváme na všechna důležitá místa v Izraeli/Palestině), solidní herce i rekonstrukci dobových událostí. Rozhodně stojí za to se na tento snímek podívat! 75% (11.02.2014)

,,JE TO NAŠE ZEMĚ“ (pravil Abu-Hassan Mohammed) …..,,JE TO NAŠE ZEMĚ” (pravil Leo Rosenbaum)...... /// Britka Erin má kliku. Její kámoška si vyráží do Izraele odkroutit ZVS (základní vojenskou službu, to je …. ale to máš jedno…) a bere jí sebou na plnou penzi k rodičům. Erin si balí svejch pět švestek, kartáček, pastu…. a - dědův deník! Děda totiž…flashback – rok 1945….. Přesně tak. Mé vnitřnosti bažící po informacích mají orgie. Omlouvám se, ale já nic s podobnou tématikou neviděl. Politika. Nenásilná, ale vlastně jen a jen politika. Tam je totiž život celkem komplikovanej. Dvě strany, dva úhly pohledu. Nejdřív se mně zdá, že to bude jen takový rozumně neutrální, s tím, že úsudek si dodělejte doma (myslíš jako třeba TADY? A nebo spíš TADY?…), ale postupně….no vlastně si úsudek můžu udělat taky, ale vzhledem k historickejm souvislostem, se těm Židům nedivím, že maj trochu kecy. Ale vona je tam ta situace tak složitá, a když si člověk přečte, jak poctivě se snažil Peter Kosminsky shánět informace a skládat fakta…. takže radši zpět k seriálu. Má to spád, je to zajímavý a jestli má něco vypadat jako drama, tak by se to mohlo učit vod tohodle. Politika bez politiků – 6 hodin historie, která vzbudila v celým světě velkou vlnu diskusí. Nejen vyobrazením Židů, ale i chováním Erin, u který si (hlavně v posledním dílu) musím furt opakovat, že to dělá z mladický nerozvážnosti a kvůli zajímavosti příběhu (páč jinak bych ji nazval píčou a proklel do třetího kolena…). Když už jsme u posledního dílu – připravte se na scénáristickej patos. Přes to všechno dávám 4*, čímž přiznávám, že mě to DOST bavilo! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dokážu si užít vejlet do Nábulusu, Abu Dis, Hebronu či Gazy. 2.) Chystám se uhasit Požáry a vydat se na cestu do Ráje (hned teď). 3.) Doma posloucháme jedině ,,Kol Tsion HaLokhemet“ (hovno black metal…. i když dokázali udělat pěknej rámus….). 4.) Thx za titule ,,KenoL“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (01.04.2013)

Dovedu si dost dobře představit, že izraelci neměli z této minisérie asi dvakrát radost. Je jasné, že vyváženější nestrannost by tomu slušela více, ale pravdou je, že události, jako jsou atentáty teroristických skupin Irgun a Lechi na příslušníky britské armády nebo etnické čistky arabů, boření jejich vesnic a k tomu následný nezájem britů mírnit válku, se skutečně staly. The promise toto vše zdramatizoval dost působivě, takže o emoce tady není nouze, postavy Lena, Omara, Paula a nakonec vlastně i Erin, jsem si dost oblíbila, takže jsem s nimi ráda absolvovala tuhle zajímavou a nezřídka bolestnou cestu po minulosti i současnosti jednoho z nejpalčivějších konfliktů dnešní doby, jehož konec je stále v nedohlednu. A navíc k tomu všemu jsem dostala jeden moc hezký osobní příběh o Lenově přátelství s Muhamedovou rodinou. (27.10.2014)

Hoci dievka mala viac šťastia ako rozumu, podstata príbehu spočívala niekde inde a to tu bolo podchytené viac ako uspokojivo... "Keď som mal desať, otec ma zobral na hranicu. Židovská strana bola zelená a úrodná. Arabská strana bola hnedá, neúrodná s niekoľkými kozami, a vtedy povedal: "Pozri sa, čo s tými pozemkami urobili za dvetisíc rokov. Pozri sa čo sme my dokázali za 50 rokov." A to je dobrý človek, a liberál. Trvalo mi roky, než som pochopil tie predsudky, ktoré sú za tým všetkým, čo mi v ten deň povedal...že si to nezaslúžia tak ako my, že zem neobrábajú, že žijú ako zvieratá, že nás nenávidia"...PS: na režiséra Petra Kosminského si bližšie posvietim! (24.04.2015)