Velký Gatsby

Zpočátku omamující kýč, potom už jen únavná selanka, pajdající na obě nohy. Jak jde o samoúčelné kamerové fígle a čarování s obrazem, tam si je Luhrmann jistý v kramflecích, ale v prostém smysluplném vyprávění a ve snaze dostat se zúčastněným postavám pod kůži selhává. Zmínil jsem kýč – při všech těch opulentních večírcích si připadáte, jakobyste se dívali na velkého sádrového trpaslíka, ověšeného pestrobarevnými pentlemi a blikajícími žárovičkami. Potom, když má dojít na city, je to jak z plytké povídky v nějakém dívčím časopise – mám na mysli to kolovrátkovité „Má tě ráda, nemá tě ráda, má tě rád, nemá tě rád, odejde s Tebou, neodejde s Tebou…..“. Díky bohu aspoň za dvě věci – chlapáckou postavu Edgertonova Buchanana, jedinou to plnokrevnou postavu celého panoptika a pak za scénu opětovného setkání Gatsbyho a Daisy – jediný moment v celém filmu, kde byly cítit nějaké emoce. Luhrmann už začíná být nějak vyčpělý. (25.05.2013)

Palác na Long Islandu, hadry z Paříže, gangsteři, Lana del Rey, jazz, tlustý černošky, fight v hotelu Plaza, západy slunce, tisíce ohňostrojů a Leo, ale kde je nějaký srdíčko?! Koukat na Velkýho Gatsbyho je jako jako koukat ve smyčce na prvních deset minut filmu Sex ve městě 2, ve kterých se blýská úplně celej Manhattan, hraje k tomu Jay-Z a Carrie má zlatý lodičky. Chybí tu už jen ta gay svatba s labutěma s náhrdelníkama. P.S. Předchozí filmy Baze MILUJU! 60% (15.05.2013)

Velkolepá výprava velmi smutného a dramatického příběhu lásky, a to už jen kvůli tomu, v jaké době se odehrával. O hereckém talentu Leonarda není sporu a ani v tomto okamžiku nemám nejmenších připomínek, naopak. Jsem pokaždé unešena a vychutnávám si každý okamžik, kdy je na obrazovce. I kdyby celý snímek stál zaprd, tak se stojí na film podívat už jen kvůli němu. Naštěstí se bylo na co koukat a celou tu dobu jsem se nenudila, i když se našlo pár věcí, které mě zarazily a díky kterým nedám plný počet. Kromě toho, že komplexně celý soundtrack byl peckovní, na jedničku, tak první z těch věcí byly právě některé použité skladby na pořádaných mejdanech. Myslím si, že do poválečného děje ta dnešní, technická muzika nepatřila. Jako další mínus jsem vnímala, že tvůrci dostatečně nevysvětlili, jak se dostal Tobey do role vypravěče s tak konkrétními diagnózami na papíře. Celou dobu mi připadal jako takový klidný prostředník mezi dvěma silnými, lidskými osudy. (15.02.2016)

Great Gatsby NEMÁ duši jako předchozí kousky Baze Luhrmanna. To, že se látky chopil právě on, zaručovalo soustředěnou podívanou plnou atrakcí. Výbušný vizuální styl se dostavil i tentokrát. Jenže vedle toho všeho třpytivého třeštění tak nějak chybí příběh – tedy, on tu samozřejmě je (vypráví ho bratranec od milenky ústředního hrdiny kdesi v léčebně na popud svého psychiatra), jen působí s ohledem na předešlou Luhrmannovu tvorbu zoufale obyčejně. Žádná velká kavárenská intelektuální látka se, podotkněme, neodehrávala ani v předchozích tvůrcových zastaveních, ale tentokrát toho nefunguje víc. HUDBA znovu spoléhá na rozmanité moderní skladby, jenže hudební čísla v Moulin Rouge jsou jen jedny, a tady si to jednoduše nenotuje. EMOCE! Neudeří, neuhodí kladivem na hřebík. Už zmiňovaný PŘÍBĚH točící se okolo tragicky romantického hrdiny nemá potřebný náboj. Ne všichni HERCI se do látky hodili (kupříkladu Maguire nebo Edgerton). Infantilní soustředění se na formu brání tomu, abychom mohli sledovat vztah Gatsbyho a Daisy, který je bohužel zvláštní, chladný, nudný i banální. Nejedné scéně jsem nevěřil, nejednomu gestu zrovna tak. Jen pachuť v ústech bohužel zůstala. (25.08.2013)

Asi jsem podvědomě věděla, proč tak dlouho váhám nad tolik opěvovaným Velkým Gatsbym. Byla to opravdu nádherná až fascinující podívaná, taková vizuální bomba. Problém je ale v tom, že toho bylo příliš. V té úvodní části jsem už téměř propadala zoufalství. Měla jsem pocit, že se utopím v tom množství barviček, kostýmů, luxusních autech, bombastických večírcích, ach jo. A i když se to postupně trochu umírnilo a Leonardo s ostatními hlavními protagonisty se snažili, seč jim síly stačily, tak celému Velkému Gatsbymu chyběla jedna podstatná věc a tou byla duše, která tam neměla vůbec šanci proniknout. Někdy méně opravdu znamená více i co se stopáže týká. Moje pocity se pohybují mezi trojkou a čtyřkou, ale za ten Nickův domeček se zahrádkou se přikloním ke čtyřce i když nevylučuji možnost, že to ještě změním. (04.09.2013)