Diktátor

„Budeš mať chlapca alebo potrat?“ Cohen potvrdzuje to, čo som si o ňom už dávno myslel. Že pod maskou vulgárneho kreténa je v skutočnosti inteligentný („Vy naozaj chcete vo svojej krajine občianske práva?“ – „Čo sú to občianske práva?“ – „To keď vám poviem, to sa ešte len budete smiať.“) a sčítaný človek, ktorý vie výstižne trafiť klinec po hlavičke (finálny monológ o demokracii, z ktorého medzi riadkami pred čoraz šokovanejším publikom vysvitne, že nech už je v USA momentálne čokoľvek, demokracia to asi nebude). A Usáma bin Ládin má cameo. Pretože v skutočnosti je samozrejme živý. Len sa s ním americká vláda dohodla na fiktívnej smrti. (10.02.2017)

Sacha Baron Cohen ve své čtvrté umělecké reinkarnaci, tentokráte s identitou diktátora Aladdina, poukazuje na zajímavý souběh uměleckého vývoje s Rowanem Atkinsonem alias Mr. Beanem - i on byl na svém uměleckém vrcholu v době krátkých skečů (stejně jako Sacha s Ali G a především s Boratem, kterého se mu ještě podařilo šťastně zarámovat do formátu celovečerního filmu, jenž je vlastně pouhou kompilací skečů bez zásadního děje, mající navíc dokumentární charakter) a formát hraného celovečerního filmu je pro něj celkem nevyhovující, jelikož jde proti podstatě skeče coby dramatického výstupu, celovečerní filmy s Mr. Beanem jsou vlastně jen potvrzením výše zmíněného. Pokud se oba umělci drželi svých k dokonalosti dovedených krátkých forem, byli nepřekonatelní, když se ale začali snažit naroubovat svůj svět skečů na kmen dramatického oblouku, jejich plody trochu povadly. Ani ten nejgeniálnější komik neví co si počít s celovečerní stopáží, pokud jsou jeho čísla postavena na základě humorné (Atkinson) či satirické (Cohen) pointy, leda pojmout film jako kompilace nejlepších skečů, jak to udělal Sacha v Boratovi, když začne ale svou postavu ředit třeba i ne příliš složitým příběhem, musí počítat s rozmělněním, kouzlo překvapivých vtipných point vyšumí, komik uvadne nebo začne recyklovat sama sebe. Diktátor není špatný film, má několik geniálních skečů, nějaké méně povedené, ale kolem sebe dost vaty, tedy onen příběh o dvojnících a záměnách a únosech etc. Naštěstí občas z dvířek od toalety vyjde Edward Norton nebo Aladdin pronese úžasnou řeč o demokracii v USA. Diktátor srovnatelný se svým slavnějším filmovým předchůdcem to ovšem není. Proti modelu Brunovi je to ale zjevně cesta z umělecké krize... Porsche 911 2012! (09.08.2012)

Cohenův humor balancuje na pomezí geniálně trefných fórů a úplné debility. Jeho Aladeen po většinu filmu skvěle paroduje všechny ty šmejdské vůdce, jimiž je tento svět zamořen. Pak ale hodí do placu vtip daleko za hranicí dobrého vkusu, jemuž se snad nemohou smát ani ti nejzastydlejší z puberťáků (malí chlapečci, porod atd.). Ve filmech o Boratovi a Ali-G byl tento poměr hodně vychýlen v prospěch těch lepších fórů, v Brünovi spíš naopak a Aladeen je tak někde mezi. (27.11.2012)

Skoro je chyba, že je tam těm vtipů až moc (a jak je u Cohena zvykem velmi rozdílného druhu a úrovně), takže se člověk zasměje asi jen každému třetímu. Další věc je, že Cohen šije do všech natolik "vyváženě" (ano, je to paradoxní), že trochu zanikne hlavní satirizovaný cíl - což IMHO je nekonzistentní vztah USA k různým diktaturám. Od Cohena jsou navíc všechny vtipy sice nekorektní, ale v podstatě bezpečné - vzdělaný bohatý Žid s hordou právníků za zadkem si dělá legraci ze všech, aniž by mu cokoli hrozilo a aniž by se pro cokoli musel angažovat. V tom se velmi liší od Chaplina, který za války natočil Diktátora a po válce se stal nežádoucí osobou. Ale jinak - jeden z vrcholných komediálních kousků posledních let. Proslov o tom, jak se liší demokracie od diktatury, je geniální. (15.05.2012)

Úkrok ke kompletně hrané formě Cohenovi zcela nepomohl. Tam, kde byli Borat a Bruno díky svému dokumentárnímu charakteru ostře satiričtí, neboť umožnili obyčejným Američanům, aby se sami totálně odkopali, je Diktátor jen a pouze snaživý ... a tak trochu do prázdna vyznívající. Cohen sice opět štěká a kouše na všechny strany, ale tentokrát to působí, jako by měl místo pořádných tesáků jen obyčejnou umělou zubní protézu. Několik sekvencí je naprosto geniálně vtipných (porod! hlava! onanie!), ale zaskočilo mě velké množství hlušiny (so-so vtípků) a dost scén, které se minutu líně převalují na hraně trapna a pak úplně vyšumí, aniž by z nich něco extra vtipného vylezlo (scéna ve vrtulníku, která působila dobře v traileru, je ve filmu totálně zabitá). Jako jednoznačně to má svoje momenty, ale čekal (a chtěl) jsem něco ještě mnohem ráznějšího. 6+ (25.05.2012)