Resident Evil: Odveta

Paula Andersona bych se neodvažoval přes veškerou jeho snahu označit za krále braku, i když našlápnuto k titulu má docela slušně. Šlechtický titul by mu ale v téhle oblasti neunikl zcela jistě. Dosavadní bilance říká, že má u mě šest odpadů, jedno dvouhvězdičkové a jedno tříhvězdičkové hodnocení, přičemž si vůbec nejsem jistý, jestli bych Symptomu Pandorum udělil stejně příznivou nadílku i dnes. Každopádně buď tehdy nebylo něco v pořádku se mnou, nebo s Andersonem. Protože ten, když se rozjede, stojí to za to. Z pohledu toho, co očekávám od kinematografie, by kategorický odpad zasloužila kterákoliv část série Resident Evil, ale na Andersonovi je sympatické, že neusíná na vavřínech a každý díl dokáže posunout do ještě větších sraček, zbavit ho ještě víc byť i těch nejelementárnějších prvků logiky a konzistentnosti. U Paula Andersona zkrátka nemá smysl hovořit o dně, protože pokaždé dokáže kreativně posunout své limity ještě níž. V téhle souvislosti je spíš zajímavé, že v jeho tvorbě mnozí stále dokážou nacházet to svoje. Každopádně kterýkoliv uživatel, který dokáže tohle dílko ohodnotit více než dvěma hvězdičkami, je mě vzbuzuje určitou opatrnost. Celkový dojem: 5 %. (08.11.2017)

Chápu rozčílené diváky, ale já mezi ně tentokrát nepatřím. Akce je od počátku lepší než v předchozím Afterlife a to díky pár skvělým scénám, které jsme u Residenta Evila ještě neviděli. Příběh i přes převážné negace mi nepřišel nejhorší ba naopak. Retribution nenechá diváka od začátku chladným, ale musí se trošku přemýšlet. Já se přeci jen ze začátku ztrácel a nevěděl, o co jde. Pokud divák přemýšlí, co se děje, je to jedině dobře. U předchozího dílu nešlo o nic jiného než o akci a to nebylo ono. Několik scén bylo stejně skvělých jako v Úsvitu mrtvých. Anderson se nejspíše inspiroval, ale tím lépe, udělal mi radost. Uvidíme několik dalších oblud, které jsou hodně parádní. Zombie působí daleko lépe a párkrát jsem se i dost lekl. Dojem je tedy o dost lepší než v předchozích dvou dílech a závěr je pastva pro oči. Pokud půjde další díl v kolejích tohoto a naváže se, tak se těším jak malý kluk. Jestli se tak nestane, budu rozhořčen a Anderson skončí.. 7/10 = 75% (16.09.2012)

Jsme tam, kde jsme byli. V hluboké vodě hloupého béčka, kde se topím někde mezi Millou, která nehne brvou, ani když jí auto vybouchne přímo do tváře, a Michelle Rodriguez, jejíž údery způsobují dočasné infarkty. Retribution navodí atmosféru efektním zpracováním otevřeného konce z minula, aby s každým dalším zvratem či soubojem sešlo o schod níž a skončilo u zoufale únavného ledového finále. Nečekal jsem, že se Anderson poučí z minulých chyb, ale že se mě každou další minutou bude snažit zabít, to je překvapení. (07.01.2013)

Zatímco minule se Anderson opájel novou technologickou hračkou zvanou ‚třetí rozměr‘, tady posílá do hajzlu i ji, a pálí divákovi do ksichtu únavný, nevzrušivý a absolutně sterilní sled střílení bez nápadu, napětí a adrenalinu, a namísto toho nechává plnit Alici rodičovské povinnosti a ostatní postavy vše naokolo trapně vysvětlovat, vstávat z mrtvých, nebo být za blbečky jen tak z rozmaru (Leon S. Kennedy!); sorry Paule, vždy jsem tě hájil, jak před hatery na netu, tak i osobně u piva, ale tohle je sračka, kterou jsem si nehorázně protrpěl a poprvé se netěším na další díl. (07.12.2012)

To, že si v Maximu přečtete dvoustránkovej článek o tom, jak pořádně uspokojit ženskou, z vás ještě odborníka neudělá, stejně si jí budete muset nejdřív pořádně osahat. Pan Anderson si ale evidentně věří a tak místo osahávání gamepadu zjevně věnoval své nadšení spíš Mille (vždyť já se mu vlastně ani nedivím) a nastudování Resiho v nedostatkovém čase sfoukl jen nějakým tím článkem z PS magazínu a videem z youtubka. A tak tu máme díl, který už není ani Resident Evil, ani akční survival, ale prostě jen tupé scifíčko se zombíky, které potvrzuje, že Afterlife byla jak ve filmografii mistra Andersona tak v celé filmové sérii opravdu jen obrovská náhoda. Afterlife mě konečně navnadil, abych se taky jednou na další díl těšila, načež přišla opravdická odveta mé naivitě v podobě dílu, kterému by víc slušel název Resident Evil: Úpadek. Přesně tím totiž je, ze všech dílů právě v tomhle nejvíc selhává děj, jakákoliv kvalita, i fakt, že se v tomhle Residentovi nachází valná většina zásadních (mých nejoblíbenějších) postav herní série. Ani 3D: *** není tentokrát takové jako ve starším bratříčkovi. Sem tam se nějaký pěkný efekt sice objeví a pořád nabízí více, než hromada jinejch filmů, ale rozhodně nemáte pocit, že vám z televize vylítala pěkná hromada svinsta, který bude potřeba uklidit (jak důvěryhodně to působí), jako tomu bylo v předchozím případě. Jediný, co tenhle film, jednoznačně nejhorší díl celé filmové série, dělí od odpadu, je hudba (která je beztak zkopírovaná z Afterlife) a fakt, že Ada Wong je vzhledově i povahově nejpodobnější svému předobrazu (a je ze všech na plátno převedených postav pomalu i jediná), ačkoli asiatku z ní taky dělat nemuseli. PS: Vím, že konkrétně za tohle může už hra, ale filmy mě jen utvrdily v tom, jak evidentní je v Executionerovi snaha o Residentovského Pyramid heada. PS2: Přijde jenom mně, že v porovnání se svými herními předobrazy jsou všichni chlapíci v nerozpixelované podobě o dost ošklivější? PS3: Milla v tom hábitu vypadá jako Koopa ze Super Mario Bross :D (08.05.2014)