Neobyčejný život Timothyho Greena

The Odd Life of Timothy Green je takové milé rodinné, dalo by se říct, že skoro až pohádkové, fantasy. Jennifer Garner nemusím, ale tady byla překvapivě hodně snesitelná, stejně tak pro mě neznámý Joel Edgerton v roli taťky. Nejlepší výkon ale předvedl CJ Adams, na 12letého prcka opravdu velice slušné herectví. Příběhově je to rodinná slaďárna od začátku do konce, ale velice příjemně se na to dívalo - už jen obrazová kompozice a nekončící záběry na podzimní venkov byly přímo boží. Závěr je sice předvídatelný, ale pointa je taková srdečná - ostatně jako celý film. (31.01.2015)

Hedgesovi šly postavy vždycky parádně od ruky a linie manželů, které strašně touží po dítěti, funguje na jedničku. Člověk věří Jennifer Garner i Joelu Edgertonovi každou emoci. Bohužel s onou pohádkovou linií o vysněném dítěti s listama na nohou to nejde příliš dohromady a i přes Hedgesovu snahu se mu nepovedlo tyto dvě roviny správně spojit. Dětský herec mi navíc přišel krajně nesympatický a také vztahy s ostatními rodinnými přislušníky umí Hedges napsat i lépe. Jeho nový snímek tak zůstal bohužel někde na půl cesty, jako rodinná jednohubka to však stále funguje. (17.02.2013)

Přecitlivělí Američané prostě takové kousky rok co rok potřebují. Peter Hedges napsal kousavě vtipné látky jako Jak na věc nebo Život podle Dana, troufl si i na hutné sociální drama (scénář podle vlastní knížky) Co žere Gilberta Grapea. Proto je s podivem, že se tentokrát vrhl na přecukrovaný příběh jednoho manželského páru, kterému to v posteli klape bez přidané hodnoty v podobě potomka. Je to milé, má to nádhernou Jennifer Garner v čele, na daný žánr velmi povedenou kameru oscarového Johna Tolla, ale jinak je to přihlouplá rodinná povídačka, která myšlenkově selhává zejména v závěru. Hřejivý lidský kousek si holt představuju trochu jinak. (27.04.2014)

Tak nějak cíleně depresivní ... alespoň dle mého ryze soukromého názoru. Ve své podstatě jde o příběh, který by se chtěl koupat v hřejivých paprscích jara a léta a splněného snu a dětské naivity ... a jako bonus do nich vnést cosi pěkného, cosi lidského a osobního, cosi RODINNÉHO. Namísto toho naráží na nepochopení a neodvratně míří k podzimu - k pestrobarevnému a zdánlivě rozvernému, leč v reálu neúprosnému poutníku, který je předzvěstí zimy a smrti a zmaru. A vy to víte od samotného začátku, takže nějaký přehnaný optimismus by byl dost nemístný. Krom toho: Už vidím, jak by je oba zavřeli, až by byli černí !!! Napřed kdoví jak přijdou k dítěti bez "papírů" (jsme přece součástí vyspělé západní civilizace, a ta si na patřičných úředních "papírech" zakládá, ba co víc - je na nich vystavěná), poté ho zase někde ztratí - a vymyslí si o tom všem naprosto neuvěřitelnou, fantasmagorickou historku. Mrtvolku by sice nikdo, nikdy a nikde nenašel, ale že by nějaké vyšetřování běželo, na to můžete vzít jed. V tom úplně nejlepším případě by skončili v ústavu pro choromyslné ... i se svou pohádkou. A žádné dítě by jim nikdo, nikdy a nikde nesvěřil. (10.05.2021)

Ja vážne nechápem dôvody, kvôli ktorým sa Timothy nedostal do našich kín. V multiplexoch máme buď veľkofilmy, alebo filmy nenáročné tak, že sa na ne nedá pozerať a človek odchádza sklamaný. V klubových kinách máme zase hyperrealistické sondy do rôznych kútov sveta bez štipky nádeje. Myslím v princípe. Ak vyjdem po deviatich hodinách z náročnej práce a chcem sa uvolniť a z filmu si aj niečo odniesť, chcel by som vidieť presne ten typ filmu, akým je Timothy Greene. Takže ja by som zriadil v oboch typoch kín špeciálnu sálu, kde by sa premietali iba filmy, ktoré sa nehanbia zato, že chcú, aby si divák oddýchol a sú zároveň natoľko chytro a inteligentne napísané, aby neurážali jeho inteligenciu. Napísať a natočiť ich nie je vôbec jednoduché. "Čo by ste urobili znova a lepšie? No asi by sme urobili zase nejaké chyby, nejaké nové chyby". Jennifer Garner je jedna z najsympatickejších herečiek a každé dieťa by jej takéto malé vychovávateľské chyby odpustilo. (03.03.2013)