Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V městečku Tonto zastavil dostavník mířící do Lordsburgu a nabírá cestující. K Lucy Malloryové, která jede za manželem, přistupuje obchodník Peacock, tajemný karbaník Hatfield, a místním ženským mravnostním spolkem z města vykázaní doktor Boone, který více pije než léčí, a slečna Dallasa, která ohrožuje mravopočestnost. Na poslední chvíli ještě nastupuje bankéř Gattewood, který právě vykradl vlastní banku a potřebuje rychle zmizet. Tou dobou se místní šerif dovídá o útěku Ringo Kida (JOHN WAYNE) z vězení a o tom, že má namířeno právě do Lordsburgu, aby si to vyřídil s těmi, kdo jej dostali za mříže. Šerifovi tedy nezbývá, než nastoupit také. To ještě netuší, že Ringo přistoupí cestou. Ale mají vůbec cestující šanci se do cíle své cesty dostat, když musí projet územím, kde zrovna řádí z rezervace prchlí Apači v čele s Geronimem? (Historik)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (101)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Nejplošší postavou mimořádné westernové jízdy je, kuriozně, postava hlavní. Odhodlaný pistolník Ringo od začátku do konce jede podle plánu a nepředvede žádnou zajímavou změnu nebo jiný úhel pohledu na svou osobu. Přispívá k tomu nejenom scénář, ale i prkenné herectví Johna Waynea. Pozitivní zprávou je, že to nevadí. Wayne je tady prostě za dokonale zvoleného typa a vedlejší postavy jsou tak zajímavě a dobře zahrané, že se v příběhu strnulost Wayneova Ringa skoro ztratí. ____ Film si pro sebe jednoduše ukradly vedlejší figury a jejich minipříběhy plynoucí z charakterů nesourodých cestujících: jižanská dáma, jižanský gentleman karbaník, prostitutka se zlatým srdcem, nectihodný bankéř, bázlivý obchodní cestujcí ve whiskey, otcovský šerif, ňouma kočí a opilecký doktor filozof. Právě on v podání Thomase Mitchella je nejplnokrevnější postavou příběhu, zábavný Falstaff, který se ve chvílích nouze dokáže vzmužit a vždycky má pochopení. ____ Film je napínavý, tempo přepadení dodnes obdivuhodné, ohrožení je z plátna hmatatelně cítit, a přesto filmem stále problikává humor. Nejenom kvůli odlehčení, ale i kvůli proklamaci lidskosti (což je podle mě hlavní téma filmu). Ať už ve scéně, kdy doktor cituje své vzteklé bytné verše o krásné Heleně, nebo když si ustrašený obchodní cestující rychle nasadí čepici na plešatou hlavu při zmínce o skalpování. Humor film očišťuje od občasného sentimentu. _______Vnitřní napětí přinášejí vztahy mezi cestujícími, které jsou jen naznačené (vztah jižanského gentlemana k dámě je láska bez šance na naplnění/ mezi dámou a prostitutkou se zrodí souznění, které musí nutně skončit v cílové stanici dostavníku/ doktor možná přehodnotí svůj vztah k alkoholu...). ____ Dostavník je napínavý, dobrodužný, sentimentální, zamilovaný, chlapácký film, který dodnes patří k tomu nejlepšímu z westernů. A ano, tehdejší přístup k indiánům je z dnešního pohledu neobhajitelný, ale já je v Dostavníku beru jako zástupce jakéhokoliv ohrožení z vnější,____ P. S. Skoro bych se vsadila, že vzdálenou předlohou příběhu byla Maupassantova povídka Kulička. P. P. S. Nikdy mě nepřestane dojímat jedna ze závěrečných scén přepadení dostavníku, která je postavená jen na střihu a ruchu v pozadí. Když všem dojde munice, dáma se zoufale modlí, Indiáni téměř dostihli dostavník, obklopili ho.... Jižanský karbaník-gentleman se podívá na modlící se dámu, na svůj zásobník, kde zůstává jediný náboj, natáhne kohoutek, přiloží dámě ke spánku a ... zaváhá. V tu chvíli je slyšet rána, zaúpění a ruka s revolverem, ve kterém je poslední rána, klesne. Ale najednou zazní i jiný zvuk. Dáma, která se soustředila jen na svou modlitbu a neviděla, že se jí jižanský gentleman snažil zachránit před osudem horším než smrt, procitne a vykřikne: "Slyšíte? To je polnice! Volá do útoku!" Dáma ztratí své doposud dokonalé sebeovládání a žízní po životě, který jí přinášejí ti najednou z nenadání se objevivší vojáci. A pak si všimne, že ten opovrhovaný muž, který se na cestu dostavníkem vydal jen pro to, aby ji chránil a chtěl toho dosáhnout i za tu cenu, že ji zabije, leží zhroucený a zbývá mu už jen pár posledních chvil....Au. () (méně) (více)

Matty 

všechny recenze uživatele

Jestli tenhle ansámblový western napěchovaný vším, co by měl klasický western obsahovat (Monument Valley, Indiáni, přestřelka na ulici), něco brzdí, pak dostavník napěchovaný vším, co před válkou představovaly Spojené státy. Mikrovzorek společnosti Fordovi sice umožňuje charakterizovat Kida jako nezávislého individualistu stojícího mimo zavedené sociální struktury a zároveň rozvést jeho oblíbené téma zrození amerického národa, ale na maupassantovskou komedii mravů nejsou vztahy mezi postavami dost prokreslené a na jejich „vyřešení“ je poněkud neférově užito deus ex machiny v podobě tlupy divošských Indiánů (kteří zde oproti Stopařům nejsou ničím víc než překážkou na cestě k civilizované společnosti). Málo jízlivé melodramatické vsuvky a málo vtipné záblesky fordovského humoru jsou ovšem během dlouhé akční scény zadupány do země nepřehlédnutelnou ukázkou prvotřídní filmařiny. Zadní projekce a exteriérové záběry s kaskadérskými kousky jsou zkombinovány tak obratně, že přechody mezi realistickým a „umělým“ prostředím neruší a sekvence pádí takovým tempem, že Fordovi rádi odpustíte i matoucí překročení osy. Možná je škoda, že ve stínu této velkolepé sekvence zůstává nejen sociálně-kritický rozměr filmu, ale také bravurní režie úvodní části. Ford Přepadení režíruje částečně jako němý film. Vesměs se spoléhá na statické záběry, namísto slov nechává promlouvat pohledy, které si postavy vyměňují a které mají o to výraznější vypovídací hodnotu, že detaily a jinými stylistickými oživeními se ve filmu neplýtvá (uvedení Wayneovy postavy je nezapomenutelné právě díky ojedinělému použití prudkého nájezdu kamery). Každý střih, každá změna velikosti záběru má při Fordově výrazové úspornosti své opodstatnění. Styl k sobě zbytečně nestrhává pozornost, z do hloubky komponovaných záběrů (které měly údajně velký vliv na Občana Kanea) se dozvíme výhradně to, co je třeba pro konstrukci fabule. Přehlednost a srozumitelnost vyprávění působí naprosto samozřejmě, v čemž tkví nejen jedinečnost Fordovi režie, ale také záludnost jejího postihnutí slovy. Zkuste popsat něco neviditelného. Přestože se vám jeho kvality mohou zdát málo nápadné, Přepadení zůstává filmovým mezníkem. Snímkem, který zahájil revival westernového žánru a jednoho béčkového herce strnulých výrazů a sošných póz proměnil v nesmrtelnou filmovou ikonu. 85% ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Klasický western, kde se ale příliš dlouho nic neděje a řeší se charaktery cestujících, které jsou přitom jasné od jejich nástupu na scénu (opilec - dobrák, obchodník s whiskey - dobrák, vozka - hlupák, šerif - čestňák, John Wayne - John Wayne), nebo vztahy mezi nimi, které jsou nakonec víceméně nedůležité.. Vizuál je však krásný, Ford má základní westernové motivy formálně v malíku a přepadení dostavníku bandou Indiánů patří k jeho vůbec nejlepším fušérským kouskům. Bezpochyby zasloužená legenda, avšak jen pro specifický divácký okruh... 60% ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Klidně to vykecám hned na začátku, finální přestřelka chybí! A to jde prosím pěkně John Wayne sám proti 3. Jízda dostavníkem jinak slušně odsýpá a Apači nakonec taky dorazí, ani nevadí že se na ně delší dobu čeká. John Ford by specialista na westerny a jeho díla by si nějaký ten remake určitě zasloužily. 65% ()

Webb 

všechny recenze uživatele

[6,5/10] (Walter Wanger) (Čb. /// Produkce: Walter Wanger /// Scénář: Dudley Nichols podle povídky Ernesta Haycoxe /// Kamera: Bert Glennon /// Hudba: Louis Gruenberg, Richard Hageman, Franke Harling, John Leipold, Leo Shuken /// Oscar: Thomas Mitchell (herec ve vedlejší roli) /// Nominace na Oscara: Walter Wanger (nejlepší film), John Ford (režie), Bert Glennon (kamera), Alexander Toluboff (výprava), Otho Lovering, Dorothy Spencer (střih), Richard Hageman, Franke Harling, John Leipold, Leo Shuken (hudba)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Galerie (86)

Zajímavosti (31)

  • Yakima Canutt, který v tomto filmu vystupoval, obdržel v roce 1966 zvláštní ocenění americké Akademie za svou mimořádnou kaskadérskou práci. (Pavlínka9)
  • Na otázku, proč ve vrcholné scéně přepadení indiáni jednoduše nezastřelili koně, aby zastavili dostavník, režisér John Ford odpověděl: „Protože to by byl konec filmu.“ Apači by navíc koně dostavníku raději ukradli, než aby je zabili, protože v jejich kultuře byli koně cenní pro válečníky. (Marek06)
  • Johna Forda někdy herecké neumění Wayna natolik unavovalo, že jednou pronesl: "Jen zvedni obočí a svrašti čelo." Když na to po letech Wayne vzpomínal, pravil, že tato grimasa se stala základem jeho herecké techniky. (KIT.HL)

Související novinky

Poslední jízda Johna Waynea

Poslední jízda Johna Waynea

11.07.2006

\"Více jak půlstoletí byl John Wayne světem považován za symbol Ameriky jak v morálních standardech, tak ve věcech moudrosti naší společnosti,\" řekl o Johnovi na jeho pohřbu Frank Sinatra a s tím… (více)

Reklama

Reklama