Přepadení

Fordovo panoptikum bizarních postaviček v čele se skvělým Johnem Waynem (a to ho normálně nemusím) v nadčasové konverzačce v dostavníku. Slavné scény nezklamaly a zbytek mile překvapil - Ford očividně není ani tak důležitý pro vývoj westernu, jako spíš béček let sedmdesátých a osmdesátých. Chci Carpenterův remake s taxíkem, Oldmanem a Russellem. (09.10.2009)

Klasický western, kde se ale příliš dlouho nic neděje a řeší se charaktery cestujících, které jsou přitom jasné od jejich nástupu na scénu (opilec - dobrák, obchodník s whiskey - dobrák, vozka - hlupák, šerif - čestňák, John Wayne - John Wayne), nebo vztahy mezi nimi, které jsou nakonec víceméně nedůležité.. Vizuál je však krásný, Ford má základní westernové motivy formálně v malíku a přepadení dostavníku bandou Indiánů patří k jeho vůbec nejlepším fušérským kouskům. Bezpochyby zasloužená legenda, avšak jen pro specifický divácký okruh... 60% (01.02.2016)

Dokonalé! Propracovanost charakterů postav, jímž dominují ty nejvíce ambivalentní, to je hlavní fakt, který učinil Fordův film přelomovým a zcela zásadním, co se žánru westernu týče. Jak nemám Wayna ráda, tady bych si před ním na kolena klekla a nohy mu políbila. :-) Stejně tak i Claire Trevor, jež právem patří mezi mé oblíbenkyně. (04.01.2008)

Na westerny moc nejsem a tohle jsem si pustil jen proto, že se děj měl odehrávat ve vlaku. Už nevím, jak jsem na to přišel, protože šlo o dostavník. Akce byla jedna, dějově průměr, lehké drama, trocha romantiky na pozadí, není o co stát, western. # [viděno: TV, 2.0] # příběh 5 | hudba 7 | humor 1 | akce 3 | napětí 2 | pustil bych si znovu 4 (12.08.2012)

Jestli tenhle ansámblový western napěchovaný vším, co by měl klasický western obsahovat (Monument Valley, Indiáni, přestřelka na ulici), něco brzdí, pak dostavník napěchovaný vším, co před válkou představovaly Spojené státy. Mikrovzorek společnosti Fordovi sice umožňuje charakterizovat Kida jako nezávislého individualistu stojícího mimo zavedené sociální struktury a zároveň rozvést jeho oblíbené téma zrození amerického národa, ale na maupassantovskou komedii mravů nejsou vztahy mezi postavami dost prokreslené a na jejich „vyřešení“ je poněkud neférově užito deus ex machiny v podobě tlupy divošských Indiánů (kteří zde oproti Stopařům nejsou ničím víc než překážkou na cestě k civilizované společnosti). Málo jízlivé melodramatické vsuvky a málo vtipné záblesky fordovského humoru jsou ovšem během dlouhé akční scény zadupány do země nepřehlédnutelnou ukázkou prvotřídní filmařiny. Zadní projekce a exteriérové záběry s kaskadérskými kousky jsou zkombinovány tak obratně, že přechody mezi realistickým a „umělým“ prostředím neruší a sekvence pádí takovým tempem, že Fordovi rádi odpustíte i matoucí překročení osy. Možná je škoda, že ve stínu této velkolepé sekvence zůstává nejen sociálně-kritický rozměr filmu, ale také bravurní režie úvodní části. Ford Přepadení režíruje částečně jako němý film. Vesměs se spoléhá na statické záběry, namísto slov nechává promlouvat pohledy, které si postavy vyměňují a které mají o to výraznější vypovídací hodnotu, že detaily a jinými stylistickými oživeními se ve filmu neplýtvá (uvedení Wayneovy postavy je nezapomenutelné právě díky ojedinělému použití prudkého nájezdu kamery). Každý střih, každá změna velikosti záběru má při Fordově výrazové úspornosti své opodstatnění. Styl k sobě zbytečně nestrhává pozornost, z do hloubky komponovaných záběrů (které měly údajně velký vliv na Občana Kanea) se dozvíme výhradně to, co je třeba pro konstrukci fabule. Přehlednost a srozumitelnost vyprávění působí naprosto samozřejmě, v čemž tkví nejen jedinečnost Fordovi režie, ale také záludnost jejího postihnutí slovy. Zkuste popsat něco neviditelného. Přestože se vám jeho kvality mohou zdát málo nápadné, Přepadení zůstává filmovým mezníkem. Snímkem, který zahájil revival westernového žánru a jednoho béčkového herce strnulých výrazů a sošných póz proměnil v nesmrtelnou filmovou ikonu. 85% (14.01.2019)