Bídníci 20. století

Až příliš ambiciózní a francouzské až do morku kostí. Moderní příběh Jeana Valjeana 20. století je odvážné téma, ale těžko ho chválit za srozumitelnost i tam, kde člověk nečte Huga už od kolébky. Opulentní tříhodinová freska sleduje krutou první polovinu 20. století a komparuje jí s klasickými osudy Javerta, Fantiny a Kozety a jejich moderních protějšků. Spravedlnost nikdy nebyla v obtížnější situaci. Velké plus je Alessandra Martines (princezna Fantaghiró) toužící po nové roli herečky ze seriózních filmů. (20.11.2020)

Les Misérables tak trochu inak. Celkom originálne vyrozprávanie známeho príbehu, kedy sa paralelne vlastne odvíjajú dva rôzne príbehy, alebo lepšie povedané veľmi podobné príbehy. Jean-Paul Belmondo je tu samozrejme aj Jean Valjean, ale len vo vedľajšej dejovej línii. K filmu mám len menšie výhrady a to, že Jean-Paul Belmondo mi tu nesedel vekovo. Mal v tom čase o 10 rokov viac ako mala mať jeho postava bývalého boxera, to by nevadilo, keby vyzeral mladšie, ale mne pripadal ako sedemdesiatnik. Tým pádom to bolo pre mňa málo uveriteľné, že je to naozaj on, ten malý chlapec zo začiatku filmu. Tiež som sa miestami málinko strácala v deji, nevýhoda dvojroly. Celkovo sa mi ale film páčil, ani som nevedela, že aj takéto spracovanie existuje. Bedári Victora Huga sú jedným z mojich najobľúbenejších príbehov, aké boli kedy napísané a postupne by som chcela vidieť každé spracovanie. Ak túto recenziu náhodou číta niekto, kto ešte Bedárov nečítal alebo nevidel, odporúčam si ich najprv prečítať alebo pozrieť (odporúčala by som najmä film z roku 1958 so Jeanom Gabinom) a až potom si pozrieť tento film s Belmondom. Už len dodám, že ma potešilo vidieť Alessandru Martines aj v niečom inom ako vo Fantaghiro. [arte] 75%. (02.06.2024)

Zvláštny útvar je tento film. Bedári v Bedároch adaptovaných na dvadsiate storočie a druhú svetovú. Tri hodiny je ale veľa aj na takýto košatý príbeh. Belmondo v druhej svetovej mi ani tentokrát celkom nesedí. Hraje seba, svojho otca a ešte postavu z knihy, až som sa v tom občas strácal a musel som sa na časť filmu pozrieť znovu. Silné tri hviezdy sú hlavne za silnú predlohu, ktorá bola pre hlavný príbeh len inšpiráciou. –––– Každej je jako někdo v týhle knížce. Je plná lidí, které pořád potkáváme. –––– Lidský dějiny znají jen dva-tři lidský příběhy, které se věčně opakujou. (17.08.2016)

Variace na téma Les Misérables. Z V. Huga tu moc nezůstalo, film je typický Lelouch, tj. ty nejprovařenější melodramatické a sentimentální klišé z populární literatury jsou točeny, jako kdyby se život skládal jenom z nich (život je umění, umění je život - třeba pláč na cajdák z rádia). Zmizela náboženská rovina románu (Javert NENÍ záporná postava - je vyjádřením nemilosrdnosti Starého zákona, který musí ustoupit milost a odpuštění), řeší se tu síla filmu, který není jen zábavou, ale pomáhá negramotným najít cestu k umění a k hodnotám (to už věděl Lenin), závěrečná hodina je vlastenecky patetická (oslava hodnot Páté republiky)... Na druhou stranu, pokud zapomenete na Victora Huga, celý ten trojhodinový kolos dává smysl a nenudí a Belmondo hraje Fortina skvěle, tj. žádný lidový mudrc, ale prostý nevzdělaný člověk ve víru dějin. (24.03.2011)

Zajímavé propojení klasiky francouzského realismu s druhou světovou válkou. 1) Paralely mezi postavami Hugova románu okupací Francie nacisty jsou pro Čecha možná trochu nezvyklé, ale líbí se mi. 2) 62letý Jean-Paul Belmondo (dvojrole Jeana Valjeana a boxera Henri Fortina) předvádí krásné charakterní herectví. Zaujal mě i 55letý Philippe Léotard (doktor Thénardier) a v maličké roli 32letý Paul (ano, syn) Belmondo (Henri Fortain ve svých 20 létech). 3) Pokud jste Francouz a máte rádi klasiku, přihoďte jednu hvězdičku. (23.08.2016)