Futurologický kongres

Sunset Boulevard 21. storočia. Alebo Matrix, Inception, Ghost in the Shell, Paprika. Vlastne aj Metropolis. Le Congrès je koniec koncov ničím viac, než povrchne "komplexnou" aktualizovanou variáciou vyššie spomínaného, ktorá sa oddáva bujarým "one-of-a-hell-trip" hrátkam na poli čisto účelnej odosobnenej dystopickej vízie sveta veku X. Splývanie dvoch rovín reality, Langovská utópia života "tam hore" a vytrvalá ignorancia toho "sveta dole", veľké posolstvo ako pozadie pre čisto intímny príbeh jednej ženy. A metamorfózy herca prestupujúceho dekádami nezastaviteľného pokroku (motív, ktorý snáď nemôže byť klišovitejší). Revolúcia sa nekoná, Folman neprináša nič nové - okrem jednej jedinej veci. Keď sa pozornejšie zahľadíte na hore spomínané tituly, udrie vám do očí jedna vec - a to, že sú jasne rozdelené na filmy čisto hrané a čisto animované. Folmanov najväčší, skrytý úspech spočíva v úspešnom vymazaní tohoto rozdelenia v prospech funkčnosti zamotávajúceho sa koherentného systému realít univerza a vnútornej logiky filmu. Rovnosť týchto zložiek audiovizuálneho poňatia, zámerne hraničiaceho s grotesknou karikatúrou a miešajúceho originalitu s odpisovaním a výstrelmi naprázdno, neponúka nič viac a nič menej. Len jeden zvláštny trip, ktorý má istý, tu viac, tu menej funkčný presah. Ale vďaka jeho šialenosti v určitých momentoch a Robin Wrightovej, ktorá je rovnako uhrančivá v oboch podobách, je to miestami napriek všetkému takmer dokonalé. 90% (15.08.2014)

Sunset Blvd. digitálního věku šlape náramně do momentu, kdy se srazí s halucinogenním Inception, čímž dostane povážlivé šrámy především ve schopnosti být srozumitelnější ve vyprávění příběhu jako takového, přičemž snaha vybruslit z toho se mění v tvůrčí vršení jednoho nonsensu za druhým, takže druhá polovina filmu nedovede samostatně fungovat, ne natož tak ve fúzi s tou první; cameo "toho chlápka, o kterém už ani nikdo neví, jak se jmenuje" boží, dr. Kubrick úplně mimo (Zlatou malinu za masky, prosím!). (01.09.2013)

Sláva, konečně zas jednou sci-fi, které je trošku na úrovni. Mám docela chuť si přečíst Lemovu předlohu, abych viděl, kolik kamenů vlastně zůstalo na kameni. Je to ale dá se říct jedno, nápad zfilmovat v podstatě nezfilmovatelné pasáže animovaně, neuvěřitelné množství různých popkulturních narážek, které ale nijak nevyčnívají a jen pomáhají dokreslit hlavní podstatu filmu, nádherná animace a výborná hudba -- pro to všechno Kongresu prominu i několik zbytečně kýčovitých scén a pár nelogičností - ale o to vůbec nejde, snímek je gejzírem imaginace, hlavu hoďte při sledování někam za sebe. Bavil jsem se a někdy to dám i podruhé, abych se mohl zaměřit na všechny ty roztomilé detaily v pozadí... 8.5/10 (09.08.2013)

Áha, jakože umění. Po ten tklivý monolog Harveyho Keitela během skenovacího procesu to byla chuťovka. Říkal jsem si, tohle nebude ztráta času, to je dobrý, navíc Robin Wrightovou tajně miluju… no a najednou střih a všechno šlo do háje. Jedna halucinační scéna střídá druhou, sem tam se pomrkává na intelektuální menšinu nějakou tou myšlenkou, ale nic zásadního se prakticky neděje. A i tu Wrightovou mi sebrali. Bod za stylizovanou animaci a výtečnou hudbu, příště si ale raději pustím toho králíka Rogera. (02.08.2014)

super nápad a okouzlující Robin Wright.Jen je škoda,že nejsilnější je film ve své hrané části a ještě ze začátku té animované.Pak se bohužel zvrhne v acidoidní a halucinogenní trip,který je něčím mezi Žlutou Ponorkou a Monty Pythoňáckou animací Terryho Gilliama a i když si myslím,že jsem se vyloženě neztratil,prostě mě to nebavilo...60% (11.09.2014)