Liberace!

Komunita gayů mi v zásadě nevadí, zejména když se mi nějaký snaživý jednotlivec nesnaží roztáhnout mé sexy půlky od sebe. Jenže tenhle film, plný chlapského zastrkávání jazyku do cizího krku, zlatých cinkrlátek a plastických operací, mi hodně nesedl. Asi proto, že jsem většinou hloubavě dumal nad tím, kolik cifer by musela obsahovat suma v Kč, za kterou bych si pustil vetřelce do svého zadečku. Pokud to někoho movitého zajímá, tak výsledek je 9, ale to asi není důležité. Důležité je to, že bych si chtěl tento snímek užívat asi tak jako Michael Douglas svého Liberaceho, ale místo toho jsem jen neúspěšně balancoval na hraně nudy a znechucení. (12.02.2014)

Matt Damon je jedným z mojich troch najobľúbenejších hercov. Podľa obsahu filmu som tušil do čoho idem. Po 20 minútach, prvých dvoch scénach som si uvedomil (nech my všetci gay-ovia odpustia), že na dopozeranie tohto filmu nie som a ani nebudem pripravený. Nedokážem ani posúdiť herecké výkony oboch hlavných „hrdinov“. Navzdory tomu, že ma mimo mnohopočetných bozkávacích či sexuálnych scén, film bavil, nedokázal som ho dopozerať a musel som ho vypnúť. Prišlo mi totiž (nech my všetci gay-ovia OPÄŤ odpustia ), zle. (16.11.2013)

Douglas, Damon i Lowe jsou vynikající, což je nakonec pro film spíš špatně. Soderbergh všechno postavil na hereckých výkonech a campové stylizaci a na své oblíbené formální hrátky zapomněl. Až mě překvapovalo, jak často se tu pracuje s obyčejnou figurou záběr/protizáběr, na kterou Soderbergh před časem frustrovaně nadával. Nízká hloubka ostrosti se až na výjimky (Damonovy hysterické stavy atd.) podřizuje neviditelnému stylu, který akcentuje mluvící postavy a pozadí za nimi rozostřuje. Trochu podvratné to je, ale ne tak, abych si to užíval. Od Soderbergha bych čekal větší ozvláštnění žánru, takhle to mezi ostatními biopiky příliš nevyčnívá a navíc přebírá některé jejich nešvary (lineární vyprávění, předvídatelnost). (29.05.2013)

Jednou žralok z Wall Streetu, potom nevěrný manžel, či muž ve středních letech, kterému prostě jednou rupne v kouli. Myslel jsem, že už mě Michael nemůže a ani ničím nepřekvapí, ale to jsem se velmi mýlil. Čekal bych od něj asi každou možnou roli, nicméně s touhle mi doslova a do písmene vyrazil dech. Liberaceho, homosexuální klavíristu, který v té době musel svou sexuální orientaci pečlivě tajit, toho zahrál opravdu s naprostým přehledem a bravurou, kterou mě úplně překvapil. Veškerá jeho gesta, pohyby, či jemné nuance v obličeji byly naprosto přirozené, až jsem skoro dostal strach, jestli to jeho manželství s Catherine není jen tak na oko :-) . A i když třeba Matt, ( klobouk dolů před jeho figurou), nebo konec konců Rob Lowe, v malé, ale o to příjemnější roličce rozhodně nehrají špatně, slavný syn, slavného otce na sebe naprosto zaslouženě strhává skoro veškerou pozornost. Nevím, jak byl tento klavírista ve své době známý, nicméně po tomhle filmu o něho zájem určitě stoupne, o tom já vůbec nepochybuju. (08.02.2015)

,,DÍKY TOBĚ SE CÍTÍM TAK MLADÝ…“ /// A TENHLE znáte? Ano, vzhledem k tomu, že nejsem ten typ, co by s potěšením sledoval, jak se dva chlápci mečujou, musí na tý režii (a kurva příběhu samozřejmě) něco bejt. A to moc nemusím ani životopisy. Ani vztahy (ty vole, můžeš ty se koukat vůbec na něco?...). Zásluhu na tom nemá ani tak blonďatej ,,Adonis“ Damon, jako parádní bukvice Douglas, kterej je fakt (jak jen to do prdele říct – hele zklidni se, to není sexistická narážka…) k sežrání. No a samozřejmě příběh. A i když vím, že to už po druhý nedám, můžu tuhle teplou romanci doporučit všem milovníkům nevšedních vztahovejch dramat. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Paměti Scotta Thorsona, vydané v roce 1988 pod názvem ,,Behind the Candelabra: My Life with Liberace“ jsem nečetl. 2.) Rád si nechám šahat na kandelábr. 3.) Thx za titule ,,petroniuss“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (29.09.2013)