Liberace!

Konečne po dlhšej dobe životopisný príbeh, aký mám rada. Teda idúci pod povrch a ukazujúci súkromný život, bez veľkých príkras. Iste viem si predstaviť, že životný štýl "Waltera" Valentina Liberace nemusí byť každému po chuti a radšej by na plátne videl inú verziu jeho životného príbehu. Mne osobne táto podoba filmu vôbec nerušila ba priam naopak, bavila ma. Každý človek je svojím spôsobom výnimočný a je skvelé ak filmár dokáže túto jeho výnimočnosť ukázať. Zvlášť ak je ukázaná tak, že by sa nepáčila ani tomu o kom je... (02.04.2015)

Dobrý pocit som mala už pri úvodných tónoch I Feel Love od Donny Summer. Dobrý pocit pretrval až do konca, aj keď niekde v polovici to trochu stratilo tempo. Douglas ako Liberace bol výborný, v rámci svojich postáv nezaostávali ani Damon a Lowe. Taký bling ako Liberace nemal ani Bling Ring. (Lumiere - 06. 08. 2013) (06.08.2013)

Sledovani tohoto typu filmu pro me zacina byt ztratou casu, Nikdo nezpochybnuje, ze Douglas zahral hlavni roli skvele, ale ten kalkul typu "dejte mu Oscara" je tam vice nez zrejmy. O nicem jinem ten film totiz jinak nebyl. Uz ted, ani ne 24 hodin po zhlednuti, mam ten snimek tezce u prdele, nehledejte v tom dvojsmysl. (08.10.2013)

Sex, lži a video. Soderbergh k postavám zaujímá stejně ambivalentní stanovisko jako v Magic Mikeovi, jeho předchozím obnažujícím komentáři k rozporuplné povaze amerického snu. Pro citové životy hrdinů, kteří jsou oba v jistém smyslu vykořeněnými sirotky, má pochopení. Nepohlíží na ně z odstupu, jako na dvě výstřední kreatury. Vstupuje do jejich soukromí, zajímá se o ty nejintimnější momenty jejich soužití, ale zároveň nedělá senzaci (ani legraci) z toho, že dostal do jedné postele Gordona Gekka a Jasona Bournea. Obočí zvedá nad extravagantním životním stylem, který v 70. letech reprezentoval Liberace, a který dnes vyznávají zástupy jiných, zpravidla méně talentovaných celebrit. ___ Záběry jsou topené v umělém světle a vévodí jim teplé barvy, které příznačně ustupují pouze při několikerém „sundání masky“ (dušezpytný černobílý flashback, do černé a bílé tónované scény z nemocnice a na matčině pohřbu). Přesvícená mizanscéna v Liberaceho sídle (oproti civilnějšímu bytu Scottových náhradních rodičů) překypuje odrazovými plochami, jako kdyby stejným odrazem reality byl také život Liberaceho, který za vnější nádherou skrývá svou pravou identitu. Postavy se – mj. zásluhou atypického (na interiérové drama) snímání v celcích – doslova ztrácejí za rekvizitami. Nutno podotknout, že šperky a kostýmy, včetně opravdu výstižné „paví“ košile, jsou věrnými kopiemi předmětů uložených v muzeu Liberaceho pozůstalostí, takže čistě materiálně nejde o žádné přehánění. ___ Na vyblýskaném povrchu se projevuje uvědomovaná campovost filmu, který kombinuje extrémy sedmdesátkové módy (tj. styl Village People nebo Davida Bowieho) s blyštivou estetikou videoklipů od Madonny či Lady Gaga. Uvnitř citová rozpolcenost, navenek faleš a přehánění. Dohromady podnětná dekonstrukce fenoménu camp. ___ K sedmdesátým letům film odkazuje také dlouhými steadicamovými záběry nebo obsazením campové královny Debbie Reynolds, která právě v 70. letech začala zářit na Broadwayi. Tento návrat do „rebelského“ období nového Hollywoodu můžeme chápat jako Soderberghovo vyjádření deziluze ze směřování současného amerického filmového průmyslu, který je stejně jako Liberace orientován na povrch a krátkodobé prožitky a vyznačuje se neupřímností. ___ Vyprávění je sice strukturováno méně podvratně než ve Vedlejších účincích, ale jde o strukturu srovnatelně promyšlenou, pokud se týče vytváření paralel (Billy jako první monstrum, které Liberace stvořil), využití elips nebo změnu hlediska a na ni vázanou re-distribuci sympatií (druhá polovina, po repríze scény ve vířivce, tentokrát s postavami sedícími zády ke kameře, je bohatší na subjektivizující záběry, simulující Scottovo vnímání skutečnosti). Především je ale Behind the Candelabra velkolepým hereckým představením Michaela Douglase, který po/díky rakovině hraje o život. 80% Zajímavé komentáře: Mouzon, Traffic (15.07.2013)

Romantická love story ako z červenej knižnice, o ktorú by som nezakopol ani náhodou, keby nebolo toho parádneho obsadenia. Je to práve dvojica Douglas-Damon, ktorí bezosporu ťahajú celý film a svoju prácu robia náramne dobre. Ale sledovať životné osudy dvoch homosexuáloch a v podstate tak nudne, ako to vykresľuje snímok, ma príliš nebavilo. (16.08.2013)