Liberace!

Možná tomu chybí úsřední myšlenka, která by ony jednotlivé střípky života dvou mužů spojila v jeden celek, nicméně kvůli hereckým výkonům dvou pánů v hlavních rolích na Behind the Candelabra jen tak nezapomenu. Věděla jsem, že Michael Douglas dokáže zahrát mnohé, přece jen má na kontě Oscara, ale že v sobě nalezne odvahu a tolik přirozeného talentu pro podobnou roli, by mě nikdy nenapadlo. (10.06.2013)

Silná káva. Velmi silná. Tohle je pro mě neskutečně silná káva. Od začátku filmu až do jeho konce jsem pociťovala žaludeční nevolnost a měla problém udržet ve svých útrobách s chutí polknutou večeři. Moje vnitřnosti si hrály „na babu“ a měnily zcela libovolně místa. Nadšení z hereckých výkonů se mísilo se znechucením z viděného. Jsem totiž do morku kostí přesvědčená o tom, že tohle patří za zavřené dveře, do osobních záležitostí, prostě – do soukromí. A vážně nevím, jestli budu blinkat nebo zatleskám představitelům hlavních rolí. Možná zvládnu obojí nad bílou keramikou. (04.05.2014)

Škoda přeškoda, že to oficiálně byl "jen" televizní film - když to stačilo na Glóbus, mohl z toho být i Oscar. Takhle to splnilo účel aspoň v tom, že si Michael Douglas může říct, že nedostal všechny svoje "velké" ceny jenom za jednu roli;) Steven Soderbergh dal dohromady fascinující příběh o tom, jak moc bylo ve Státech možné vypadat a chovat se jako ten nejcukrkandlovitější z okázalých gayů, cpát to veřejnosti do všech pomyslných tělních otvorů, a být jí považován za chudáčka, který jen nenašel tu pravou:) Jestli je jen polovina filmu pravdivá, tak byl Liberace vedle velkého hudebního talentu a ještě většího showmanshipu slušně komplikovaná osobnost. Film naštěstí komplikovaný není - vychází z autobiografie Scotta Thorstona, a vypráví hlavně příběh mladíka, který sám nebyl dokonalý (kdo v jeho věku byl), nechal se zblbnout, a pak se nestačil divit. Nedá se tedy říct, že by to byl životopisný film o Liberacem - jeho hlavním hrdinou je Damonův "Liberaceho syn", a pokrývá jen období mezi tím, kdy se potkali, a Liberaceho smrtí v roce 1987. A pokud jde o kontroverzní obsah, Van Santův Milk byl daleko (DALEKO) explicitnější. Zhodnotit to můžu jen tak, že ty necelé dvě hodiny docela slušně utekly, jsem rád, že jsem film viděl, ale víckrát to v plánu nemám. Adekvátnější než osmdesátka by asi bylo 70%, ale na druhou stranu, který televizní film s tímhle snese srovnání? Takže asi budu pozitivní a zůstanu u 80%. (12.11.2016)

Poprosil bych oscarovou nominaci za kostýmy, masky a pro Michaela Douglase!! Steven Soderbergh válí. Nesmírně zajímavý tvůrce dokáže točit/měnit žánry jako málokdo. Jeho (reálného) hrdinu zná v našich končinách jen hrstka lidí. Perfekcionista Soderbergh tak velmi svižně a svým způsobem přitažlivě představuje slavného pianistu s líbivým repertoárem, který si potrpěl na bizarní nablýskané kostýmy, masivní šperky, plastické operace a mladé zajíčky. Sledujeme jeho soužití s posledním mazlíkem Scottem, což vyvolává řadu dramatických situací, Soderbergha přesto nejvíc zajímá ztráta identity. Snaha vyhýbat se veřejnosti a tutlat homosexuální sklony, šlechtit falešný obraz (pleš, plastiky), nezpochybnit romantický ideál pro tisíce fanynek, „překopat“ obličej nové hračky ku podobě/představě své. Právě po bouřlivém rozchodu s (už troskou) Scottem vznikla i vzpomínková kniha, která se stala základem filmu. Výsledek je milostný gay kýč, který je nesmírně umně stylizovaný, že musí mít divák obrovskou radost z každého detailu. Soderbergh až překvapivě snadno vystihl energii města zasvěceného hazardu. Samozřejmě se dívá pod pokličku i jeho odvrácené straně, tedy kolotoče plného alkoholu, drog i nastupující hrozby pohlavních chorob. Film, který, pokud selhává, tak místy na emociální úrovni, zdobí herci. Matt Damon to měl obtížnější, přesto je jeho pošetilé naivní ucho dokonalé. Jeho přerod k zoufalému zhrzenému milenci je výtečný, až divák rychle zapomene na všechny ty hercovy chlapácké role. U Michaela Douglase je přeměna ještě razantnější – chlapík, který vždycky představoval mužnost (nikoli chlapáckost akčního hrdiny) je v roli ješitného stárnoucího homosexuála výborný. Liberace mu nabídl jednu ze tří nejlepších hereckých možností kariéry. Ovace kritiků si plně zaslouží!! (07.08.2013)

Behind the Candelabra bývá tma, v které dokonce i Liberace mohl být pokládán za heterosexuála, a jeho milenec za adoptivního syna, byť z toho nakonec v duchu úsloví panská láska po zají(č)cích skáče moc nevytřískal. Moje do Michaela Douglase posledních třicet let zamilovaná matka strávila většinu filmu s hlavou v dlaních, ale s obvyklou svorností budoucím haterům, co zde budou ostentativně vyjadřovat své homofobní zhnusení, vzkazujem, ať se jdou zklidnit ke svému oblíbenému lesbickému pornu. (14.06.2013)