The Confession
Obsahy(2)
Na Štědrý den večer do kostela vstoupí ten nejnepravděpodobnější návštěvník, nájemný vrah (Kiefer Sutherland), a míří ke zpovědi. První věc, kterou knězi (John Hurt) poví, je, že včera zabil muže. Druhá je, že se zabíjením živí. Třetí, že pokud jej nevyslechne, zabije znovu. A tak služebník Boží naslouchá. (Suzie05)
Recenze (98)
Žádná velká pecka se nekoná. Nebo...? V čem spočívá síla Zpovědi? V námětu? Sotva. V příběhu bezejmenného zabijáka? Sotva. To už tu bylo několikrát. Síla tohohle webseriálu spočívá v tom, že se tu zkrátka sešli dva vynikající herci, které podpořil správně nadupaný scénář s dobrými dialogy. A ke všemu hraje skvělá muzika, takže ve výsledku je každá kapitola ukrutně krátká a člověk chce víc. A víc. A vůbec mu na konci nevadí, že pointu tušil od cca šesté epizody, protože zkrátka dialogy jsou výtečně napsány, charaktery výtečně zahrány... a jednu věc bych na závěr vypíchnul: Napsat pěti až desetiminutovou epizodu, která v sobě obsáhne celou myšlenku, je mnohem těžší než napsat hodinovou epizodu, kde na závěr akorát potřebujete přemostění do další epizody. Krátký rozsah seriálu mu dává sílu i potenciální fail, když to scénář nedokáže dobře podat. Takže k oběma výborným hercům si přidejte ještě výtečného režiséra/scénáristu, který všech těch deset krátkých dílů vcucnul tak, že chcete zkrátka víc. A Kiefer s devítkou s tlumičem nemá zkrátka konkurenci. ()
Když John Hurt doufá v odpuštění Boha, měl jsem takovej pocit, že právě Sutherland je onen Bůh. Poněvadž zpovídat se přijde nečekaný návštěvník, kterému se podaří překlopit konverzaci, kde se ke svým hříchům přizná samotný kněz. Ten hlas, emocionální projevy, přirozenost Sutherlanda ve mne vyvolala hrůzu a na těle husí kůži, Hurt je fenomenálním knězem a oba dva ventilují fascinující herectví. S akcí se moc nepřehání, je komorná a moc jí není, jedná se o několik krvavých výstřelů a jeden tvrdý výslech. Se zbraní to Kieferovi jde, ke slovu se dostanou i jeho klasické citáty "Damn it! My father was son of a bitch!" - Nejvíc mne dostala situace s prázdným revolverem a zejména jeden delší monolog zabijáka. "Heleďte, rozhlédl jste se po světě kolem nás? Je to naprostá žumpa. Špinavé malí lidé, žijící své špinavé malé životy. Násilníci, pedofilové, podrazáci. Natolik jsme k tomu spjati, že to vnímáme jakožto běžnou součást našeho života pouze do momentu, kdy se to netýká přímo nás. Jen v takhle podělaném světě si můžeme myslet, že si takové bytosti zaslouží žít. Bytosti, kteří vybudovali svůj život na bolesti a utrpení druhých. Uvědomují si své činy, ovšem nezajímá je to. Prokázali někdy lítost? Ne." A ta pointa se spojitosti obou aktérů mne úplně odrovnala. ()
Takhle nějak by vypadal Jack Bauer na druhý straně barikády. Celkem fajn a svižný webseriál, kde sice některé ty dialogy mezi vrahem a knězem nefungují tolik, jak bych čeka a twist byl smrdět na míle daleko. Kiefer s Hurtem si ale svoje odehrajou vždycky, uteče to rychle a Kieferovy flashbacky tu fungujou opravdu dobře a dávaj vzpomenout na starý dobrý 24 časy. Ten film už by měli natočit sakra rychle ;) 70% ()
Deset epizod o šesti minutách aneb jak si nejdříve splést epizodu s trailerem a následně zkouknout celý seriál během jediného večera. A závěr po onom jednom večeru s Johnem a Kieferem? I saw it coming. Jakkoliv egocentricky takové prohlášení může znít, nic to nemění na tom, že já od prvního dílu tušila, kam celý příběh spěje. Nevěděla jsem sice proč (motivy jednání mi docvakly až někde v půlce celé série), ale s každým dílem více jsem věřila, že vím, k čemu. A není to proto, že by moje schopnosti odhalovat zápletky byly nějak mimořádné; nohy si v tomto případě podráží sám scénárista tím, že každému dílu dává prostor jen několika minut. Kolem diváka se tak nevytváří komplexní, složitý svět, kde je možné vydat se mnoha cestami, ale docela obyčejný, přímočarý příběh s několika krátkými flashbacky do minulosti. Co mi tak nakonec sedlo nejlépe, byly ty krátké dialogy o spravedlnosti, svobodné vůli a dalších filosoficky orientovaných tématech. I tady sice jako student filosofie budu tvrdit, že božskou morálkou ovládanému knězi šlo racionálním uvažováním zasadit mnohem hlubší rány, na druhou stranu je ale na té zabijákově pragmatičnosti cosi zvláštně sympatického. Cosi, co se v seriálech moc často nevidí. Poznámka: Kdybych neodhadla zápletku a kdyby mě pointa dostala, šla bych možná i na pět. Takhle i přes nesmírnou řemeslnou zručnost nemůžu jít nad tři. ()
On věděl Brad Mirman moc dobře, proč nám Zpověď naservíroval v deseti dílech. Po prvních třech dílech jsem byla sice v mírných rozpacích, ale bylo to tak skvěle vypointované, že jsem na konci každého dílu musela okamžitě kliknout na další až do bezchybného závěru. Výborné, originální, tohle beru a John Hurt bravurně sekundoval v kněžském hávu svému zpovědníku Kieferovi. ()
Reklama