Doteky osudu

Plně souhlasím s uživatelem warrenur. To, co zpočátku vypadalo jako "pohlazení po srdíčku", je časem parodií sebe sama, neustále a donekonečna se opakující vzorec, kdy se vlastně nic většího v seriálu neděje (kdyby po otci se synem aspoň šla nějaká tajná organizace), a ty náhody a propojení jsou časem poměrně nesmyslné, až parodizující. Člověk si najednou začne klást různé otázky (jak to, že v USA je den stejně, jako v Arábii - co časový posun?), a to není dobře. V určitých chvílích už mi ten stále stejný postoj Kiefera, stejná blbost sociální pracovnice i neměnný kluk přišly spíše jako křečovité škatulky. Přitom filmy o náhodách mám rád (třeba Serendipity - Lásce na stopě), ale nic se nesmí přehánět a nesmí těch podivných náhod být moc. (Třeba v prvním dílu se zcela nesmyslně furt a furt objevuje číslo 318, ačkoliv to nakonec nemá v ničem a k ničemu souvislost.) (19.05.2015)

Hodnocení po dvou dílech, zatím bez hvězd. Vypadá to slibně ale trochu se bojím Alcatraz syndromu tedy, že se v každym díle někdo potká s někym a tim to hasne. Nic víc se nestane. Také si pěstuju pořádnou averzi vůči hlavnímu dětskému hrdinovi který ač je "chytrej" tak si neváží ničeho a dělá jen samý blbosti. Být Kieferem Sutherlandem tak ho i přes jeho vysoký věk nacpu do babyboxu ať se o něj starají jinde. ********** Po dvou dílech už jsem se k seriálu nevrátil a ani to neplánuji.. Seriál mě nezaujal a nehodlám marnit čas na takovýho malýho spratka. (27.03.2012)

Taky mám radost z návratu Kiefera na televizní obrazovky, ale nemíním být kvůli tomu zaslepen a střílet superlativy. Zatím po třech dílech jde o milou oddychovku, která na konci vždy působí až moc přeslazeně a pohádkově. Jestli se nerozvine nějaká zajímavá příběhová linie, která by se táhla seriálem a půjde v každém díle prakticky pouze o kombinaci čísel, která spojí pár lidí z různých koutů světa, tak nebudu zrovna nadšenej. Zatím 70% a uvidíme, kam seriál a následné hodnocení bude směřovat. EDIT: Tak po skončení první řady směřuji k tomu, že se sledováním končím, druhou řady už bych nezkousnul. Ten posun od prvního dílu po poslední je tak strašně malý, že už nemám trpělivost, Strašné množství zbytečných postav, které nemají větší rozměr, než je rozsah jedné epizody. Celkově 60% (25.03.2012)

Pilot: Já bych to snad zatím ani nehodnotil, ale když vidim tu vlnu nekritickýho nadšení, co zde pilotní epizoda vyvolala, neubránim se údivu a potřebě se taky vyjádřit :-D. Touch má už v prvním díle přesně ty negativní symptomy, které vykazovaly pozdější díly Heroes od stejného autora (Tim Kring). Tím mám na mysli hned ten výchozí námět, že "lidé z různých koutů planety jsou nějak osudově spojeni", tentokrát pomocí čísel. Dámy a pánové, to je z prstu vycucané instantní mystérium typu Je mi 33 let, mám 3 děti, bydlím ve 3. patře v bytě číslo 3 a dnes je 3. března, WTF, za tím něco musí být, to není náhoda. Tohle prostě nikdy nebude dávat smysl, nikdy nebudou divákovi objasněna pravidla, kterými se daný svět řídí, bude se jen a jen natahovat, dokud bude sledovanost. Druhým klackem, který se seriálu hned v začátku připletl pod nohy, je chování postav. V podstatě mě nenapadá žádná (z těch příčetných), která by se v Pilotu nezachovala nějak nepřesvědčivě. Vrcholem je samozřejmě telefonní rozhovor mezi nedobrovolným bombovým útočníkem a pracovnicí telefonní společnosti, kterej je tak směšnej, že už to ani k smíchu není... Poslední, ryze osobní výtka pak směřuje k nablýskanému, ale přitom sterilnímu vizuálu. Ještě si hodně rozmyslim, jestli se na dalších pár dílů vůbec kouknu. (07.02.2012)