Lovci hlav

Ať již čekáte cokoli... Nedočkáte se. Žánrový chameleon o zakrslém Walkenovi, který dokazuje, že Joovi Nesbømu filmové plátno sluší i navzdory dějovým lapsům (stáří mrtvoly s přimhouřením očí ještě dejme tomu, ale personál nemocnice či ten co Rogera najde, že by se po medializaci případu neozvali a nikdo se jich nezeptal?). (12.02.2012)

Někdo umí natočit tohle téma dobře a někdo ne. Tyldum ten dar má. Téma by nemohlo bejt provařenější. Spokojenej bohatej frajírek se nestačí divit, když musí zdrhat před zabijákem, kterej ví o každým jeho kroku a nedělá mu problém odprásknout kohokoliv, kdo mu stojí v cestě. A i tak to působí svěže a neotřele a hlavně napínavě. Lovci hlav jsou na některejch místech patřičně realistický - ponor do hoven, pes, rozmašírovaná hlava - v postavách taky neselhávaj. I když tu vedle hlavního hrdiny jsou jen další 3 stojící za pozornost. Aksel Hennie je můj novej objev a i když na začátku na protagonistu moc nevypadá, odvedl výbornou práci. Nikolaj Coster-Waldau je bad-ass jak se patří. Je to chytře napsaný, furt se něco děje a furt to baví. Jo, jo, tohle se povedlo. PS: Ty dvojčata policajti měli nějakej smysl nebo to bylo jen tak "navíc"? (29.09.2012)

Rozjezd od Finchera, střed z Raimiho a Tarantina (kucky, kucky) a závěr jak od Korejců. V překladu více než uspokojivý mix (čti: hodně nadupaný žánrový bordel, který není pro každého) nikdy nekončící akce, zvířecí bestiality (holení, traktor, septik) a smart humoru (cameo pana Spocka, HR výběrka). Na brko osm z deseti. Americkýmu remaku zajistí pozornost Steve Buscemi a Aaron Eckhart. (10.11.2011)

Lovci hlav je taková, trošku jiná seveřina než jsem zvyklej. Taková trošku do Francie. Nutí z herců vymáčknout vše v rámci svých psychických a fyzických sil a vrhnout je do příběhu, který se ze začátku nezdá, ale postupem času se brutálně zvrhne a vyvíjí se naprosto neuvěřitelným tempem. Musím ale říct, že jsem si to užil. (16.01.2012)

Když měříte 168 cm, musíte si to nějak kompenzovat. Roger Brown je malý muž, který chce žít na vysoké noze a s vysokou blondýnkou. Zatímco ke své manželce musí vzhlížet, jeho milenka vzhlíží k němu, což mu ale k posílení ega, a hlavně k navýšení částky na účtu, nestačí. A tak si přivydělává. Dokonalými zločiny, jež nezanechají stopy na něm a při nichž on nezanechá stopy na místech činu. Aby nicméně obhájil svou zpochybněnou úlohu MUŽE, nezbude mu, než se ve sračkách (a krvi), jimž se dosud zdárně vyhýbal, vykoupat. Projít si divočinou, shodit civilizační masku a prodělat proměnu ze štvané zvěře v lovce. Jádrem Lovců hlav je psychologické drama o krizi mužské identity, jenže ono jádro bylo vyváleno v thrilleru a posypáno černou komedií. S tím, že nikdy není dopředu zřejmé, jestli bude příští scéna zvedat koutky úst, nebo žaludek. Nevypočitatelnost filmu (v nakládání se žánrovými konvencemi i hrdinou) se dobře doplňuje s jeho nekompromisností (akorát přehnané násilí je… prostě jenom přehnané) a nadsázkou, která ale není přiznaná tak nápadně, jak by si některé situace žádaly. Někdy je tudíž vtipnější to, co čekáte, že se stane, než to, co se skutečně stane. Napoprvé ale stejně nezbývá moc času nad tím přemýšlet díky spádu, jaký Tyldum filmu dal a při němž neztrácíme přehled nejen o změnách na Rogerově těle, ale také uvnitř jeho hlavy. Buďto Aerofilm ví, jaké filmy sem z dalekého severu přivézt, anebo tamější žánrová kinematografie svými kvalitami skutečně suverénně válcuje tu hollywoodskou. Apendix: Aksel Hennie připomíná Buscemiho a film zase Fargo i jiné počiny bratří Coenů (když už byste tedy chtěli škatulkovat, což v tomhle případě dost dobře nejde). 75% (11.11.2011)