Wallace & Gromit: Prokletí králíkodlaka

Jsem rád, že to Nick Park tentokrát na celovečerní stopáž zkusil s osvědčenou dvojkou, ale s postupujícím časem začne tahle porce zeleniny pořádně drhnout. Wallace s Gromitem se zkrátka hodí na půlhodinový kraťas, ale po hodině se jejich specifický humor začíná téměř až zajídat. Podobně jako v případě Slepičího úletu se tak nejedná o nějaký bolestivý průšvih, ale pro příště už vážně zkracovat. Zklamání o to větší, že opakovaná projekce Nesprávných kalhot nedlouho předtím potvrdila, že u Aardmanů to jindy bývá úplně jiná liga. (14.03.2006)

Pět let Parkovy práce přineslo geniální celovečerní animák, který v roce 2005 prostě nemá konkurenci (Mrtvou nevěstu jsem ještě neviděl). Wallace a Gromita mám opravdu hodně rád a jsem neuvěřitelně šťasten, že se povedlo i další jejich dobrodružství. Snímek je napěchován odkazy a humornými scénkami, originálními charaktery a dokonce i emocemi, které nenajdete v leckterém hollywoodském trháku. Po hudební stránce není co vytknout, po příběhové taktéž ne. Scéna s letadly to nejlepší, co se na poli animovaného filmu doposud objevilo. Přeji Nicku Parkovi hodně štěstí a nadšení do práce... ať nás krmí příběhy W&G i nadále. (16.10.2006)

I když jsem s dvojicí W&G viděl jen Nesprávné kalhoty a tudíž se nemůžu považovat za znalce, už pro někoho možná pomalý začátek mě strhnul, od úvodní fotografické sekvence, přes zásah Hlodobrany k prvnímu otestování Norocucu atd. jsem se smál, smál a smál... Nejen úžasným fórkům, celý film díky spoustě nápadů i roztomilému zpracování je k sežrání jako ten nejlepší sýr, s tím nejlahodnějším soustem v závěru, když už jsem se ani smát všemu nestačil :-) (18.11.2005)

__Tento snímek je dotažen do samé dokonalosti.__ Do kina chodím občas, ale na Králíkodlaka jsem musel. A udělal jsem sakra dobře! Nikdy v životě jsem se v kině nenasmál tak, jako u tohoto filmu.. a nejsem si jistý zda se to ještě někdy bude opakovat. Je zde využíváno setrvačnosti lidského smíchu a tak na sebe další gag po ukončení jednoho nenechá dlouho čekat a tak se často stávalo, že jsem pro samé slzy smíchu na plátně nic neviděl. (20.11.2005)

Mistr nadhledu, pan Gromit, si to peláši v pouťovém letadýlku po římsách a při tom se dokáže otočit kolem starýho chrliče, aby mohl svému protivníkovi (nějakej pan Phillip) přivodit špičkovej let mezi sýry. Hmmmm sýýýýr!!__Akčnost až na půdu! Fakt! Je s podivem, že se všechny ty lidičky, zvířata, vitamíny v podobě giga-zeleniny (nebo mám jen říct: "Ahoj, Temelíne?") nezamotali do sebe. Že nevytvořili jednu rozmáchlou čmouhu ze které člověk uzří támhle nohu, tuhle mrtvolu zeleninovou. Nick Park je animátorskej niggas, nebojí se čelit věcem, od kterých by ostatní kresliči sbalili štětce a čtvrtky. On jedná a své postavičky připravuje o morálku (Wallace), dodá tomu ještě šťávu v podobě moderního vybavení domu (oceňuju především trezor-skleník, něco podobnýho by se mi hodilo pro nepřátele...) a pokud přičtete klad v podobě kručení v břiše z těch všech možnej zeleninových výtvorů, nebude zklamán ani ten největší odpůrce výtvarné výchovy. Moc pěkný a kdyby se začátek tak pomalu nerozjížděl...dal bych luna-parku mistra Parků tu pátou. Vložte žetony, pedál, volant už to jede!! Masakr! (06.02.2009)