Nespoutaný Django

Tarantinovou největší předností coby tvůrce byla vždy schopnost z prvků převzatých z filmů a žánrových kategorií určených pro velmi specifické diváky vystavět dynamickou a podmanivou podívanou pro široké publikum. "Django Unchained" v tomto ohledu představuje jeho mistrovské dílo, neboť pro dobu politické korektnosti revitalizuje motivy z šokantně nekorektních blaxploitation westernů a plantážových filmů. Více v recenzi pro Cinepur. (17.04.2013)

Kabaretní blaxploitation a po Inglourious Basterds druhý korálek do trilogie o vzpouře zástupců etnik proti persekuci. Co bude ten poslední? Indiáni? Homosexuálové? Leváci? Taky svérázná pocta špagetám, i když, kolik procent lidí v kinosále bude vědět, proč se F.Nero vyptává na Djanga a proč nosí bílé rukavice..? Stejně jako on v původním Corbucciho filmu táhne Tarantino za sebou rakev. V té dřevěné truhle leží starý Quentin. Nevypočítavý nadšenec s nakažlivou dětinskostí, autor filmující srdcem a až poté hlavou, muž píšící repliky, co zůstávají roky v hlavách diváků, umělec bez uměleckých ambicí, originální zloděj, nesebestředný Gauner a vypravěč braku. Ty, nový…, pusť toho starého ven.. Překvapivě nevýrazný soundtrack, na kterém už jen chyběly (zlatými) řetězy ověšený Půldolar a Pole s bavlnou od Rangers.. (24.01.2013)

Luxusní westernová pocta pevně usazená na bedrech svých čtyř skvěle napsaných hlavních postav a jejich čtyř skvěle hrajících představitelů. Tarantino si z původního Djanga půjčuje de facto jen jméno titulní postavy, její cool song a zablácené městečko a využívá svůj výlet do žánru westernu k tomu, aby se rázně vypořádal s tématem otrokářství. Tarantinovsky vymazlený scénář zakolísá jen v závěru, kdy emocionální i akční vrchol snímku přijde dvacet minut před koncem a vše poté už je trochu zbytečné, byť pořád zábavné. Navíc se tu dovídáme, že záporáci údajně vedli dlouhou debatu, jak Djanga co nejdrsněji mučit, a přitom je nenapadlo zjevně nejlepší varianta - mučit před ním jeho milovanou. Taky scénka zesměšňující předchůdce kukluxlanu skrz nepraktické kápě už byla na můj vkus moc komediální. Ale nic z toho mi nebrání dát tomu plnou palbu. (28.07.2024)

Pulp Fiction je maximálny možný kult a scenáristická extratrieda. Dialógy sú zakaždým tak neskonale zábavné, že to vždy musím vidieť minimálne raz za rok. Divoký Django sa snaží, ale jeho ukecanosť nie je ani zďaleka taká zábavná a ja si nespomeniem ani na jeden dialóg, z ktorého by bola hláška čo sa bude citovať v každom kúte sveta. Nie je to ani príliš dobrý western, ani príliš dobrá komédia - je to hybrid na ktorý sa vďaka hercom a hudbe dobre pozerá. (13.01.2013)

Niebelungslied alá šeredný a teď už i tlustý úchyl z videopůjčovny, ze které by i Wágnerovi ochabla v ruce taktovka a začal fidlat kolotočářské popěvky na flašinet. Siegfried Kunta-Kinte a Brunhilda z Botswany v ultimativním, genitálním negreposu k dokonalosti vywaltzovaným fantastickým rakušákem, za jehož vykopání z Burgtheatru by měl Tarantino každý rok dostávat Oscara za přínos světové kinematografii. Ještě teď, ráno, pořád nemůžu pustit čuráka z ruky, až se bojím, aby mě nechytla křeč! Bylo to natolik úžasné, že mi dokonce tentokrát ani nevadil ten Rocco Sifredi v roli zlého plantážníka. Je to prostě snad to nejlepší porno, co jsem kdy viděl. Jen by mě zajímalo, který americký soudruh vymyslel tu Broomhildu, pokud to není nějaký dvojsysel, který mi uniká. (09.01.2013)