Režie:
Quentin TarantinoScénář:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHrají:
Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washington, Samuel L. Jackson, Walton Goggins, Dennis Christopher, James Remar, David Steen (více)Obsahy(3)
Kultovní režisér Quentin Tarantino natočil jižanské drama z období před vypuknutím Občanské války, jehož hlavním hrdinou je otrok Django. Ten má šanci získat díky nájemnému lovci lidí dr. Schultzovi svobodu, pokud se mu povede dopadnout vraždící bratry Brittlovi. Djangovi se tak zároveň naskytne příležitost najít ženu, kterou musel před lety nedobrovolně opustit. Ani jeden z hlavních hrdinů však netuší, jak blízko jsou nejnebezpečnějšímu dobrodružství svého života. (oficiální text distributora)
(více)Videa (42)
Recenze (3 247)
Na tenhle film jsem neměl vysoká očekávání, ale jedno jsem věděl jistě, Quentin Tarantino je jistota. A udělal jsem dobře, protože mě tento film naprosto uchvátil. Připočtěte k tomu skvělý výkon Jamie Foxxe (a nejen jeho, ale všech zúčastněných) a máte z toho recept na skvělý film. Tarantino se o Western vždycky jen opíral, ale teď se do něho vrhnul naplno a já si troufám tvrdit, že Django Unchained patří vůbec k tomu nejlepšímu, co kdy natočil. Děj je plný zvratů a nečekaných událostí, nechce se mi to všechno vypisovat, to je škoda. Ještě vzpomenu na výkon dvou mužů : Leonarda DiCapria a Samuela L. Jacksona. Tito dva tvoří perfektní tým. Další skvělou věcí je soundtrack plný známých melodií, to je prostě balzám na srdce. Celkově atmosféra divokého západu je skvostná a naplno vás vtáhne do děje. Jako třešnička na dortu je vtipné cameo samotného Quentina Tarantina. Nestačili vám Bídnici? Zajděte na Djanga. V kině po 10 letech absolutní masterpiece...95% ()
8/10. Příběhově asi nejpřístupnější Tarantinovka, která nezapomíná na skvěle vypointovaný scénář, absurdní scény a přesnou hudbu ALE tentokrát využívá i vyššího rozpočtu - což jde znát z každého záběru. Obsazení je jako vždy hvězdné a mimo DiCapria si to imo nejvíc užíval Waltz, jehož postava byla správně komická ale nikdy ne tak moc, aby spadla do škatulky přehnanosti. Žánrovka nešetřící krví a černým humorem měla jediný problém... byla příliš utahaná. A to mám dlouhé příběhy fakt rád, ale tady jsem cítil, že to mohlo být o nějakých dvacet minut kratší. Škodí to především úplnému vyvrcholení, které nemá tak silný tah na bránu. Škoda... jinak by to byla dokonalost. ()
Kdo by čekal regulérní špageťák bude notně zklamán. Jde dokonce spíše o typickou kecací tarantinovku ve westernových kulisách než o poctu žánru (respektive žánrům) se vším všudy. Dalo se to sice čekat, ale i tak je to věčná škoda, protože jestli někdo, tak právě Quentin měl na to zkusit vyzvat svatou taliánskou Sergio trojici (Leone, Sollima, Corbucci) na jejím výsostném poli. Každopádně je zcela jedno "co to je/není", když jde hlavně o sakra dobrý i stylový film. Samozřejmě platí, že čím více máte nakoukáno, tím více odkazů si všimnete, ale ve výsledku je jedno zda víte, na kterou žánrovou klasiku se odkazuje na harfu hraná Pro Elišku v salónku či ty zbylé stovky aluzí na kde co; na své si ostatně při scéně porodních potíží betaverze ku-klux-klanu přijdou i fanoušci monty pythonovského humoru... Má to pouze dvě vady na kráse. Jednak délku. Je to příliš krátké a z toho důvodu na mnoha místech nemístně zkratkovité. A poté finále bez pomalu gradovaného duelu z očí do očí. Což je faux pas z neodpustitelných, Quentine! ()
Tarantino vyznává lásku drsným chlápkům s koltem u pasu a jakkoli si celý westernový svět upravuje k obrazu svému, nevypadne ani na okamžik z příběhu, pocty ani včas odlehčené nálady. A ať už se v soundtracku ozve rap, hlavní hrdina nasadí sluneční brýle nebo neodolatelný Leo zběsile přehrává, pořád vím, že tohle je ve své podstatě dokonalá žánrovka. To jen její režisér se i přes špičkovou práci stává obětí sama sebe. Po emočně bohatším Kill Bill a dokonale vybroušených Panchartech už zkrátka v cestách za pomstou a v nekonečně-znepokojivých dialozích s uzemňující gradací není kam stoupat. ()
Dámy a pánové, toho, kdo vynesl scénář plánovaného Tarantinova filmu The Hateful Eight by se zasloužilo pověsit do kůlny, pěkně za obě nohy, hlavou dolů a zakroužit nad jeho mávátkem rozžhaveným nožíkem. Štve mě, že jsme možná přišli o další nálož skvělého tarantinovského rukopisu. Co napsat k Djangovi? Já fakt nevím ... jsem tak nadšená, že nemám tušení kde začít. Kdybych to měla popsat jedním slovem, tak snad - dokonalost - Nesl se celý ve westernovém stylu s koncem tradičním a nadsazeným, bez kterého by nebyl dokonalý v duchu na jaký jsme u Tarantina zvyklí, to znamená řežba a krev stříkající po hektolitrech. Film zároveň září skvělým výběrem hereckých es. Tak třeba Leonardo, zraje jak prvotřídní víno na přísně střežených vinicích ... když sudičky malému Leovi nad kolébkou chtěly natřepat z plátěného pytlíku trochu toho talentu, tak jim zmíněný pytlík zjevně vypad z ruky a celý jeho obsah se na něj vysypal. Na takového Magnuska například se díky tomu vůbec nedostalo! Hudba v Djangovi je další bezkonkurenční skvost - namátkou třeba. Takže ... Quentine, nedej se a natoč pro nás další neméně brilantní pecku. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (131)
- Jedná se o druhý film Quentina Tarantina, ve kterém hraje Christoph Waltz (Dr. King Schultz) člověka původem z Německa – sám je přitom Rakušan. Tím prvním byl film Hanebný pancharti (2009), ve kterém Waltz ztvárnil důstojníka SS Hanse Landu. (PlayEasy)
- Výpravu filmu měl na starosti J. Michael Riva, který se bohužel premiéry snímku nedožil. Zemřel během natáčení 7. června 2012 ve věku nedožitých 64 let na srdeční příhodu. O něm a jeho výpravě filmu je jako pocta natočen dokument „Vzpomínka na J. Michaela Rivu“, který je umístěn na DVD a Blu-ray discích jako bonus. (gogos)
- V jedné scéně jede Dr. Schultz (Christoph Waltz) celou cestu k domu v kočáře. Když ale přijedou, je na koni. (tb_23)
Reklama