Až vyjde měsíc

Všechny filmové encyklopedie správně uvádějí, že pan Anderson vysílá na zcela jiné frekvenci než na které já přijímám. Jenže tentokrát se naše vlnové délky několikrát náhodně protnuly a ač se nevyhnu tradičnímu konstatování, že tento snímek je divný, tak nemohu popřít přítomnost několika velmi zábavných okamžiků. (19.04.2014)

Kdo zná dílo Wese Andresona, tomu není třeba nic vysvětlovat. Pro ty ostatní je třeba snad jen říct, že se jedná o velmi osobitý film řídící se jakousi prazvláštní, vnitřní logikou, kterou v díle běžných hollywoodských tvůrců nenajdete. A je to právě příjemný příběh doplněný o krásně barevnou vizuální stránku a skvělé herecké obsazení, co z Moonrise Kingdom (in my humble opinion) dělá nejen jeden z nejlepších filmů dříve zmíněného režiséra, ale i jeden z nejzajímavějších snímků, které šlo v první polovině roku 2012 vidět v britských kinech. (23.06.2012)

Mám rád filmy Wese Andersona, i tento má svůj zvláštní vypravěčský styl, který mají jeho fanoušci rádi. Zde však bych měl velkou výtku k výběru Jareda Gilmana. Na hlavního hrdinu nemá žádné charisma, je mldý a bez jakékoli nadstavby (spousta jeho dětských "protivníku" ho strčí do kapsy), Jared jen tak existuje a divák tím pádem nemůže hlavní "uprchlickou" dvojicí fandit, což v takové situaci hloupé. Ostatní herecké obsazení na jedničku. hodnocení 70% (26.08.2012)

Sam a Suzy přichází s pověstí majstrštyku, ale mě přesvědčují o tom, co jsem tušil už dávno. Když Anderson vypráví o vztazích v rodině, jsem podstatně spokojenější než když v příbězích z dospívání naplno spoléhá na nostalgii. Proto se u Rodinky, Života pod vodou nebo podceňovaného Darjeelingu nepřestávám usmívat a naopak u Měsíce, který si náladově párkrát podává ruku s Rushmorem, mi pár věcí vadí. Všechna obvyklá nesmělost a neuchopitelnost je pro mě najednou příliš chtěná a dialogy vždy o malý kousek přepálené, aby se Wesovy typické nálady daly snadněji rozeznat. Páprda Willis, puntičkář Norton i věčně vážná Kara Hayward sice fungují perfektně, ale ani oni mě nepřesvědčili o tom, že bych se na tenhle road trip vydal znovu. (16.10.2012)

Sebestředná režisérská příze barvy dětského vzdoru navinutá na Desplatově hudebním kolovratu aneb originalita a posedlost detailem nadevše.. Pro mě bizarní manýra bez humoru, duše i kouzla. Čestné skautské. Stavařům kulis se údajně ztrácel toluen a mám jisté podezření, kdo za tím stál.. Je to sice nadnesené, ale někdy mám pocit, že existuje jistá sorta autorů (namátkou Greengrass, Aronofsky či třeba Anderson), která kdyby se vysrala na zápraží některým klientům csfd, dají si to večer ke kávě a budou to považovat za produkt čokoládovny Lindt. Pár z důvodu, že jim to zkrátka chutná, většina však jen proto, aby nebyli před sousedy za blbce.. (23.12.2014)