Snowtown

Disciplinované cvičení v odmlkách, elipsách a skryté brutalitě, kterou zmatenému divákovi vyleje Kurzel na hlavu zhruba po hodině a čtvrt se vším všudy. Krajně nekomfortní a náročný divácký zážitek, psychologický thriller bez možnosti empatie. Jediný způsob, jak autenticky zachytit svět psychopata Buntingovy ráže. (22.04.2015)

Ani zdaleka ne tak úžasný a psychotický jak tu o tom všichni mluví... Psycho? Lol, v očekávání Jamu jsem se dostal k dokumentárně střižené sondě do prostřední zkažených karavanových slumů. Co ještě zezačátku dávalo smysl a až do poloviny mě 100% upoutalo se ke konci mění v serii nesmyslných vražd (z odstranění perverzáka a fetny se nakonec stává vraždění postižených a nakonnec vše vyvrcholí úplně nesmyslnou vraždou za kterou radši zavřeme dveře). Tohle není ani z poloviny tak dobrej mindfuck jako by z toho šlo vytřískat. Mě tohle nestačí. (03.04.2012)

Film, u kterého se za každou cenu snaží zvítězit forma nad obsahem. Kdybych o případu Johna Buntinga a jeho party nic dopředu nevěděl a jen tak si Snowtown pustil, vydržel bych u něj maximálně půl hodiny. Díky tomu, že jsem o těchto nejznámějších novodobých australských vraždách už leccos načetl, byl jsem schopný se v ději a postavách ještě jakž takž orientovat. Přesto to šlo natočit mnohem přímočařeji a hlavně jednodušeji. Film stojí na dobrých hereckých výkonech (především Henshall v roli samotného Buntinga) a místy hodně tísnivé a depresivní atmosféře. To bohužel nevyváží chaotický a nepřehledný děj - až příliš mnoho věcí si musí divák sám domýšlet. (23.05.2016)

Surový, nahrubo opracovaný film, natočený mockdokumentárnym štýlom, z prostredia austrálskej spodiny. Pristihol som sa, že sledujem čas, koľko minút zostáva do konca. Snowtown mal rovné dve hodiny. Vedel som, že sa bude niečo diať, keď si partička psychopatov vytvorila zoznam pedofilov a homosexuálov. Napokon ich začala aj systematicky likvidovať, ale aj tak, to podstatné bolo vypovedané až v záverečných titulkách. Presné časopriestorové zakotvenie príbehu (Adelaide, Snowtown, 1998) vo mne vzbudzovalo zlé tušenie, že pôjde zas o nejakú true story. Spôsobom spracovania mi Snowtown pripomenul film Winter's Bone, ktorý hľadaním strateného otca išiel do hĺbky. Tu sa prehlbovala len depresia. Snowtown sa ponášal na hudobnú skladbu zahranú v jednej tónine, bez ohľadu na to, či jej obsahom boli banality, alebo úkladné vraždy. (18.06.2012)

Vyznat se v tom filmu bylo někdy hodně náročné, občas možná i nemožné, protože režisér se opravdu nenamáhá divákovi předkládat všechny souvislosti nebo zmiňovat jména postav více než jedenkrát. Nepřehlednost však bohatě vynahrazuje všudypřítomná syrovost, nepříjemně pulzující hudba a výborná kamera s šedavým barevným spektrem. Jistě, občas je tady vidět až přílišná snaha o to, aby film vypadal jako od slavnějších artových režisérů, na prvotinu je to ale opravdu velice dobré. (01.12.2011)