Nenávist

Království steadicamu a záběrů, u kterých ani nemůžete přijít na to, jak byly natočené. Prostě po formální stránce výjimečný film, který nádherně vypadá. Zároveň mě ale obsahově trochu nudil. Ale přeci jenom ta poslední scéna, ta to zas trochu dostala nahoru a trochu zase dostala obsah na úroveň formy. 7/10 (16.04.2014)

V několika jednotlivých momentech velmi silné, ale chybí tomu nějaký silný scénaristický oblouk, který je často nahrazován improvizací, a bizardními WTF scénkami typu stařeček na záchodě, či redaktorka na mostě. Všichni neustále mluví, vyvolávají iluzi, že se něco děje, ale filmu by prospělo občasné zklidnění a hledání toho, co je za slovy a promluvami (nádherná scéna se sídlištním hip hop DJ). Před dvaceti lety ten film zasáhl Francii (tehdejší premiér Juppé trval na tom, že všichni jeho ministři film musí vidět), ale dnes už toto téma není nové, a chce to víc, než černobílý pohled na bezradné teenagery a zlé policisty, než poslepovaný sled scének s narychlo vymyšlenou pointou. (11.11.2016)

Známý francouzský herec Mathieu Kassovitz v Nenávisti dokazuje, že nejen herecký talent je mu vlastní, že je navíc i skvělým režisérem, ovšem zároveň i angažovaným umělcem, který dovede až neuvěřitelně přesně pojmenovat bolestná místa současné západní civilizace. Snímek o společnosti, kterou spaluje nenávist a která je ztracena v jejím začarovaném kruhu. Už sám koncept kvazidokumentární formy, k níž se váže černobíle laděný obraz, rámec vyprávění vsazený do jednoho dne, který je doplňován předěly - mezititulky v podobě časových údajů, maximálně autentický herecký projev a vulgární mluva a v řeči postav použitý argot a slang, explicitní důraz na míru násilí, nedějovost a paradoxní mimočasovost či spíše bezčasí snímku, které vytváří absurdní kombinaci s použitými časovými údaji v předělech, neboť ty vlastně ve vztahu k ději nemají žádný význam a slouží jen jako zdůraznění vším prostupující životní náplně hlavních hrdinů - totiž nudy. Vůbec nejvíce autentický je fakt, že v denním cyklu sociálně vyloučených hrdinů zcela chybí sada běžných denních rituálů, vyjma ranní hygieny tak úplně schází v integritě hrdiny složka superega - s většinovou společností ho vlastně nespojuje téměř nic... Skvostná je použitá hudba, která mnohdy dokresluje zobrazované scény lépe než tisíc slov (především pak live set "Nique la Police" od DJ Cut Killera). Prostředí sociálně vyloučené lokality má z pohledu nefrancouzského diváka zjevně univerzální rozměr, neboť některé aspekty lze vidět i v našich romských ghettech - život bez budoucnosti, absence vzdělání, drogy, hip-hop coby výraz odporu k systému a abnormálně zdatní breakující adolescenti točící se na hlavách, liší se jen počty ilegálně držených zbraní, počty zraněných i mrtvých a zatím ještě i míra nenávisti... Brilantní film. (22.06.2011)

Ťažko vysvetliť presne prečo ale pre mňa jeden z najlepších filmov vôbec. Obsah a forma sa vynikajúco dopĺňajú. Jednoduchý príbeh, ktorý sa viac menej úspešne snaží obsiahnuť aj zaujímavé myšlienky. Sociálne noir, ktoré znepokojí obsahom a poteší formou. Vynikajúci Cassel (ale aj ostatní), zaujímavá práca s kamerou, sympatická hudba. Dobrý film... a to myslím naozaj DOBRÝ. Videl som ho 8x a teším sa naň zas. PS: Asi pred nedávnom som si uvedomil, že v samotnom filme sú minimálne dva odkazy na Scorseseho Taxikára. Našiel niekto viac? (30.06.2005)

Ještě je to dobrý, si mohli lidé říkat v době natočení Nenávisti, těch patnáct pater nad zemí, dnes už nám chybí tak dvě, tři patra a bude následovat dopad. Kassovitz předběhl dobu minimálně o jeden maraton. Natočil velmi vyspělé drama o problémech, které téměř nikoho netrápí. Z pomalinku rozvíjeného příběhu tří mladíků, kteří se poflakují životem, se přes lekci o sraní film přesouvá k závěrečné katarzi. A ten závěr je fenomenální. (17.11.2012)