Nenávist

. „Nezáleží jak padáš. Ale jak dopadneš!“ Parta tří kámošů, která se celý den zinká od ničeho k ničemu a spojuje je jenom nenávist. Nenávidí všechno kolem sebe, protože ..vlastně proč? Prostě proto!!! Černobíle natočeno jako dokument, který si letos (2005) Francie „užívala“ v mnohonásobně děsivější realitě než nabízí film. . „Je to o společnosti, která padá...Na cestě dolů si neustále říká aby se ujistila: "Zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."zatím to šlo dobře..."Není důležité jak padáš. Ale jak dopadneš!“ (15.12.2005)

Věta, která se táhla celým filmem, tedy "Svět patří nám", jednoduše předurčila budoucnost Francie. Dnes Francouzi nemůžou na svůj současný stav země vůbec nic říct, protože režisér Mathieu Kassovitz to neskutečně vystihl. A to to vystihl deset let dříve, než se tam nějaké veřejné nepokoje vůbec začali dít. Opravdu...klobouk dolů nad tímto filmem. Vystihuje totiž skutečné soužití naprosto různorodých lidí, kterým částečně ani nic jiného nezbývá, než žít pospolu. Vincent Cassel kromě toho zahrál perfektně. Bejt ve Francii spolek Sparťanskejch hooligans, zřejmě by z nich zbyly jen třísky na podpal pro jeden z pařížských krbů. (23.11.2011)

tento film katapultoval režiséra kassovitza a herca cassela na vrchol. cassel sa ho chytil a začal sa drať ešte vyššie, kassovitza začal požierať hollywood a úspech "Nenávisti" už (zatiaľ) neprekonal. Tá ostáva silným, autentickým a veľmi krutým príbehom z ulíc, ktorým by bronx mohol závidieť svoju drsnosť a mesto bohov má konkurenta vo svojej sociálnej štruktúre a biede. ústredná trojica hercov (resp. kombinácie herec/neherci - "naturščici) to ťahá ako ťažné kone a skvelá réžia vás nenechá ani na sekundu vydýchnuť; (04.12.2010)

Kdyby bylo Haine natočeno po roce 2002, označil bych to za francouzský klon brilantního Města bohů. Jenomže Haine je o celých sedm let starší a tudíž je to originální film o drsném životě na pařížském předměstí. V průběhu filmu jsem měl dost smíšené pocity. Perfektní začátek, pak je to nuda až do scén s Asterixem, pak zase nuda, pak galerie, pak zas nuda, pak geniální závěr. Mrazivé, syrové a depresivní scény se prolínají s nudnými a prázdnými. Jenomže přesně takový je život lidí, o kterých mluví - chvílemi drsný, chvílemi prázdný a bezcílný. Pokud jde o technickou stránku - jednoduchá, černobílá kamera, chladný dokumentární styl, hiphopová hudba, která se k filmu hodí (jakkoliv hiphop nesnáším), celkem slušné herecké výkony (François Levantal ve vedlejší roli Asterixe, Vincent Cassel), scénář chvílemi skvělý, chvílemi zdlouhavý. Asi se budu muset víc zaměřit na moderní francouzskou kinematografii. (12.06.2009)

SVĚT JE NÁŠ! Nečekal jsem, že by mě projednou mohl tolik zaujmout film z prostředí komunity, jaká ve mě svým chováním už na první pohled vyvolává odpor a kde příběh k tomu občas ani nemá souvislý děj. Viděl jsem více filmů, které zobrazovaly určitou sociální spodinu, jaké se vyhýbám velkým obkloukem, činily tak věrohodně i s dalšími filmařskými kvalitami, často i nápodobně s jistou dávkou humoru a vzešel z nich proto kult, ale mě se většinou osobně dokonale protivily spolu s hlavními postavami a minuly mě. Netuším, proč mě najednou zrovna Nenávist dokázala nadchnout, nevím, jakým zázrakem jsem se ocitl na jedné vlně s marginalizovanými ničemi, kteří se městem celé dny flákají od ničeho k ničemu, trousí ze svých úst každou chvíli ty nejhanlivější výrazy a pestují si v sobě vůči sobě, jiným i celé společnosti agresi spojenou se stále víc vzrůstající nenávistí. Vzhledem k poselství filmu i zdejším ohlasům si zpětně úplně neumím vysvětlit ani to, že jsem se u nejedné scény z tohoto drsného dramatu dokázal zároveň nahlas smát (snad o to víc na mě zapůsobil závěr) a film vnímal zároveň jako tragikomedii s nádechem absurdna... krutě realistického absurdna. Jenom vím, že Mathieu Kassovitz točil v 90. letech zcela nekorektní undergroundové filmy s osobitým rukopisem, které mě dokážou naplno přikovat, pocitově rozdrtit a silně rezonovat ještě dlouho po zhlédnutí, a že po mém loňském filmovém šoku jménem Povolání vrah (1997) mě Kassovitz jako režisér totálně dostal už podruhé...! Černobílý formát s dokumentární kamerou a civilními projevy protagonistů na mě zapůsobil velice sugestivně, až jsem se někdy cítil, jakobych sledoval autentický záznam. Nenávist otevírá společenský problém s lhostejností na straně zúčastněných individuí a obrovskou bezmocností v aktuální situaci na straně ostatních. Jako sociální drama se vyhýbá jakémukoliv řešení, ale v ukázce nepřikrášleného a působivého obrazu této reality spočívá jeho síla. Pro mě silný zážitek i podnětné obohacení, dokonce i ten rap byl k přežití. [90%] (14.10.2021)