Zásah

To samý, jako předešlí Killers. Akce je nasnímaná fajnově a brutalitou se nešetří, takže krev na vás vysloveně cáká skrz obrazovku. Jenže co naplat, když ruku v ruce s tím bije do očí i ostudná demence, která onu syrovost a vážnost sráží do kolen. Skvělým příkladem budiž třeba hned úvod filmu, v němž ozbrojená skupina vězňů stojí jen pár metrů před taktéž ozbrojenou skupinou policajtů a jen nesmyslně čekají, kdo z nich vystřelí první, aby v mžiku ze sebe vyrobily lidské cedníky. A těch nesmyslů je tu bohužel mnohem, mnohem víc. Do toho samozřejmě nezapomeňme na pro tvůrce už typicky přehnaný smysl pro melodramatičnost, díky níž se Headshot vlastně nikdy nerozjede: po pětiminutové mlátičce totiž se 100% jistotou přijde hnedka fňukací scéna, což je v závěru už zkrátka ubíjející. Takže pokud vám můžu poradit, moji žlutí přátelé, na nějaký vykreslování emocí se příště vyserte a věnujte se pouze tomu, co vám jde stejně nejlíp - pořádné akci! (11.03.2017)

Kdyby Indonésané nechrlili každoročně několik krutopřísně zabijáckých filmů, tak bych byl spokojen. Avšak v návaznosti na výše uvedené jsem rozčarován ze zápletky, jejíž nedostatečnost se snaží překrýt frekventované potyčky šikmookých rejžožroutů. Samotným bitkám chyběla šťáva,. Natažená metráž filmu příliš nepomohla. 66% (02.05.2017)

SPOILERY: Trailery na tenhle film jsem viděl opravdu mnohokrát a říkal jsem si, že tohle bude jeden z nejlepších akčních filmů z Asie. Mojí chybou bylo, že jsem zřejmě měl přehnaná očekávání. Ve výsledku totiž souboje působí značně uměle, nacvičeně a postrádaj dynamiku, či nějakou živelnost. Pár sekund trvá výměna chvatů, pak se postavy zhroutí k zemi a potřebujou nabrat dech, aby zase na pár sekund vypustily rage. I choreografie nenabízí nic zajímavého, krom pár zlomenin a brutálních fatalit. Jenže brutalita působí značně samoúčelně. Záporáci se navíc chovaj jako naprostý kreténi. V momentě, kdy bych se konečně mohl o Uwaise bát, stojej jak idioti a střílej dokud jim nedojdou náboje, aby došlo na samoúčelnej souboj. Chci aspoň trošku logiky po akčním filmu!!! Divák stejně ví, že i když Uwais toho schytá opravdu hodně, tak to všecko přežije, takže o jeho postavu jsem se nebál prakticky vůbec. Je divné, že si všichni všímaj zranitelnosti jeho postavy až nyní, ale i v Raidu si jeho postava procházní nesmírným vývojem. Ať už bojovými skills, anebo psychikou. Zde nemá Iko co hrát, i když se snaží a má charisma na to, aby akční film utáhl. Během dialogů je i znát křeč, kde scénárista neví, co má psát, aby mezi postavami byly nějaké zajímavé rozhovory. Jako já nebudu lhát, možná to ještě na ten průměr přehoupnu, protože několik scén mi v palici utkvělo. Předně vystřílení autobusu plného civilistů, nebo absolutně prvotřídní režie. Ty kamerové úhly, bestiální sekvence bez střihů dodaj divákovi potřebný adrenalin, ale postavy během fightů limitují energii a tak nadšení vyprchává. Choreografie spíš připomíná směšný balet. Žádné pořádné chvaty, nulová kadence. Jenom mačety, telefony, teleskopy a nože. Brutalita. Nulová inovace. Navíc jsou zde znát prvky Evanse, ale pořád to působí tak neúplně, je prostě jasné, že pod taktikou Evanse by to dopadlo mnohem lépe. Zde citelně chybí u Ruhian, kterej by dokázal choreografii nějak okořenit a nakopnout. Estelle je nádherná, samozřejmě i Chelsea Islan, záporák mě opravdu bavil, chválim pestrou paletu prostředí i výbornou muziku. A ze všeho nejvíc mě stejně bavil příběh, na kterej se však po hodině tvůrci vykašlou a nastoupí akční inferno, které však pokulhává. Last fight s hlavním bossem je dost nudnej, na Ceceka s Karambitama se to rozhodně nechytá. No, samozřejmě to jsou mé subjektivní pocity. Raději tenhle komentář přehlédněte a film si užijte, přeju vám to. Na mě ještě čeká Boyka a Re: Born, ale Headshot u mě nezabodoval. (06.03.2017)

Po The Raid a The Raid 2 je tohle spíš pohodička a hned vám řeknu proč. V době jedničky tady žádnej takovej masakr nebyl, nebo ne v soudobé historii. Dvojka se postarala o solidní příběhovou nadstavbu a posunula fajtovačky do ještě vyhrocenějších poloh. Takže Indonézie vs. svět 2:0. Jenže pak přišel John Wick a všem ukázal, že i Amerika umí naložit, jak to ještě neznáme, dvojka to jen podtrhla a i když nechci srovnávat tyhle filmy jako rovnocenné, i otrlý divák začne otupovat. Headshod je další indonézská vyhlazovačka, kdy často je ta brutalita až za hranou, jindy vyvolává úsměv na tváři. Děj je bohužel krok zpět a spousta hluhých míst může povolávat nudu. Tak či tak, i tohle je prostě top akční záležitost, u které většinou nebudete moc chápat, co se vlastně děje! (09.03.2017)

Přímočarý a jednoduchý akční nářez. Vzhledem k zemi původu pak pochopiteln i brutální a krvavý. Překvapením by bylo cokoliv jiného. Na rozdíl od pouze masakrálního a srovnatelného Zátahu si tu autoři pohrávají i s příběhem a z mého pohledu se jim to v rámci žánru docela povedlo. Navíc mám rád v akčním filmu kapky patosu a tady jich několik moc pěkných pomalu steče. Souboje jsou pochopitelně hodně auvajs, tedy co do choreografie, zábavnosti, pestrosti a prostého potěšení z lámaní kostí naprostá špička. Za mě moc fajn žánrovka , tak akorát za čtyři vykloubené lokty. (29.03.2021)