Zásah

Další festival násilí, krvavých cákanců a všemožných děr v těle versus vatová výplň plná velkého počtu nesmyslů. Navíc se k nám dostává i přehnaný smysl pro melodramatičnost, která navíc nefunguje. Chlapíka s dírou v hlavě a ksichtem Ika Uwaise vyplavilo moře. Fešná doktorka se o něho stará a dokonce si občas schrupne u jeho nemocničního lůžka. Jistý darebák prchá z krví prolitého vězení. Iko se probouzí, do lékařky se zabouchne, ale čelí hříchům své minulosti. Má ovšem štěstí, protože jeho protivníci se chovají jako tupani, kteří holt chtějí mít nějakou nepřirozenou díru v těle. Dvojice Timo Tjahjanto a Kimo Stamboel akci zvládá, ovšem čvachtavé násilí se velmi brzy okouká. Je natočené velmi solidně, ale nějakou „skutečnou“ živelnost bych mezi těmi mačetami a trubkami uvítal. Hlavní hrdina se nechává řezat, ale asi mu role hadru na podlahu vyhovuje. Jen bohužel místy smrdí nudou. 60% (19.11.2018)

Typická akční Indonésie posledních let. Uwais je sice neskutečný dobytek, ale ty jeho pokusy o herectví a romantiku mi cukali koutkama, při každý složitější scéně vypadal jako retardovaný štěnátko s epiletickým záchvatem po lobotomii. Příběh i záporák by docela ušli a tu romantickou nudu vynahrazuje efektivní brutalita, např scéna s vystřílením autobusu je naprosto boží. Raid mě nijak extra nechytnul a dvojku jsem ani neviděl ještě, ale já tyhle asijský béčka jednou za čas sjedu s pifkem ruce a pytlem křupek vedle s vypnutým zbytkem mozku. Zejtra ležim celej den doma s rozřezanou dásní, při tý vší bolesti a krvi asi spláchnu Raid 2. Tupé, efektivní akční béčko, nic víc, nic míň.60%. (20.05.2017)

To samý, jako předešlí Killers. Akce je nasnímaná fajnově a brutalitou se nešetří, takže krev na vás vysloveně cáká skrz obrazovku. Jenže co naplat, když ruku v ruce s tím bije do očí i ostudná demence, která onu syrovost a vážnost sráží do kolen. Skvělým příkladem budiž třeba hned úvod filmu, v němž ozbrojená skupina vězňů stojí jen pár metrů před taktéž ozbrojenou skupinou policajtů a jen nesmyslně čekají, kdo z nich vystřelí první, aby v mžiku ze sebe vyrobily lidské cedníky. A těch nesmyslů je tu bohužel mnohem, mnohem víc. Do toho samozřejmě nezapomeňme na pro tvůrce už typicky přehnaný smysl pro melodramatičnost, díky níž se Headshot vlastně nikdy nerozjede: po pětiminutové mlátičce totiž se 100% jistotou přijde hnedka fňukací scéna, což je v závěru už zkrátka ubíjející. Takže pokud vám můžu poradit, moji žlutí přátelé, na nějaký vykreslování emocí se příště vyserte a věnujte se pouze tomu, co vám jde stejně nejlíp - pořádné akci! (11.03.2017)

Iko choreaograf prehráva na body s Ikom vykonávateľom MA prostocvikov, čo nás analogicky posúva aj k výsledku Yayan vs. Iko = 1:0 (ovšem v jeho prípade to beriem ako proces učenia, bol to jeho prvý výraznejší počin a preto jeho snaha kopírovať aj veci od Yayana je pochopiteľná). Oveľa väčši debakel ovšem dostáva tvorčie duo Mo brothers npar. vs. Gareth (0:1) a to vo všetkých disciplinách - od samotného príbehu, jeho výstavby, dramaturgie a funkčnej uzavretosti, kde postavy v Raid (hlavne druhý diel) narozdiel od postáv v Headshot fungujú aj mimo fyzického sveta konfrontácie ruka-noha-lakeť-koleno-hlava. A tak sa dostávame späť k tomu, čo je hlavným lákadlom - MA scény. Aj napriek viacerým použitým štýlom je výsledok takmer až staticky nezáživný. Tu sa naplno ukazuje deficit toho, ak niekto nemá cit pre komponovanie MA sekvencií a využitie priestoru pred kamerou na maximalizáciu intenzity fyzickej konfrontácie protivníkov. Headshotu tak ostáva iba premrštená brutalita, ktorá vychádza iba z potreby lacno šokovať. (24.09.2016)

Odvar z Raidů, který ale svým sugestivním naturalistickým pojetím hravě strčí do kapsy většinu současné žánrové konkurence. Zatímco dnes už je akční film často chápán jako v podstatě neškodná zábava pro celou rodinu (viz superhrdinské komiksy), v Indonésii na tenhle přístup zjevně z vysoka kašlou a i zdánlivě banální MA movie stylizují do podoby velmi drsného, brutálního a krvavého thrilleru. Zásahu chybí vlastně "jen" ten Gareth Evans, jenž má svým smyslem pro detail, vytříbený vizuál a důmyslnou dějovou stavbu už blíž regulérnímu filmovému umělci než "pouhému" řemeslníkovi. 70 % (15.06.2017)