Do Říma s láskou

Newyorská neuróza může být okouzlující, ale nikoli v kombinaci s taliánskou hysterií. Okouzlil mě jen příběh svaté čtveřice Ellen Page-Jesse Eisenberg (alias Woody junior)- Alec Baldwin-Greta Gerwig, kde Allen ústy sarkastického (anti)Amorka Baldwina demaskuje herecké pózy a pseudointelektuálky, které od Rilkeho četly jediný verš. Zajímavá je i metafora geneze a rozplynutí bulvární slávy karikatury italského úředníčka v podání Roberta Benigniho, ale původně hravá metafora se zvrhne v absurdní frašku, v níž vidíme jen další a další neumělé karikatury, které by pravděpodobně po třech dnech ve Věčném měste stvořil jakýkoli turista s průvodcem (not so) Lonely Planet. Notoricky známé je i vyjádření Woodyho Allena, že důchod=smrt, což mu jeho manželka-psychiatrička v podání skvělé Judy Davis nezapomíná připomenout. Woody Allen má ze smrti zjevně vskutku strach, protože v tomhle filmu se jeho osobnost roztrojí (Eisenberg, Baldwin, Allen) , snad aby stihl všechno říct. Nápad se sprchou na operní scéně je poprvé geniální, ale opakovaný vtip není vtipem. A poslední kousek maloměšťáckých manželů, jejichž život má zachránit (trapná) nevěra, mě uspával, přestože Penelope Cruz byla exaltovaná jako vždycky. Italové vyšli z Říma nejen jako napomádování špageťáci, ale jako dokonalí idioti. Možná jsem studený psí čumák, ale zdá se, že horko Woodymu nesvědčí. Arridiverci, Roma, Goddag, Kobenhavn. (25.07.2012)

TOSCU JSEM INSCENOVAL V TELEFONNÍ BUDCE. Snad poprvé jsem měl u Woodyho filmu pocit, že jeho dialogy a styl, variace, popřípadě variace variací znám dokonale a nic moc mě nepřekvapilo. Kdyby historka o pěvci byla součástí jiného povídkového filmu, další dvě by mohli dejme tomu točit Coppola a Scorsese, bylo by to za stovku. (03.08.2012)

Woody Allen rozohral príbeh zopár ludí tento krát v Ríme a áno, bolo to celkom fajn. Úvod je trochu nezáživný a nie moc zaujímavý, ale pokiaľ to nevypnete, tak tie najväčšie herecké esá vás dokážu zaujať aj zabaviť. Občas ma film nudnejšie pasáže a nie každá dvojica vás dokáže zaujať, ale inak moc som sa nenudil a dialógy a humor sú celkom fajn, tak ako aj krása Ríma, či Penélope Cruz. Inak mám v tom jasno čo mi chcel Woody Allen povedať týmto filmom: najlepšie je byť bohatý a zašukať si s každým, kto vás bere. 65% - 3* (08.09.2013)

Allen zřejmě definitivně dává poctu všem nejromantičtějším místům v Evropě. Už po několikáté natáčí stále stejně zábavnou a neskutečně "za srdce chytnoucí" story několika lidí/dvojic, které prožívají vše od zamilování, přes každodenní rutinu až po bouřlivé rozchody a hledání smyslu života. Woody Allen je tradičně silný v dialogových liniích a strhujícími scénáristickými přesmyky v až intimně osobních rozprávkách/myšlenkách hlavních hrdinů. Je to velmi opojné a velmi šikovně natočené. Jen bohužel pro velmi specifickou sortu diváků, kteří mají takovéhle příběhy rádi a vidí v nich alespoň částečný odraz svého romantického já. Pro zbytek to bude jen prázdný blábol - stále stejně na jedno brdo, s neskutečně luxusně vypadající Penelope Cruz. (18.05.2013)

Woodyho nový počin je vtipnější než většina jeho filmů, a vtipnější než všechny jeho nové filmy. Něco málo se nepovedlo (přesně asi čtvrtina), ale zbylé tři čtvrtě a Allenův návrat před kameru zaslouží absolutorium. (S)prostý vzkaz všem: pokud Woodyho Allena nemáte rádi, na jeho filmy (už) nechoďte. Více v externí recenzi pro kult na konci srpna. (20.07.2012)