Režie:
Jean-Pierre AmérisKamera:
Gérard SimonHudba:
Pierre AdenotHrají:
Benoît Poelvoorde, Isabelle Carré, Lorella Cravotta, Lise Lamétrie, Swann Arlaud, Pierre Niney, Philippe Laudenbach, Alice Pol, Pierre Adenot (více)Obsahy(2)
Sympatická Angélique nastupuje do malé firmy vyrábějící čokoládu. Se svým šéfem Jeanem-René má společnou nejen lásku k této pochoutce, ale také velkou nesmělost. Dokáže jejich láska překonat strach ze všeho? (TV Prima)
Videa (1)
Recenze (100)
Tahle láska zřejmě hodně opisovala od Pierra Richarda a jeho filmu Jsem nesmělý, ale léčím se. To, co tady s nesmělostí předváděl Benoit Poelvoorde a vysloveně roztomilá Isabelle Carré, nebralo konce. Komediální Francie, jak má být. K dokonalosti snad chybí jenom to, že sem tam byl film hlušší. A to i přesto, že má něco málo přes sedmdesát minut. ()
Frankofonní příspěvek do žánru romantických "uťápnutých" komedií; tentokrát o stydlivé chocolatiérce (ehm, existuje vůbec takové slovo?) a ještě stydlivějším výrobci čokolád. A výsledný film sice není čokoláda z té nejkvalitnější odrůdy kakaových bobů, která by vám navždy odrovnala chuťové buňky (v pozitivním slova smyslu), ale nejde ani o žádnou tukovou náhražku čokolády, která by vám odrovnala chuťové buňky (v negativním slova smyslu). Nejvíce ovšem zamrzí, že ta čokoládová linie nakonec vyzní poněkud do ztracena a prim hraje (ne)smělé tokání. ()
Nejprve jsem omylem shlédl (byť zrychleně) stejnojmennou německou srágoru. Pak tohle, což je nepoměrně lepší, hlavně díky Isabelle Carré která mě na film nasměrovala (Děti z mokřin). Tihle dva (Angelika a Jean-René) jsou vzorově nesmělí, ale léčí se. Sice se nevyléčí, ale navzájem si pomůžou. Navíc oba zbožňují čokoládu. ()
"Nepůjdeme na procházku?" ....situace: venku chčije jak sviňa, oni se v tom dešti prochází s úsměvem na tváři...."Nevrátíme se? - Chcete? - Ne nezbytně." Taková krásná francouzská romantická komedie, která se výjimečně neodehrává mezi mladými puboši nebo osobami těsně po třicítce, ale mezi "obyčejnými" postrašími a nikterak fyzicky přitažlivými lidmi. To ale právě vůbec nevadí a naopak dodává to filmu takovou lehčí atmosféru, zvláště když oba z nich trpí velkými problémy mluvit s lidmi, nebo vůbec být v jejich společnosti. Je zázrak, že se ti dva našli. Perfektní scénka byla v mini autě, kde se namačkali všichni pracovníci továrny na čokoládu a sledovali "neskutečně nenápadně" Angelique. Dvěma slovy je tento film 'dokonale krásný'. ()
Slabota :( Nevím jestli je to můj odpor k nesebevědomým lidem (kterým jsem ovšem taky býval), nebo neodsýpajícnost filmu, každopádně v průměru je tak silně zapasováno, že už můžeme hovořit o podprůměru. Sympatická hlavní hrdinka (opět submisivní jako prase) je hezká, ale to je tak všechno. Film ploššího charakteru a volil bych ho leda pokud není zbytí a dlouhé zimní večery už jste od samé nudy toužili vyměnit za něco jiného, než jen tělesné erotično. Pak má tento film smysl, jinak asi ne :D ()
Reklama