Kon-Tiki

Bavilo mě to více než Trosečník, když už tak mám srovnávat s podobnými filmy na moři. A přeju Norsku takto velkolepý film a případně Zlatý Glóbus i Oscara. Asi by nemělo smysl točit tento film jinak než s ambicí zabodovat na mezinárodním poli. Jasně, že je poznat, že New York je nakreslený. Občas i moře, řekla bych. Ale posádka odpovídala mým představám o Seveřanech ze 40. - 50. let minulého století. Thor byl ovšem mimořádný šílenec, do života rozhodně ne. (15.12.2012)

Tak především - nejlepší film z letošních cizojazyčných oscarových adeptů. Krásný a upřímný příběh party odvážných chlapáků, který díky uchvacující filmařské práci překonává i spřízněný epos chlapečka s tygrem. Vždycky mě potěší, když vidím, že nejlepší nerovná se výhradně nejdražší nebo z Hollywoodu. (26.02.2013)

S pocity malého kluka jsem sledoval báječný biják s vůní dálek, který tvoří jakýsi vstup do života a myšlení odvážného muže, který uměl vzdorovat vlnám a větrům oceánu. Zažil to snad každý z nás, že sní o dalekých cestách ve spojitosti s něčím zajímavým, aneb brázdit vlny moří. Ostatně se domnívám, že převést celou plavbu voru Kon-tiky cca ve dvou hodinách do filmové podoby je téměř nemožné. Tudíž podle mého názoru tu nemá smysl hledat ten či onen prohřešek. Poněvadž co do významu má tento pojatý pohled v kresbě prostředí bezpochyby své velké klady, což ostatně souvisí přinejmenším s poznáním, kdo byl Thor Heyerdahl, který věnoval svou lásku a badatelství končinám nedotčeného ráje zaoceánských kultur. Bylo tedy jen otázkou času, kdy se znovu zmocní nějaký režisér plavby voru Kon-tiky. Jak charakterizovat tento příběh? Snad slovy, bylo tam vše, co mám rád, i opětovný úžas nad obsaženým faktem, že to dokázal. Netřeba asi dodávat, s jakou radostí jsem kupoval všechny jeho knihy. Není bez zajímavosti a za zmínku stojí i skutečnost při této příležitosti zmínit českého velikána a cestovatele Eduarda Ingriše, rovněž přítele Thora Heyerdala, který také absolvoval na balzovém voru plavbu k břehům Polynésie. Jeho první pokus o plavbu se nezdařil, ale o pár let později v roce 1959 dosáhl svého vysněného cíle. (21.04.2013)

Filmu po filmárskej stránke niet čo vytknúť. V tomto smere je to kvalita. Horšie je to však so samotným príbehom. Námetom je skutočný príbeh cestovateľa Thora Heyerdala, ktorý sa snažil dokázať, že "Tiki" osídlil Polynéziu inak ako sa dovtedy všeobecne predpokladalo. Práve nedávno som čítala článok, v ktorom bolo rozoberaná práve tématika mnohých možných omylov v teóriách osídľovania nových území starými civilizáciami. Preto som na film bola veľmi zvedavá. Príbeh nie je spracovaný zle. Nosným prvkom je samotná plavba čo je aj v poriadku. Lenže tá plavba bola akási nemastná neslaná, mnoho dramatických momentov z môjho pohľadu vyznievalo do prázdna. Chcelo to podľa mňa lepšiu kresbu a vývin charakterov, ku ktorému tam nesporne dochádzalo, ale vzhľadom k prílišnej všeobecnosti a nezameraniu sa na jednu (Thor) či dve postavy a ich hlbšie rozpracovanie to všetko zostávalo len v náznakoch. Tak ale teraz už aspoň viem, ako to bolo s tým osídlením Polynézie, keď už nič iné... (14.04.2015)

Velmi hřejivé překvapení ze studeného Norska. Thor musel být nejen mimořádný snílek a pořádný kus šílence, ale kdo jiný, než takový druh lidí, by posunoval hranice nemožného. Díky nim člověk může uvěřit, že sny se můžou plnit. Toto poselství je velké plus filmu. Ačkoli na opravdu dramatické a akční okamžiky je snímek poměrně chudý, pro milovníky moře, přírody a dobrodružných výprav trefa do černého. A když už se mi zdálo těch záběrů na horizont nebo zamyšlené tváře členů Heyerdahlovy suity příliš dlouhé, prostě jsem se kochala estetickou dokonalostí nordické rasy, protože výběr herců byl vážně bezchybný. Dle všeho je několik týdnů na voru nesrovnatelně účinnějším tréninkem než roky dřiny v posilovně. Nebýt toho, že prostě nezvládnu vypít ani čtvrt litru vodky, aniž bych dva dny v kuse neblila, určitě už bych se do Norska provdala.. (25.12.2012)