Umění zapadnout

Mile nezávislý teenagerský film s tak typicky hořkosladkou náladou, okázale výjimečným hlavním hrdinou, se kterým se musí dospívající divák lehce identifikovat, ve výsledku je však hrdina načrtnut podle předem připravené šablony a snímek působí trochu mainstreamově a dobře ilustruje cestu, kterou americký filmový průmysl za tuhle dekádu urazil, neb dříve se nezávislý (východní) film vymezoval proti hollywoodskému standardu a dnes už jeho zákonitosti přejímá. Příjemný pocit z právě skončeného filmu ovšem zůstává... (30.06.2013)

Ne že by to byl nějak hluboký film (už proto, že hlavní postava je zkrátka jen rozervaný puberťák, který nezapadá mezi své vrstevníky a hledá svou cestu), ale svým způsobem se dá říct, že je to film o hledání a nalezení smyslu života. Navíc celý příběh je podaný přirozeně a lidsky, a zkrátka je to příjemná podívaná od začátku do konce. Freddie Highmore je sympaťák a bylo zajímavé ho vidět v dospělejší roli (pamatovala jsem si ho pouze jako dětského hrdinu z Melodie mého srdce a Karlíka a továrny na čokoládu). Emmu Roberts mám navíc taky ráda. Takže za mě to byl nadprůměrný filmový zážitek. ~(4,0★)~ (18.12.2016)

Já pořád čekám. Pořád čekám na teen film o studentovi, který nebude jak přes kopírák, bude prostě skutečně "divný" a spolužáky nepochopený, ale nebude to žádný obří nerd nebo hipsterský pseudoumělec s (nemusí být, ale může) nihilistickými sklony. Jako jo, třeba Oliver Tate se trošičku vymyká oběma skupinám, ale přece jen pořád spadá do té druhé kategorie. A George z tohohle filmu, Umění zapadnout, je rozhodně ta stejná skupina. Sice bych ho v některých věcech chápal, ale v některých chvílích byl na facku. George je prostě študák, co věří tomu, že je všechno na hovno a že jednou stejně chcípne, takže totálně kašle na školu i na blížící se maturitu. Má sice talent na kreslení, ale i tak neví, co se životem, ani kam se posunout dál, takže na všechno sere. A tak si nějak přežívá. A pak, zničehonic, se o něj začne zajímat Emma Roberts. Proč, se nedozvíme. To, že je ta scéna totálně nerealistická (4 roky s nikým na střední nemluvíte a najednou za vámi přijde holka a začne se s vámi bavit? Tomu mám fakt věřít, jo?), film úspěšně ignoruje. Pak ho Emma Roberts seznámí se svými kamarády a on s nimi začne kamarádit taky (tak ještě jednou, fakt se s někým tak rychle spřátelí, když celé 4 roky žádné přátele neměl?). On se pak zamiluje, pak se stane pár totálně klišovitých a (pokud jste viděli pár podobných filmů) lehce odhadnutelných "zvratů", ale jelikož jsou to spoilery, tak je zde vypisovat nebudu. A nakonec se vyléčí z depek, dockvane mu, co od života vlastně chce a má to happy end. Nejhorší na tom všem je, že tomu filmu chybí nějaká uvěřitelnost nebo aspoň něco, co by z toho udělalo něco víc, než průměrné kýčovité teen drama o outsiderovy. Umění zapadnout se od jemu podobných filmů nijak neliší a i když jsem se s hlavním hrdinou ztotožnil víc, než u neskutečně přeceňovaného a kýčovitě přeslazeného The Perks of Being a Wallflower, i tak prostě víc jak lepší 2* dát nemohu. Chybí tomu ta realističnost, uvěřitelnost. Btw, kde bral prachy, když chodil s tou holkou na večeře a občas s ní jel taxíkem, když peněz jeho rodina moc nemá? A pochybuji, že takový přemýšlivý depkař chodí někam na brigádu. Lepší 2* (21.04.2020)

Aj keď má film niekoľko pekných momentov, je to len ukážka typických žánrových konvencií, ktoré smerujú k predvídateľnému koncu. Takýchto filmov je milión. Preto art of getting by dopadá trocha horšie a vlastne s tohto kvanta príbehov o looserovi, ktorý si hľadá cestu životom, ani nevytŕča. Základným problémom, je prednes veľkých životných múdrostí, ktoré hlavný hrdina prezentuje. Nech je Freddie Highmore akokoľvek sympatický a nech svoju postavu zvládol akokoľvek dobre, táto jeho filozofická póza bola dosť neuveriteľná. Ale obhliadnúc od toho je film po hereckej stránke veľmi dobre zvládnutý. Rovnako aj atmosféra New Yorku, ktorá dopomohla k melancholickej a zároveň aj sympatickej amtosfére tak potrebnej pre fanúšikov Indie filmov. Lenže ako som povedal, neschopnosť narušiť zaužívané konvencie je úrazom filmu. Nie ani tak v samotnom procese dospievania hlavného hrdinu ako v závere, ktorý je jednoducho americký a predvídateľný a hlavne podaní veľmi neoriginálne. Keby sa hlavný predstavitelia skutočne rozišli film by mal o hviezdičku viacej. Takto je to príjemný film, s peknou hudbou a atmosférou, ktorý ale dopozeráte, bez toho aby ste mali pocit, že ste zažili niečo nové, nezvyčajné. Ďalší podobný film vám ho vymaže z hlavy. (31.10.2011)

Film The Art of Getting By je mi překvapivě vcelku sympatický, nicméně i tato přízeň má své meze. Příjemně se to sleduje, o tom žádná, pár scénám bych udělil hvězdiček šest, neboť jsou emocemi přeplněny... A vůbec - řemeslná stránka snímku jako taková je zpracována na jedničku. Bohužel, je to také film s nesmírně okoukaným příběhem, neřku-li přímo fádním, který se ani na moment od předem jasné linky neodkloní. Rovněž jsem z toho cítil jakýsi kalkul, sice hodně dobře skrytý, ale přece. A to pak v mysli hryže teorie, že tah na branku v takovéto podobě přece nemůže být obalen upřímnými city, které takovéto téma potřebuje jako sůl a pro něž se mi vlastně i celkem zamlouvá. Nebo se pletu? (07.03.2012)