Candyman 2: Sbohem masu

Vůbec né tak špatný, jak se podle hodnocení zdá, podle mě to je docela důstojný pokračování špičkový jedničky, kterou považuju za jeden z nejlepších hororů vůbec. Nicméně je pravda, že to tak trošku trpí přemírou snahy, aby to bylo stejně kvalitní a aby to mělo stejně hutnou atmosféru jako jednička, což je v podstatě nereálný a tak v první polovině se to pak zdá trošku křečovitě natočený, ale následně druhá půlka už se mi líbila daleko víc, opět je tu slyšet hodně výraznej a mrazivej candymanovskej hudební motiv a Tony Todd je zase špičkovej a jeho vraždění hákem perfektně drsný. (24.04.2009)

V původním filmu pouze načrtnutá legenda získává jasné obrysy a ve flashbacku se dozvíme jak to všechno s Candymanem alias bývalým černým otrokem Danielem Robitaillem bylo. Zaplnění prázdných míst strašákova příběhu je však jediným výraznějším pozitivem. Dvojka pouze recykluje stejný obsah a téměř veškeré tajemno vniveč se obrací. Atmosféra prvního dílu, navozená zejména skvělou kamerou, se vytratila a zůstává jen průměrné béčko se vzdychajícím Tony Toddem, charisma zlého hajzla mu díkybohu zase nechybělo. Překvapivě za tři háky. (22.10.2015)

Film trpí zejména otřesným scénářem, který je jednak okopírovaný z prvního dílu, jednak se o něco snaží a pořád se jako by točí v kruhu a neví, co chce divákovi přiblížit. Flashback v podobě "jatek", kterému Candymanovi lidi v minulosti připravili je však perfektní, působivý a skvěle natočený. Stejně tak film je dobře natočený, obstojně zahraný, více krvavý než první díl (více "gory")... Je to již spíše klasický slasher, ale líbil se mi přibližně stejně, jako první díl. I když je prostě jiný, více klasický a tuctový ... (02.12.2008)

Na jednu stranu jde film tak trochu ve šlépějích jedničky, na druhou stranu je dějově barvitější a vizuálně působivější. Rowanová sice postrádá charisma i krásu Madsenové, to je ale vyváženo příjemným gore, kdy hák opravdu nezahálí. Nechybí samozřejmě včely, ale hlavně obrazově ztvárněný počátek legendy vyrostlý ze skutečného příběhu - dojde i na řezání ručičky pilou v přímém přenosu. Pěkné je i finále, které by později jistě zprasily levné pixely. Opět velmi dobrá kamera a skvělá hudba elektronického mága P. Glasse. Hodnocení před lety jsem zvedl o jednu hvězdu. Kromě Todda mě potěšila V. Cartwrightová a hrát v tomhle díle Madsenová, šel bych s ním ještě výše... (12.09.2020)

Jak už název napovídá, vydáme se na cestu vegetariánství, konkrétně včelích produktů, aneb Sweets to the Sweet. Zrcadla slouží jako plátna, které mají přihlížející vylekat, nebo obelhat tím, že nic nepřijde, Glass pokračuje ve znepokojivé stopě, občas se objeví legrační snaha samoúčelně vystrašit a do toho Toddovic Toník jako kapitán Hook s podkožním úlem a zlověstně mléčným bělmem. Pravda, New Orleans při Mardi Gras není posprejovaný beton chicagského Cabrini-Green, ale jako místo Medáčkovi nové štace plní svůj účel. Nechci být hnidopich, ale jakou ohebností loketního kloubu musí Candyman disponovat, aby dostal hák pod tím úhlem, co můžeme vidět, skrz trup těch, co vedli před zrcadlem silácké řeči? (24.07.2023)