Reklama

Reklama

Příběh muže, který nechtěl prohrávat s myší. Charly Gordon (Cliff Robertson) je zaměstnán jako pomocník v malé bostonské pekárně a po práci chodí do večerní školy, kde se učí číst a psát. Má IQ 59 a jeho jednoduchý svět obsahuje ještě pravidelné vyjížďky turistickým autobusem, při nichž se seznamuje s historií města, a stejně také pravidelné kruté žertíky, jimž ho vystavují jeho "kamarádi" z pekárny. Charlyova usilovná snaha o sebezdokonalení však nepřináší viditelné výsledky. Na přímluvu učitelky z večerní školy Alice Kinianové (Claire Bloom) se podrobuje různým testům, ani ty však nesignalizují sebemenší pokrok. Obzvláště ho rozčiluje, když pokaždé prohrává závod s laboratorní myškou Algernon o to, kdo dřív najde cestu bludištěm. Všechno se změní po experimentální mozkové operaci, jíž se Charly podrobí. Hranice jeho inteligence se najednou posouvají do nekonečna... Snímek Charly (1968) je adaptací povídky Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, později přepracované i do románové podoby) a stojí a padá s vynikajícím výkonem Cliffa Robertsona v titulní úloze. Režisér Ralph Nelson (1916-1987) patří ke generaci tvůrců, kteří získali ostruhy v televizi (podobně jako Sidney Lumet, Arthur Penn nebo Franklin Schaffner) a bývá připomínán především v souvislosti se svým nábožensky laděným dramatem Lilie polní (1963) kvůli oscarovému výkonu jeho hlavního protagonisty Sidneye Poitiera. V Charlym přivedl ke stejnému ocenění také Cliffa Robertsona. I přes určitou poplatnost době svého vzniku (násilná implantace filozofie hippies a celého milostného motivu nebo zbytečné použití tehdy módního děleného plátna) zůstává Charly působivou studií jednoho neobvyklého lidského osudu. Hudební doprovod filmu složil známý indický hudebník Ravi Shankar. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (106)

ddf76 

všechny recenze uživatele

Vyborny Cliff Robertson, ktery tahne cely snimek. Prvni zpracovani, pak nasledovali Travnikari a dalsi. Ale tato puvodni adaptace, je trochu minimalisticka v podani, ale v tom je jeji sila podle me. Spis jedna perlicka, rozdeleni obrazu do vice casti se objevilo i v Bostonskem pripadu, ktery mel premieru ve stejnem roce. ()

Nancy 

všechny recenze uživatele

Bez pochyby výborný film pro toho, kdo nečetl román Charly ani povídku Růže pro Algernon. Já jsem ale právě z té druhé skupiny a tudíž film neodpovídá mým představám, které vznikaly při čtení této asi nejlepší povídky, jakou jsem kdy viděla. Cliff Robertson je výborný, ale přecejenom jsem si Charlyho představovala trochu jinak. Při druhém zhlédnutí ale musím uznat, že se jedná o velice zdařilý snímek, který sice díru do světa nikdy neudělá, ale je to docela škoda. Nakonec jsem se rozhodla, že s klidným srdcem pozměním hodnocení na 4*, protože si takovýhle film nezaslouží mít ode mne tak málo. ()

Reklama

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Věneček, květiny, snad i růže pro Algernon od Daniela Keyese jsem znal již z rozhlasového zpracování. I filmové zpracování - samozřejmě až na nějaké stereotypy šedesátých let - bylo výborné. Tím se připojuji rovněž k vysoce pozitivním hodnocením hlavního představitele... Keyesovo dílo rozhodně spadá do oblasti sci-fi, avšak nepopisuje také naší mysli či inteligenci, která se vynořuje odkudsi a zapadá rovněž kamsi? A "myší test"? Je motivace myši (nalezení potravy) kompatibilní s hledáním duševní potravy u člověka? ()

kareen 

všechny recenze uživatele

Zaujalo mě to natolik, že jsem si hned přečetla i povídku Růže pro Algernon a je zajímavé, že zatímco v předloze se více tlačí na city v závěru, u filmu je to naopak a i když bych klidně ustála i chladnokrevnější konečné Charlyho řešení, líbilo se mi obojí. Jediné co jsem moc nepobrala byla ta filmová okýnka asi tak v polovině snímku, ale naštěstí to nemělo dlouhé trvání a hádám, že v těch šedesátých letech se to považovalo za inovativní filmařský postup. Jinak mi to svým tématem připomnělo nedávno viděné drama Čas probuzení - stejná tragédie člověka, kterému věda poskytne na čas naději na plnohodnotný život, aby o něj vzápětí s plným vědomím nevyhnutelného přišel. A z reálné zkušenosti vím, že Charlyho obvinění: "Proč by lidi ani nenapadlo smát se tělesně postiženému, ale klidně si utahují z mentálně retardovaného člověka?", zdaleka není jen otázkou minulosti. ()

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Citlivá relativizace rozdílu mezi intelektově nad- a pod-průměrnými evokuje na příběhu hrdiny úzkost podobnou té z neodvratně se blížící smrti. Zamyšlení nad lékařskou a výzkumnou etikou. Niterně oslovuje i po dlouhých letech od vzniku i mého prvního setkání s ním a připomíná mi vlastní nepřliš rozdílné zkušenosti s manažery na jedné a mentálně retardovanými na druhé straně. ()

Galerie (33)

Zajímavosti (7)

  • Šance zahrát si postavu, která se v časovém rozpětí jednoho filmu pohybuje od retardovaného třicátníka k super-geniálnímu a pak zase zpět k retardovanému, byla velkou hereckou výzvou. Hlavní představitel Cliff Robertson udělal pro získání role skutečné maximum. Koupil autorská práva a založil vlastní produkční společnost Robertson and Associates. Až po různých neúspěších se mu podařilo získat na natočení filmu potřebné finanční prostředky. Byl to hazard, který se více než vyplatil. Oscara pro nejlepšího herce za hlavní roli získal právě Cliff Robertson za roli Charlyho. (Skylla66)
  • Necelé dva týdny po ceremoniálu udílení Oscarů časopis Time zmínil obecné obavy Akademie ohledně „nadměrného a vulgárního získávání hlasů“ a uvedl: „Mnoho členů akademie souhlasilo s tím, že Robertsonovo ocenění bylo založeno více než na výkonu, spíše na propagaci.“ (Skylla66)

Související novinky

OldBoy je mrtvý, Algernon ožívá

OldBoy je mrtvý, Algernon ožívá

12.11.2009

Will Smith z jednoho projektu vycouval, do druhého hladce vklouzl. Milovníci asijské kinematografie si můžou vydechnout, hollywoodský remake korejského OldBoye se nekoná. Steven Spielberg a Will… (více)

Reklama

Reklama