Sedm psychopatů

S rozpočtom 15melkov bolo jasné, že takýto herecký ansámbel sa do tohto filme nehrnul kvôli vidine nejakého mega zárobku. Z tržieb sa niečo skásnuť dalo, ale tie na moje prekvapenie, podobne ako neprekonateľná pecka In Bruges, veľa vody nenamútili. Bežný divák teda buď stráca súdnosť alebo definitívne rezignoval na úroveň komerčného mainstreamu. Krízou to nebude, keďže sa zjavne držíme známeho výroku "Dajte ľuďom chlieb a hry, a budú spokojní" a lámeme rekordy v návštevnosti. Ostáva tak len dúfať, že môj čierny kôň a obľúbenec McDonagh nezanevrie na filmový priemysel a nezanevrú naňho ani štúdiá a investori. Pretože takéto potrhlé scenáristické skvosty, ktoré budú mať v budúcnosti tutovo prívlastok "kultová klasika", dnes už netočí hocikto. Veď postavy majú potenciál ako z filmov Tarantina, či Ritchieho. McDonagh má cit pre pointu a načasovanie a hlavne, no jediné, čo na čo nemá nos, je marketing a propagácia. 80%. (11.10.2013)

Pamätám si, že "V Bruggách" som zmeravel, na celé to sofistikovane napísané/natočené/odohrané/ozvučené, žánrové divadielko som vtedy civel ako na maľby od (príznačne začleneného) Boscha a fikčný svet bolestivej kauzality odľahčený skrz singulárnu poetickosť ma po pár pridružených falzifikátoch prevelice osviežil. M. M. pokračuje v najlepšej tradícií seba samého a jeho "Seven Psychopaths" možno považovať za jedny lukulské, cinefilné hody počas ktorých sa bude u vybraných ľudí chrochtať blahom. Nekresťansky vystavaná konverzačka v duchu tarantinovského pulpu koketujúca s ritchieovským podfukárstvom a zabezpečená mcdonaghovským dotykom melancholicko-katanského absurdna, s nadhľadom vkomponovanej recesistickosti. Nepriestreľný koncept od ktorého sa spoľahlivo odrážajú výtky typu "nemiestna explicitnosť" alebo nebodaj "dialógová nudnosť" kedže každý jeden bočný aspekt je súčasťou prešpekulovanej autorskej idei v ktorej aj sprvu nepatrná maličkosť nesie neskôr mimoriadnu dôležitosť. Gurmánsky casting, ušľachtilý soundtrack, ukážková práca i prechody medzi papierovými a (i)racionálnymi sekvenciami. Muchy to má (nekompaktnosť, škrobenosť), ale tie som asi po polhodine masakrálne zabil a už si len naplno užíval ten krásne podlý, mnohovrstevnatý performance. Po druhej projekcií nadšenie klesá, vkráda sa nevyváženosť čo do dávkovania rôznorodých nálad a vykonštruovaných situácií ktorá mi pri prvom sedení akosi nevadila. I keď to stále považujem za funkčný model režírovania, postrádam onu ladnosť Brúgg a z hľadiska kombinovania jednotlivých dejstiev trochu viac prezieravosti. (15.11.2012)

Filmů, které začínají číslovkou sedm je mnoho, ale teprve až tento je opravdu švihnutý :) Colin Farrell is back! Když už měl někdo provést resuscitaci této irské ikoně, tak to samozřejmě nemohl být nikdo jiný než Martin McDonagh. Že tohle jméno málokomu něco řekne? V Bruggách byl jedinečný cestopisný snímek, ve kterém si Martin nedělal z ničeho moc hlavu a chytrými dialogy, absurdními situacemi rozhodně šetřil asi tolik jako sociál sedící u automatu s mincemi. Nicméně, od Brugg již uplynul nějaký ten pátek a jen z dávné slávy, přestože i kdyby natočil jen tenhle jeden film byl by pro mě legendou, se žít nedá. A tak se stalo přesně to co nikdo nečekal, Farrell se spojil s ještě větším psychopatem Rockwellem na pomoc jim přišel již od pohledu vyšinutý Walken, který mimochodem vrací lidem psy, které nejdříve Rockwell ukrade. Jestli vám tohle nedává moc smysl? Nevadí. Protože tohle je jen začátek. Vše se točí kolem bývalého člena Vietkongu, který sedí na posteli v jednom bordelu. Ve stejný okamžik někde pobíhají dva vrahové, kteří zabíjejí vrahy lidí. K tomu se nám ještě představí Woody jako milovník psů. V tomhle by měl guláš i absolvent Karlovy Univerzity. Netřeba nic prozrazovat, stačí jen vzít břitvu, obejmout své milé a nechat se unášet skvělým filmovým zážitkem. 80% (28.01.2013)

Tak nějak jsem si naivně myslel, že tohle bude pohodička film. Nečekal jsem, že originalita maximálně přebije nějakou stálost samotného filmu a ve výsledku já nebudu vůbec vědět, co si o filmu myslet. Sedm psychopatů je divnej film. Má plno skvělých nápadů, ale těžce se do příběhu dostává. Colin Farrell je jediná relativně normální postava ve světě sedmi psychopatů a nějak mi příjde, že se v té své roli ztrácí. Je ironií, že člověk, který se léčí z chlastu pak hraje starýho Irskýho alkoholika. Snad mu tahle nálepka nevydrží až do smrti. (25.04.2013)

Martin McDonagh sa po štyroch rokoch vrátil v plnej sile. A že už veru niektorým z nás jeho neobvyklá vetva britského humoru chýbala. Tentoraz sa znovu spolčil s Colinom Farrellom, pána Gleesona zamkli doma a rozhodli sa natočiť ďalší film, v ktorom by sa mohla aspoň po väčšinu času tváriť znudene (a že mu to veru ide). Tentoraz však skôr z prozaickejších dôvodov, ktorých jednotným menovateľom je alko... No a preto na scénu vstupuje naša partia psychopatov, aby sa Marty už tak nenudil a dopísal svoj scenár. A že ich je požehnane: vrah stredných a vyšších štruktúr taliansko-americkej mafie a yakuzy, miestny šéf taliansko-americkej mafie, profesionálny únosca psov, sériový vrah so záľubou v králikoch, mierne strelená Martyho priateľka... či samotný Marty. Scenár filmu je poskladaný možno trochu komplikovane, ale je zaujímavý a ani v najmenšom nie je divný, ako sa vás niekto snaží presvedčiť. A nevadili mi ani snové scény, ktoré nie sú pre buzíkov. Howgh. (31.05.2013)