Sedm psychopatů

Co se stane, když se Quentin Tarantino, Charlie Kaufman, a ti chlápci co napsali Zombieland spolu ožerou jak hovada a spořádají k tomu nejmíň kilo veselých hub? Ráno si nikdo nebude nic pamatovat, ale jejich hotelový pokoj bude potřebovat renovaci a na stole v něm bude ležet ještě schnoucí scénář k Sedmi psychopatům. 7/10 (03.12.2012)

Žádné druhé Bruggy se rozhodně nekonají, ale to jsem ostatně ani nečekal. McDonagh vyměnil inteligentní černohumornou rozprávku o lidské povaze a cti za postkulturní necenzurovaný výplach trochu ve stylu Pulp Fiction, rozšířil ho o několik pikantních příběhových odboček a zahrnul do něj několik nezapomenutelných postav, které dokáží člověku opravdu nepěkně zatopit, když je zrovna nějak namíchnete. Sedm psychopatů má ale s Bruggami pár věcí společných. Předně je to naprosto skvělý casting, zahrnující již tradičně labilního Farrella, svérázného Sama Rockwella, jenž byl asi neplánovaně největší hvězdou snímku, psychopatického gangstera Woodyho Harrelsona, který je pro svého pejska schopen čehokoli, a mého favorita Christophera Walkena, který opět ukázal, že do starého železa ještě určitě nepatří. No a pak je to samozřejmě skvělá McDonaghova režie, která dodává každému záběru svěží nádech a nějak záhadně dokáže vnést do ryze absurdního vyprávění notnou dávku lidskosti a vzbudit u diváka jistou spoluúčast s osudy našich hrdinů. Ta poslední hvězdička nakonec unikla vinou závěru, v němž bylo jednání některých postav skutečně silně filmové a nepochopitelné (to bylo sice v Bruggách taky, ale podáno neprosto nezapomenutelným a filmařsky nápaditým způsobem). I když je pravda, že v momentě, kdy Rockwell líčil u ohně vysněnou závěrečnou přestřelku, o plném hodnocení jsem nepochyboval. Každopádně McDonagh opět výrazně zabodoval a vzhledem k tomu, že je ještě poměrně mladý, máme se od něj v budoucnu jistě ještě na co těšit. 4.5* (19.01.2013)

Chvílemi jsem měla pocit, že sleduju spíš Tarantina než McDonagha, přesto se "Sedm psychopatů", alespoň tedy v mých očích, nakonec přeci jen vtěsná mezi "V Bruggách" (*****) a "Tři billboardy kousek za Ebbingem" (****). Trošku mě mrzí, že druhá polovina kvalitativně nestačí té první a do finiše film spíše dokulhá než doběhne, ale i tak se jedná o VELMI povedenou a značně absurdní záležitost s perfektními hereckými výkony (především Rockwell a Walken), kterou si ráda pustím znovu. EDIT: Na druhé zhlédnutí je to snad ještě lepší. 4,5*. (30.08.2022)

Martin McDonagh tady zjevně nebyl nikým, nebo ničím omezován. Stejně jako "Sucker Punch" nese tento film jasný podpis svého režiséra. Který né každý divák skousne. Bruggy byli jen začátek, tady to rozbalil naplno, a nešetřil sebe a ani herce. Některé scény byli naprosto dokonalé! Stejně jako výkon většiny herců. Za mě 88% (10.12.2012)

I přes kvalitní herecké obsazení, záplavu černého humoru a dobrý hudební doprovod mi tahle podívaná tak úplně nesedla. Snad je to tím, že mě moc nebavil zvláštní děj, u něhož jsem občas tápal, co je "skutečnost" a co "jen" scenáristova fantazie - místy mi to prostě přišlo jako divný bizar, který mi není moc po chuti, a jehož smysl moc nechápu, byť se filmu nedá upřít obstojný díl zábavnosti - smál jsem se dost a dost, ale celkový dojem je stejně hodně rozpačitý. Snad je to i některými hereckými výkony - například zestárlý Christopher Walken mi tam herecky vadil fakt hodně, a i někteří další herci ve mně vyvolávali občas pocit, že sleduji výrazně povrchnější a hloupější film, než to je ve skutečnosti je (což zde píšu hlavně při vědomí kvalit, které nesl McDonaghův předchozí snímek V Bruggách, který živí mou víru, že i Sedm psychopatů je filmařsky dosti výjimečný počin, který stojí za zhlédnutí. A to v mém případě už dvakrát za sebou, přičemž podruhé se mi asi líbil o dost víc než prve). Snad je to i tím, že většina postav zde nemá příliš hereckého prostoru, a poté, co splní svou epizodní úlohu v ději, opět mizí ze scény, což na mě působí jakýmsi až estrádním - a laciným - dojmem. Důvod, proč je zde tento film v modrých barvách, spočívá podle mě v tom, že se mu nepodařilo vybalancovat rovnováhu mezi žánry, s nimiž pracuje, a tak často sklouzává k trapnosti a nudě - avšak kdo nic neriskuje, nic nezkazí, a proto za mě stejně režisérovi palec nahoru za odvahu přijít s něčím jiným. (27.11.2012)