Amadeus

Je neuvěřitelné, jak někdo dokáže natočit film o věcech, které lidi obvykle nebaví takto strhujícím způsobem. Já například vůbec nemám ráda operu. Vážnou hudbu ano, ale instrumentální, jenže jen co do toho začnou zpěváci "ječet" (tímto se omlouvám všem nadšencům opery - vím, že operní hlas je kvalitní a dlouho školený, ale já to prostě nevydržím poslouchat), přestane se mi to líbit. Ale u tohohle filmu jsem seděla jako přikovaná a ani operní zpěv mi nevadil, naopak byl nedílnou součástí příběhu, který je povedený po všech stránkách. Miloši Formanovi se tady povedlo natočit strhujícím způsobem třeba i scénu, kdy skladatel diktuje noty druhému skladateli, který je zapisuje... Zní to nudně, ale na plátně je to bomba, podpořená navíc famozními herci, především Hulcem a Abrahamem v rolích Mozarta a Salieriho. Forman je výborný režisér, ale jeho schopnost zapojit do filmu hudbu je ještě lepší, "Amadeus" spolu s "Vlasy" jsou pro mě vrcholy jeho tvorby. (28.07.2005)

No posuďte. Miloš Forman v Americe dostal tu čest, aby natočil příběh asi nejslavnějšího hudebního skladatele všech dob a ještě si umínil, že jinde, než doma tenhle film nenatočí. Tak se také stalo, že se film odehrává v pražských ulicích nebo ve Stavovském divadle uprostřed té nejhorší komunistické totality, co tady tehdá vládla. No, klobouk dolů. Samozřejmě ale nesmím zapomenout ani na fakt, že všechno, co v tomto filmu je, je dokonalé. Dokonalé! Schválně, řekněte mi, o kolika filmech můžete říct, že jsou dokonalé? (07.07.2013)

Dlhujem Formanovi veľké ospravedlenenie, pretože som si dlho myslel, že tento film ma nechytí. A to je potom skvelý pocit, ak vás film, od ktorého absolútne nič nečakáte (bez ohľadu na počet získaných oscarov) chytí pod krk. Ja sám som ten film nikdy nevyhľadával, pretože doba „kostýmov a parochní“ ma nepriťahuje. Film ma poriadne zaujal už od prvých minút, i keď v postave Amadea by som možno chcel vidieť niekoho iného. Jeho priblblý smiech ide trochu na nervy, ale čo robí z filmu skutočný zážitok je vzťah Amadea a dvorného skladateľa, ktorý k Amadeovi pociťuje na jednej strane veľký obdiv, ale aj závisť a nenávisť. Po všetkých stránkach skvelo spracovaný film, oscary zaslúžené, ale k plnému počtu mi niečo chýbalo. Silné štyri hviezdy. Ha-ha-hááá. 80%.. (12.03.2012)

Geniální filmová adaptace divadelní hry Petera Shaffera, v níž tento dramatik zdůraznil především onu prazvláštní a až schizofrenní ambivalentnost vnitřního světa a motivací člověka, který na jedné straně jest schopen rozeznat skutečného génia, na druhé straně se ho ale až k smrti bojí a nenávidí ho, jenžto ten svým životem a dílem právě a jen jemu samému ukazuje jeho nedokonalost a rozhodující nedostatek talentu. Takový je i Salieri Formanův. Dramatická a filmová postava, která stojí jako skutečné antonymum vůči géniovi, vůči božskému dítěti Amadeovi... Salieri a Mozart - střet jedinečnosti a průměrnosti. To je hlavní poselství i dějová osa filmu, o Mozartovu biografii se vlastně ani nejedná (navíc je historicky trochu sporná). Tahle umělecká koncepce sice historicky a fakticky poškodí reputaci skutečného Antonia Salieriho, z kterého Shafferova divadelní hra i Formanův film udělaly téměř démona, graduje však symbolickou rovinu filmu a umožní Formanovi natočit skutečně nadčasové dílo o obecně platných civilizačních mechanismech nekompatibility geniality s unifikovanou průměrností. A tady se umělecká vize a realita protínají. Mozart byl skutečně génius, jeden z těch nemnoha, který předběhl svou dobu. Nestalo se náhodou tohle i Miloši Formanovi? Pomyslně smekám... (16.11.2006)

Síla od prvních minut, kdy se Salierim v nosítkách běží sluhové do špitálu, sněží a do toho řve hudba. Formanovi se podařilo natočit životopisný film o hudebním skladateli tak, že se lidi, kterým vážná hudba nic neříká, sebrali a šli si koupit aspoň Malou noční hudbu a vůbec se najednou byli schopni podívat na kult kolem historické postavy nikoliv jako na sochu, která stojí někde v hale LŠU, ale jako na skutečný život skutečného člověka z masa a kostí i s odvrácenou stranou slávy. Kostýmy, které vytvořil Theodor Pištěk, jsou úchvatné a propracované do posledního detailu. Hudební kousky jsou skvěle vybrané a perfektně načasované, zvlášť povedená je scéna, kdy Mozartův diktát Requiem Salierimu je podmalován hotovou hudbou a prostříhán ujíždějícím kočárem. (23.10.2004)