Reklama

Reklama

Longinovo kopí, jinak též Kopí osudu či Svaté kopí, bylo ukuto před tisíci lety a bylo jím prokláto tělo Krista. Nyní je kopí dobře skryté, protože tomu, kdo ho vlastní, dává obrovskou moc a nepřemožitelnost. Před Napoleonem je spolu s pokladem ukryl Wolfgang Goethe a cesta k němu je dlážděna důmyslnými skrýšemi, hádankami a indiciemi. Mladý archeolog Eik Meiers a jeho snoubenka Katharina Bertholdová spolu s profesorem Bachmanem by je chtěli najít... Jednoho dne se oběma mladým lidem Bachman ztratí při exkurzi do přírody. Při jeho hledání se Eik a Katharina ocitnou v jeskyni a posléze v tajné podzemní laboratoři. Najdou tam nahrávku, na níž profesor Bachman předvádí starý deník, který objevil a jehož písmo se chce pokusit rozluštit. Je to deník samotného Goetha. Podle nahrávky se podaří sestavit jeho stránky a do práce se pouští Eikův kamarád Justus: je třeba rukopis prověřit. Bádání přivede tři přátele na myšlenku, že další indicií by se mohla stát Schillerova lebka: Goethe totiž často pracoval s touto lebkou na stole. Schillerův hrob se nachází ve Výmaru, kam se také Eik, Katharina a Justus vypraví. Eikova dcera Krimi odjíždí na školní výlet, více ji ale očividně zajímá pohledný mladík, s nímž se k otcově nelibosti objímá u autobusu... O Kopí osudu se ovšem zajímá ještě někdo jiný: bohatý baron von Hahn, který tvrdí, že kopí je majetkem jeho rodu, protože Goethe je ve skutečnosti pouze ukradl. Hahn má k ruce asistenta Erlangera a zejména mistryni v bojových uměních Judith. Dva posledně jmenovaní budou tři přátele po celou dobu jejich hledání pronásledovat a klást jim nejrůznější pasti. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (82)

KM Phoenix odpad!

všechny recenze uživatele

Německá obdoba Indiana Jonese (včetně několika scén, které jsou věrnou adaptací z Poslední křížové výpravy), který tak jako jeho americký předobraz umí kde co, akorát v současnosti. Takhle by to neznělo ještě úplně špatně, ale to provedení je otřesné. Člověk se také dozví, že experti jsou na houby (doslova: "odborníci, co ti vědí") a že již Alexander Veliký a Cézar používali k dosažení vítězství Longinovo kopí a další zajímavé zhůvěřilosti. Jediné co na snímku bylo trochu zajímavé, byl vizální průlet po německých památkách (z nichž v tomto případě, prakticky všechny obsahují tajné místnosti, laboratoře, chrámy, apod.). Nicméně ani to však nestačí ani na tu jednu jedinou hvězdu. ()

Jeremiah 

všechny recenze uživatele

Američané velmi často "kradou" náměty na filmy z Evropy a jiných destinací a Němci koukám si je zase "půjčují" od amerikánů. Bohužel kvalita stále klesá, což je krásně vidět i na tomto filmu dosti se podobujacímu Indiana Jonesovi, nebo Lovcům pokladů. Dějově slaboučké, herecky docela trapné, takže ty 2* mohu dáti pouze za Sonju Gerhardt a pár dobrých vizuálních nápadů na skrýše pro indicie. ()

Reklama

C0r0ner 

všechny recenze uživatele

I když existuje pár výjimek (Gansel, Tykwer), tak německá tvorba stojí za jednu hodně velkou píču. Kopí osudu je příkladným zástupcem téhle definice, protože ta půl hvězdička, kterou ode mě dostalo, dávám pouze a jenom za vtipnost, která ovšem nebyla zamýšlená. Jinak to byl čistý odpad!, protože taková sračka se jen tak nevidí. 10% ()

korndaddy 

všechny recenze uživatele

Prostě německý, dlouhý a divný, plný zbytečných scén (převlíkání..ne že by se nelíbilo, ale proč?) a zbytčnejch dějových linek. co mi je do nějaký blonďatý kurvičky co sena ní vysral frajer? Já píchat podobnou kráva vyseru se na ní taky.. Prostě taková atrapa dobrodružnýho filmu, kterou podruhý vidět nemusíte. Vlastně ani poprvé.... ()

deep odpad!

všechny recenze uživatele

Je zábavný sledovat jak se němci snaží uplácat cosi, ale když ono to zoufale nefunguje. Určitá naivita a brakovitost, která je u Indyho zábavná, je tady jen trapná, herci nehrají (ne žeby měli co hrát), scénář je vyloženě blbej a krade kde může. A tak jediné pozitivum, které mi tento podařený kousek přinesl, je poznání, že v Německu mají pěkně a stálo by za to se tam někdy mrknout. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (2)

  • Vo filme sa niekoľkokrát spomenie, že Kopija osudu pomáhala vojvodcom ovládnuť svet - napr. Napoleonovi či Alexandrovi Veľkému. Avšak Kopija osudu získala moc až prebodnutím Kristovho boku. Alexander Veľký žil 356 až 323 pred Kristom. Ten ju teda vlastniť nemohol. (BUBO26)

Reklama

Reklama