Černý Petr

"Černý Petr" se mi zdá o malinko slabší, než středometrážní film "Kdyby ty muziky nebyly", natočený téhož roku. Formanova režijní metoda, spočívající na improvizaci, na ovlivnění prostředím má kořeny v režisérově obrovském pozorovacím talentu. "Černý Petr" je proto utkán a upředen z banalit, z útržků a z trapnosti. To možná samo osobě nezní nijak lákavě a "Černý Petr" také rozhodně nepřekypuje akčností, efektivností či výpravností, ovšem zároveň velmi přesně vystihuje nejistotu a nestálost prvních, notabene spíše platonických a namnoze virtuálních lásek. Koneckonců, víc než o partnerské vztahy tu jde o jakousi analýzu nesmělosti a plachosti patnáctiletých malíků, kteří vlastně ještě nejsou dospělí, přestože se to od nich už očekává, ale rozhodně už nejsou dětmi, přestože jim zatím pod nosem raší jen chmýří a rodiče jsou ještě stále autoritou jíž se neodmlouvá... 9/10 Zajímavé komentáře: Pan Filuta, Exkvizitor, Fanucci, Tsunami_X (03.01.2009)

"Smím prosit?" - "Vždyť nehrajou.." - "A jo. Tak já přijdu eště." I dnes se najdou takoví jedinci jako Pucholtův výstavní tatar Čenda. Navíc kdo se nepotkal s pocitem lehkého ztracení na cestě životem, ten si pubertu neprožil. A právě díky tomu je tenhle zážitek z pozice nestranného pozorovatele taková pohoda. (04.01.2009)

Klasika. Nejlepší česká teenagerská komedie (z níž by si současní tvůrci měli brát příklad). Trochu mě mrzí, že film nemá nějaký významnější děj, jedná se v podstatě o slepenec skvělých scének. To je však i výhodou, protože celý film tak nějak evokuje takovou tu bezstarostnost mladého věku, kdy k „významnějším dějům“ ještě nedochází a nebo na ně každý peče. (12.05.2006)

Jeden z najvtipnejších filmov českej novej vlny. To dokázal aj so svojou nezúčastnenou kamerou, pri ktorej máte podobne ako v niektorých iných vlnových filmoch pocit, že sa na mieste ocitla náhodou a protagonisti o nej nevedia. Prvé lásky, spory s kamarátmi, generačné trable a horkosladká mladosť. Napriek tomu žiadna zľudovelá hláškovitá klasika, ako Formanov nasledujúci film. Je tu cítiť ešte mierna neistota v točení epizodického filmu bez dramatického oblúku a deja. Ale dôkaz, že záživný film sa môže zaobísť aj bez jasnej zápletky. Teď mě sleduj, jo? Sleduj mě... (30.01.2014)

Nebyť roku vzniku tohto filmu, podozrievala by som autorov, že mi dali do obývačky skrytú kameru a potom spísali moje dialógy s dcérou....naozaj geniálne napísané a vlastne aj stvárné. "Rady do života" verzus "absolútna ľahostajnosť". Asi by som mala prehodnotiť moje výchovné metódy! Kto zažil, pochopí. Videné v rámci Season Challenge Tour vol. 2. (12.08.2016)