Bez kalhot

Nečekal jsem, že u filmu kde se to jen hemží nahými zadky, jejichž majiteli jsou pánové, vydržím až do konce. Soderberghovi musím vyseknout poklonu. Pro mě jednoznačné překvapení. Navíc zjištuji že Tatumovi, přestože si jde docela často zaplavat do uslzeného romantického rybníka, podobné role seknou. Plusem Magic Mika rozhodně je že postrádá jasný a dopředu daný mustr, takže divák nedokáže odhadnout co se v následující scéně přihodí. Na konci samozřejmě všichni držíme Mikeovi palce. (22.10.2012)

Awesome dance!! Panebože, asi budu muset zajít do nějakého strip klubu pro ženský, když ti skvělí herci tancovali a kroutili se byla jsem jako v rauši. Hodně výborné herecké obsazení, ať už Matthewem McConaugheyem počínaje a Channigem Tatumem konče, všichni byli vynikající! A Alex Pettyfer? To je taková sladká třešnička na dortu. Dokonce i celý příběh je hodně dobře vymyšlený. Konec je sice trochu předvídatelný, ale tak už to bývá u amerických komedií. Kdyby to bylo čistě o striptýzu těchto aktérů, dala bych 5 hvězd, ale musím to hodnotit celkově a s čistou hlavou, takže 4 jsou podle mě hodně odpovídající. (31.08.2012)

Na nablýskaném povrchu Soderbergh striptéry adoruje, uvnitř se jejich převádění existenční zkušenosti na krásná těla a silné prožitky směje. Nejspíš. Nevede nás totiž k jednomu typu čtení, takže není problém vnímat Bez kalhot jako Flashdancem (a jinými osmdesátkovými tanečními peckami) řiznutý příběh o chudém, nepříliš bystrém chlapci, kterému hezká tvář a simulace kopulačních pohybů bohatství, slávu a drogy přinesla. Avšak různě nápadných upozornění, že nejde o typický „rise-to-stardom“ příběh, nabízí film dostatek. S líbivými striptérskými výstupy, nadopovanými hlasitou hudbou a světelnými efekty, kontrastují v nejvyšší možné míře civilní, hudby a kamerových hrátek prosté dialogové scény (dlouhé záběry, statická kamera, živá, někdy vtipná mizanscéna). Klábosení, významné více projevem postav než obsahem vět, bylo buďto výborně napsané a zahrané, nebo alespoň částečně improvizované. Rozpaky, zámlky, přeřeknutí, stydlivé pohledy a nesmělá gesta nás vracejí z bezchybného světa napumpovaných penisů a falešných policejních uniforem do trapně přirozené reality. Chaning Tatum díky předchozím zkušenostem zřejmě nejlépe věděl, jak ztvárnit člověka, kterému vystavování těla poskytuje falešný pocit kontroly, ale neméně autentičtí jsou také ti, o nichž si myslí, že je má pod kontrolou (Alex Pettyfer), případně ti, jejichž nekontrolovatelnost ho vede ke konfrontaci s vlastní „bezobsažností“ (Cody Horn). Hvězdou večera v nejpřímočařejším slova smyslu je zosobnění slova mačo, Matthew McConaughey, kterému byla konečně nabídnuta role vyžadující výhradně to, na čem vystavěl celou svou hereckou kariéru – na siláckých řečech a okázalé prezentaci břišních svalů. Obnažování mužských těl je ve filmu přítomné často, dlouho a – s jednou výjimkou – bez osvobozujících prostřihů na tvář někoho, komu takové chování připadá nepatřičné. Hádám, že zbytečné budou tyto scény připadat zejména pánům v publiku, což mohl být marketingový tah (ideální film pro dámské jízdy), stejně dobře jako režisérův útok na mužský pohled, na nepsané pravidlo vystavovat ke koukání mnohem častěji ženy, jejichž nahota je zde naopak podávána bez jakékoliv senzačnosti. Konstantní dvojkolejnost, neustálá nejistota, na čí straně Soderbergh stojí, nijak nenarušuje kompaktnost filmu (to spíše pár nadbytečných kamerových exhibicí s obrazem jiných než slunně kalifornských kvalit) a za příběhem napohled tak prostým a hladkým, že by snadno mohl proklouznout bez větší pozornosti, vytváří zvláštní napětí. Skýtané vzrušení je díky tomu nejenom smyslové (nehledě na vaše preference), ale i cinefilní. 80% (12.07.2012)

Mnohem hlubší film, než si na první pohled na naolejovaná svalnatá těla zdá. Na první dobrou se tu pokochají hlavně oči dámských divaček, ale nutno dodat, že každý ze striptérů má svoji osobnost a příběh, který není tak hezký, jak by se na první pohled mohlo zdát. Ať už se jedná o drogy, děvky nebo dluhy. No a zajímavá je reakce některých (a není jich málo) pánských diváků, kteří nepochopili, že Soderbergh chytře ukazuje, jak ženám připadá fenomén "male gaze", tzn. soustředění na krásné dámské tělo. Ale Soderbergh samozřejmě chytře s tímto fenoménem pracuje, narozdíl od třeba Michaela Baye (legendární záběr na bříško a poprsí Megan Fox v Transformers) - a vzniklo mu fajn nezávislé drama. A Channing je boží... :-) (22.08.2020)

Steven Soderbergh (opět) našel poměrně solidní balanc mezi sociální výpovědí a komerční komedií, v níž dobře zužitkovává eRkový rating. Zajímavé je, že když z toho člověk úplně svleče (no pun intended) všechny ty komerční lákadla, povedené choreografie tanců a velmi nápadité vizuální hrátky s kamerou, zůstane mu kostra zcela funkčního dramatu založeného na dobře vykreslených postavách. Suše humorné britské Do naha! bude v tomto směru mému srdci vždycky bližší, ale Bez kalhot můžu s čistým svědomím taky doporučit. (09.02.2023)