Bez kalhot

Obrácené díže na těsto z Full Monty nám vystřídaly pekáče buchet, ale poselství je de facto stejné. I striptér může mít city.. Dřina v posilovně, solárko, bolestivá depilace a lámání si hlav s choreografií vyváženy mottem sex, drogy a rovnání zmuchlaných bankovek. Vyložil jsem si to tak, že dlouhodobě tohle řemeslo můžou dělat jen prostoduché lopaty, ale zase, někdo to dělat musí.. Soderberghův řemeslný standard je sice v rámci konkurence nadstandard, ale jinak je Magic Mike prázdný jak peněženka striptéra s bílou chlupatou prdelí.. (31.07.2018)

Jasné, že ako žene sa mi Tatumove "číselka" páčili, no keď je reč o jeho hereckom talente, mohol radšej zostať v profesii striptéra, čo mu ide nepochybne lepšie. Matthew McConaughey si jednoznačne parket užíval a mňa bavilo pozrieť si ako sa s touto rolou vtipne stotožňuje. Film na jedno pozretie, kde vyhráva prehliadka mužskej estetiky a filmová technická stránka neponúkla nič inovatívne, aby film ako celok viac zaujal. (12.12.2012)

Jedním slovem - překvapení. Od tohoto filmu jsem naprosto nic nečekal, pustil jsem si jej jen proto, že jsem neměl náladu na nějaké drama a chtěl jsem prostě a jednoduše film, u kterého bych mohl vypnout. Navíc, věděl jsem, o co tam jde, takže jsem si říkal, že byť mužský striptýz pro mě fakt není zajímavý, budu se jim moct alespoň smát. Jenže nebylo kdy, protože mě pohltil ten jednoduchý, ale na všech rovinách fungující příběh. Od hlavní linie po ty vedlejší (Olivia Munn) vše do sebe krásně zapadalo a fungovalo a já jsem si říkal, že to není to, co jsem očekával (hodně blbý film, kde se namachrovaní týpci budou svlíkat). Křivdil jsem tomuto snímku, ale já dokážu přiznat, když se spletu a tady jsem se spletl. Poklona jde především režisérovi, že dokázal tento námět zfilmovat tak, že ani chlap se u tohoto filmu nemusí nudit (a ono začít film s polonahou Olivii Munn taky nebyl špatný nápad :-)). 80 %. (29.01.2014)

V sále jsem byl jaáa (z donucení samozřejmě) a ONY, tzv. "nežne pohlaví". Pozor! Není vše, jak vypadá, snad po 10. min bylo cítit ve vzduchu tolik estrogenu, že bych ho mohl krájet, bál sem se vzpoury. Přiznám se, málokdy sem viděl aby holkám natolik svítili oči ve tmě. Nerad bych něco vyloženě chválil a už vůbec ne u daného snímku, no dejme tomu, že jeden z lepších snímku od Soderbergha. 7/10 (21.07.2012)

Na nablýskaném povrchu Soderbergh striptéry adoruje, uvnitř se jejich převádění existenční zkušenosti na krásná těla a silné prožitky směje. Nejspíš. Nevede nás totiž k jednomu typu čtení, takže není problém vnímat Bez kalhot jako Flashdancem (a jinými osmdesátkovými tanečními peckami) řiznutý příběh o chudém, nepříliš bystrém chlapci, kterému hezká tvář a simulace kopulačních pohybů bohatství, slávu a drogy přinesla. Avšak různě nápadných upozornění, že nejde o typický „rise-to-stardom“ příběh, nabízí film dostatek. S líbivými striptérskými výstupy, nadopovanými hlasitou hudbou a světelnými efekty, kontrastují v nejvyšší možné míře civilní, hudby a kamerových hrátek prosté dialogové scény (dlouhé záběry, statická kamera, živá, někdy vtipná mizanscéna). Klábosení, významné více projevem postav než obsahem vět, bylo buďto výborně napsané a zahrané, nebo alespoň částečně improvizované. Rozpaky, zámlky, přeřeknutí, stydlivé pohledy a nesmělá gesta nás vracejí z bezchybného světa napumpovaných penisů a falešných policejních uniforem do trapně přirozené reality. Chaning Tatum díky předchozím zkušenostem zřejmě nejlépe věděl, jak ztvárnit člověka, kterému vystavování těla poskytuje falešný pocit kontroly, ale neméně autentičtí jsou také ti, o nichž si myslí, že je má pod kontrolou (Alex Pettyfer), případně ti, jejichž nekontrolovatelnost ho vede ke konfrontaci s vlastní „bezobsažností“ (Cody Horn). Hvězdou večera v nejpřímočařejším slova smyslu je zosobnění slova mačo, Matthew McConaughey, kterému byla konečně nabídnuta role vyžadující výhradně to, na čem vystavěl celou svou hereckou kariéru – na siláckých řečech a okázalé prezentaci břišních svalů. Obnažování mužských těl je ve filmu přítomné často, dlouho a – s jednou výjimkou – bez osvobozujících prostřihů na tvář někoho, komu takové chování připadá nepatřičné. Hádám, že zbytečné budou tyto scény připadat zejména pánům v publiku, což mohl být marketingový tah (ideální film pro dámské jízdy), stejně dobře jako režisérův útok na mužský pohled, na nepsané pravidlo vystavovat ke koukání mnohem častěji ženy, jejichž nahota je zde naopak podávána bez jakékoliv senzačnosti. Konstantní dvojkolejnost, neustálá nejistota, na čí straně Soderbergh stojí, nijak nenarušuje kompaktnost filmu (to spíše pár nadbytečných kamerových exhibicí s obrazem jiných než slunně kalifornských kvalit) a za příběhem napohled tak prostým a hladkým, že by snadno mohl proklouznout bez větší pozornosti, vytváří zvláštní napětí. Skýtané vzrušení je díky tomu nejenom smyslové (nehledě na vaše preference), ale i cinefilní. 80% (12.07.2012)