Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Galt MacDermotHrají:
John Savage, Treat Williams, Beverly D'Angelo, Annie Golden, Dorsey Wright, Don Dacus, Cheryl Barnes, Richard Bright, Nicholas Ray, Charlotte Rae (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Claude Bukowski (John Savage) má brzy narukovat, a tak si chce poslední dny v civilu v New Yorku užít. Náhodou potkává skupinku hippies a dámu na koni – Sheilu (Beverly D´Angelová), která se mu okamžitě zalíbí. Hippies jej přivedou k drogám a druhý den jeden z party zjistí, kdo je ona dáma na koni. Vetřou se na oslavu, jíž se Sheila účastní, ovšem jejich anarchistické chování vyústí v zatčení a soud. Mají na výběr třicet dnů káznice, nebo zaplatit padesát dolarů. Hippies pochopitelně peníze nemají, ale Claude ano. Stačí pouze na kauci pro jednoho z nich, a tak od soudu odchází šéf hippies Berger (Treat Williams). Ten slibuje, že další peníze přinese. Claude s Bergerem se stanou velkými kamarády a skamarádí se i se Sheilou, jenže za dveřmi je strašák války ve Vietnamu. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (683)
Má zamilovanost do muzikálů sice není moc dlouhá, ale o to je intenzivnější a Hair na ní nic neubralo. Některé písně se mi sice moc nelíbily a prostřední část lehce nudí, ale zato dokonalý závěr, ten mě přímo rozbrečel. ... Éra hippies nemohla chtít lepší pomník než je tento film. ... Let the Sunshine in. 8/10 ()
Zatím nejslabší film Miloše Formana. Jsem asi trošku předpojatý, protože hnutí hippies dlouhodobě nemusím. Rozhodně mají velkou zásluhu na zkvalitnění skupinového sexu, ale přelomové změny ve společnosti, které se v šedesátých letech děly všude na světě, probíhaly celkem jinde, než u hipíků, i když byli mnozí důležití - umělci, progresivní politici, feministky atd., na ně napojeni. Snímek jako takový je strašně jednoduchý. Písně jsou až na výjimky obyčejné, myšlenka vyprávění celkem jasná, až na některá tripová hudební čísla vás nic nepřekvapí. Kromě oceňovaného závěru se mnou pohla píseň černošské manželky, která trošku mířila do řad hippies - k čemu je boj proti systému, když za kecy o vesmírném napojení se skrývá pouze nechuť starat se o svou rodinu. A to, že válka ve Vietnamu byl průser, o kterém americká vláda neustále lhala, je jasné každému a vlasy k tomu také nepotřebujeme. Vážně nevím, co by u mě tenhle film mohlo zvednout z ranku průměrných. ()
Pokus o návrat do květinových šedesátých let. Žel už nějak nedokážu cítit sympatii k hippie ideálům té doby. Všichni byli v pohodě, žili jen pro dnešek, milovali volnost... Ty hodnoty znějí tak lidumilně, ale přitom klamou zevnějškem. Byla to také kultura sobectví, dětinské nezodpovědnosti, naivního pacifismu, sebezničující vzpoury. Nemám potřebu si ji idealizovat. ()
K téhle éře jsem měl vždycky poměrně blízko, i když sám se za hippíka rozhodně prohlásit nemůžu. Forman se ukázal v poněkud jiném světle a dokázal, že to dokáže... Snové vize na LSD, muzikálová čísla, to všechno ve filmu klape jak má, k tomu už tradiční téma mladých lidí, hledajících si své místo ve světě - tady Forman ani chybovat nemohl. Herecky to zvládli všichni slušně, pozornost na sebe strhává Williams, který je duší celého příběhu. A samozřejmě krásné písničky, zj. moje oblíbená Good morning starshine... přesto nemůžu říct, že by šlo o srdeční záležitost. 80% ()
Opravdu skvělej muzikál a to na ně moc nejsem. Nejenže to má fakt nádherný písně, ale i hodně dobrej příběh a skvělí herce. Vlastně sem si ani nikdy neuvědomil, že ty písně, který sou slyšet skoro všude, jsou z tohohle muzikálu. Prostě a jednoduše super muzikál se všim všudy, ale zase abych jen nechválil, tak musim říct, že hudbu jsem slyšel už v několika muzikálech o něco lepší ()
Galerie (39)
Zajímavosti (40)
- Film vznikl v roce 1979. Do českých kin se však dostal až v květnu 1989. (agass)
- V závěrečné scéně je obsažen výtažek z „Romea a Julie“ od Shakespeara. (don corleone)
- Vlasy vznikly podle úspěšného muzikálu, který se od dubna 1968 do července 1972 uváděl na Broadwayi. Za ním stála tvůrčí trojice Gerome Ragni, James Rado a Galt MacDermot, která po uvedení filmu do kin dala najevo svou nespokojenost se znatelnými posuny na úrovni postav i tématu. Původní muzikál pojednával primárně o mírovém hnutí, Claude i jeho milá Sheila byli od začátku součástí skupiny hippies. Miloši Formanovi bylo vyčítáno, že tuto rovinu rozmělnil a květinové děti eliminoval na podivné excentriky. K tomu mu úplně nevyšlo načasování – příběh z konce 60. let se v kinech objevil až o deset let později, kdy už válečný konflikt ve Vietnamu utichl, a film tak ztratil na své naléhavosti. (Letní filmová škola)
Reklama