Vlasy

njn, žádnej půst, musej ´ růst !!! ...těžko hledat lepší muzikál... 100% edit: prostě jsem si musel půjčit z nějakých stránek na netu: Vlasy, jeden z nejvýznamnějších muzikálů druhé poloviny 20. století, zaujal bezpochyby Miloše Formana nejen nabízející se možností natočit výpravný film s choreografickými čísly, moderní hudbou a provokujícími texty, ale především svými přesahy za obvyklé hranice muzikálového žánru. V době svého vzniku byly Vlasy dílem politickým a vyhroceně sociálněkritickým, odsuzujícím válku ve Vietnamu a maloměšťáckou lhostejnost vůči této tragédii. A také dílem romantickým vzýval hippies a všechny formy jejich rebelie proti zbytnělému konzervatismu. Formanovi nečinilo žádné potíže najít si vztah k těmto ryze americkým tématům, vždyť jádrem tam byly problémy, na něž se soustřeďoval ve všech svých českých filmech: generační konflikt, naivní a čistá touha mládí po lásce a svobodě a rovněž protest proti konvencím a předsudkům, které tyto iluze bezcitně ničí. Ondříček měl tentokrát před kamerou daleko různorodější a temperamentnější reprezentanty mládí, než na jaké byl zvyklý doma, a také toho náležitě využil. Snímá je téměř nepřetržitě v akci a dynamickém pohybu, nevšímá si jen řeči tváře, ale celého těla, mladí muži a ženy v jeho podání jsou živelní a draví, strhující svou spontaneitou. Jistě i jeho zásluhou je tento film především nakažlivou oslavou vitality a radosti ze života. (07.08.2007)

Skvělý muzikál za velkou louží slavného českého režiséra Miloše Formana. Prvních deset minut bylo hodně nestravitelných, ale když divák přistoupil na pravidla žánru - pak to byla jízda. A konečná (protivietnamská) katarze povýšila Vlasy na geniální dílo. Pro mě naprosto nezapomenutelný filmový a hudební počin, který rozhodně musím vidět minimálně ještě jednou... (12.02.2005)

Autoři originálního divadelního muzikálu z roku 1967 se s touto adaptací rozhodně neztotožňují a mezi důvody uvádí i to, že hippies jsou zde vyobrazení jako nějaký druh úchylných podivínů bez jakéhokoliv napojení na mírové hnutí. Je fakt, že Bergerova flower power parta tady žebrá, škemrá, leze na cizí pozemky, bere drogy, krade auta a chová se poněkud nezodpovědně a kdyby se tak chovali všichni občané, svět se za pár měsíců zhroutí. Co na tom, že jsou Vlasy dle kritiků „plotless“ a hudební číslo u odvodové komise zavání klipem Village People. Když C-130 Hercules otevře svou černou tlamu a začne polykat zástup mladých mužů, vše se spojí v kruh ve tvaru čtverce. Uvnitř je všechna ta revolta, svoboda, boj proti systému, válce a „penguinům“, dětinští snílci, co ani nestihli být muži. A vy, když kamera najede na Arlingtonský hřbitov, jen pohnutě koukáte, jak se obraz umí dokonale snoubit nejen s hudbou, ale i myšlenkou. Muzikály nevyhledávám, ale když už na ně přijde, jsou Formanovy Vlasy tím mým šálkem kávy. (03.07.2017)

Muzikály jako takové nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem. Moulin rouge je pro mě naprostý vrchol, ale Vlasy mě dokázali zaujmout a ukázat trochu něco jiného. Miloš Forman se nikdy moc nebránil experimentům a riskování svého jména a Vlasy jsou důkazem. Některé písničky jsou legendární a konec filmu, i když je tak půl hodiny před koncem jasný, je perfektně vygradován do pochodu armády a zvuků "Berger theme" a mé oblíbené "Let´s the sun shine in". Nevěřil bych, že český režisér je schopen natočit něco natolik svérázného a přesto vkusného. (18.02.2007)

Poutavý příběh, nádherný soundtrack a strhující závěr. Jenže Forman mezi to nevložil božskou choreografii, nezaměnitelnou atmosféru ani nic, co by měl dobový muzikál mít. A to nedokážu odpustit tím spíš, že se nejedná o originální počin. Písně jsou dokonalé, ale jsou jen poskládané za sebe tak, jak je fanoušci muzikálu očekávají a tak, jak mají a musí být. Ale chybí moment překvapení a dostávám jen božskou hudbu, kterou v této filmové podobě neberu. (02.05.2005)