Kličko

Nemám moc, co bych dodal. Takhle si představuji poutavý dokumentární film. Akorát jsem měl hrozný problém je od sebe rozeznat, měli ji dát nějaké jmenovky, protože si jsou fakt neskutečně podobní. Patří jim můj respekt za to, co v boxu dokázali, ale hlavně za to, že zůstali pořád nerozlučnými bratry. 88% (02.11.2012)

Príjemné zhrnutie toho najdôležitejšieho o boxerskych surodencoch. Ktorí na prvý pohľad vyzerajú ako stroje, no v tomto dokumente sú predstavený ako ľudia,ktorí si idú čestne za svojimi snami. Niektoré zápasy by mohli byť viacej rozobraté a miestami nastanú nudné momenty resp.to stratí to svoje boxerske tempo, ale inak by mal byť každý aj nefanušík boxu spokojný. (14.08.2014)

Rešpekt a pokora! Slová, ktoré vyjadrujú môj obdiv k filmu, o ktorom som mal predstavu, že sa bude niesť v duchu glorifikácie týchto slávnych bratov. Mýlil som sa, je to ukážkový dokument, ktorý treba vidieť! Tie dve slová zároveň znejú ako motto, či životná filozofia týchto výnimočných osobností. Odteraz sa už na ich zápasy pozerám z úplne inej perspektívy a úprimne im držím palce vo všetkých sférach života. 90%. (17.11.2014)

S boxem to mám asi tak: Naživo, případně z televizního záznamu by mě tyhle otloukací zápasy nejspíš děsně nudily a neviděl bych v nich nic jiného, než že se jeden hromotluk snaží toho druhého naklepat jako řízek. Chyběl by mi v tom zkrátka příběh, jakákoliv motivace, nějaký "cíl" (a pozor, "cíl" neznamená jen "vítězství"), ke kterému se chce boxer promlátit. Když ale vidím příběhy z ringu ve filmu (Zuřící býk, Rocky, Million Dollar Baby, Někdo tam nahoře mě má rád, Boxer a smrť...) či v dokumentu, jakým je právě Kličko, kde ten příběh je, jsem rázem spokojený. Co se týče tohoto snímku, ten má výhodu především v obou hlavních protagonistech, nesmírně sympatických bratrech Kličkových, a pak v tom, že jej natočili Němci, kteří jsou na "jejich" Ukrajince právem hrdí. Některé záběry se vryly do paměti (ano, hlavně Vitalijův zápas s roztrženým okem), chválím citlivě natočenou rodinnou minulost a minimum sentimentu. Čtyři a kus. (29.06.2012)

Skoro dvouhodinový doumentární film sleduje kariéru dvou ruských a posléze německých boxerů - Vitalije a Vladimíra Kličkových. Zádumčivá hudba, zpomalené záběry příchodu do ringu či soubojů samotných. Těmito atributy je orámováno vyprávění o mládí, dospívání a životní kariéře Kličkových. Dozvíme se, že jejich otec dobrovolně šel likvidovat následky havárie v Čenobylu, jak probíhala komunistická výchova na tehdejších školách, vše doprovázeno dobovými záběry, a pak už přejdeme na první výhry, vítězství v mistrovství Ukrajiny a posléze SSSR, o emigraci do Německa, a dalších zápasech. Dokument je stylizován pro skutečné fanoušky těchto boxerů, a navíc nenabízí nic dalšího. Dokonce ani záběrů z tréninků moc neuvidíme. Dozvíme se třeba, že a Ukrajině byly těžké časy, ale v obraze vidíme, jak cvičí Vladimír bojového psa. Dozvíme se však, že oba bratři vystudovali vysokou školu a v ringu více přemýšlejí. Jak říkám, dokument ocení především fanoušci boxu a obou bratrů. Mne osobně neláká ani jedno, proto těžko mohu hodnotit - ale nějak mi nic nového dokument nepřinesl. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/klicko.html (18.06.2012)