Režie:
Miloš FormanKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Karel MarešHrají:
Jan Vostrčil, Josef Šebánek, Ladislav Adam, Vratislav Čermák, František Debelka, Václav Novotný, František Paska, František Reinstein, Josef Řehořek (více)Obsahy(1)
Česká hořká komedie Hoří, má panenko z roku 1967 je třetím celovečerním hraným filmem Miloše Formana, jednoho z předních reprezentantů tzv. nové vlny českého filmu. Na snímku scenáristicky spolupracovali i jeho dva přátelé Ivan Passer a Jaroslav Papoušek a kameramanem byl dnes světově proslulý Miroslav Ondříček. Ústředním motivem filmu je hasičský bál, a to bál velice svérázný. Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, mnohé figurky jako by byly vystřiženy ze skutečného života. Jestliže jeho předchozí filmy shlížely na lidské hemžení se shovívavým a laskavým úsměvem, v tomto filmu lyrická a zjemňující nota zcela zmizela a zůstalo jen důsledné odhalování negativních stránek lidských povah. A hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh film sleduje, je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (730)
Pozor, pozor! Vážení filmoví gurmáni, Miloš Forman Vás všetkých pozíva na reprezentačný ples požiarnikov, ktorý sa koná v sobotu, 8. februára 1967. Vstup 8,- Kčs. Hudba, tanec, tombola. Zahrá miestná dychovka. Bude voľba kráľovny krásy a vyznamenanie zalúžilého člena hasičského zboru. Napohľad jednoduchý, banálny príbeh, aj prostredie. Avšak vo Formanovej réžii sa z toho stáva hlboká sonda do duše vlastného národa, podaná naoko humorne, ale s trpkým podtónom. Režisérske schopnosti, nadanie a talent tohto Čechoameričana sú nespochybniteľné. Je, a vždy aj bol, majster svojho remesla. **** ()
Posledný Formanov český film, a veru sa nečudujem, ani že bol (vo vtedajšej politickej situácii) posledný, ani jeho následnej emigrácii. Trpká, horká a krutá komédia o povahe, nielen českej, ale našiel by sa v nej nejeden národ. A keď už paródia a satira, tak poriadna. Za tak málo minút tak trefne zhodiť ľudská povahu až ku dnu sa ešte nepodarilo. Fejtónový podtón scenára zachádza od krajnosti až do absurdnosti a ja som sa počas filmu smial, plakal, zamýšľal sa a následne hanbil. Vplyv a dopad je obrovský. 85%. ()
Pro mě příjemné překvapení! Rozhodl jsem se podívat na Hoří má panenko spíše z povinnosti, abych znal nějakou tu starší českou klasiku, ale musím uznat, že jsem se skutečně bavil. Nejlepší na filmu bylo to, jak i přes své stáří 40 let je stále docela aktuální. Ukazuje typické české pantáty (nebo pandědy?), jak zvládají, resp. nezvládají organizaci společenské akce, ale hlavně ukazuje typickou čekou povahu jak ji dobře známe :) Zejména pěkný a do jisté míry působivý byl závěr, kde vysloužilý požárník pronese pár pěkných slov a přijme prázdný kufřík, jakoby v něm onen dar skutečně byl... A kdo si nenakrad, to musí chápat tak, jakože nic nevyhrál. ... 8/10 ()
Jeden ze tří filmů, kvůli nimž si Miloš Forman zaslouží jít do nebe. Legendární opus plný situací, dialogů, hlášek a unikátních (ne)hereckých výkonů (stojím si za tím, že i sebelepší profesionální herci by to nezahráli lépe!), u něhož se člověk prostě musí válet smíchy po zemi. A přitom je to tak hluboké, pravdivé a hořké... Jen málo filmů se tváří tak prostě a nenápadně (absolutně banální zápletky, v podstatě žádný děj, výprava, či jakékoliv formální laskominy), přestože jsou uvnitř i navenek neskonale geniální (satirické zrcadlení české malosti a hlouposti je zde dokonalé; postavy a jednotlivé scény jsou k zbláznění vtipné). Je zkrátka znatelný rozdíl, když film o buranech točí intelektuál(ové), a když sami burani (Troška a spol.)... 100 % ()
Galerie (26)
Photo © Filmové studio Barrandov / Jaromír Komárek
Zajímavosti (42)
- Při vzpomínání na natáčení Miloš Forman prohlásil, že scénář byl perfektně připravený, kameraman Miroslav Ondříček naopak, že se z veliké části jednalo o improvizaci vzniklou až na místě. (JoranProvenzano)
- Natáčení probíhalo ve večerních hodinách, jelikož komparzisté chodili přes den do práce. Plat komparzistů činil 29 korun československých za den. (ZHODNOTITEL)
- Posledný film režiséra Miloša Formana, ktorý nakrútil v rodnom Československu pred emigráciou do USA a zároveň jeho prvý farebný film. (Raccoon.city)
Dvojnásobný držitel Oscara Miloš Forman se díky filmům jako Přelet nad kukaččím hnízdem, Amadeus nebo Muž na měsíci zapsal v mezinárodních filmových vodách, ještě před emigrací do USA ovšem bylo jasné, že bude o tomto tvůrci slyšet. Už jeho Lásky jedné plavovlásky obdržely nominaci na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, stejnou nominací se mohl pochlubit i následující Formanův film, ten poslední, který vznikl před jeho emigrací a začátkem nové kapitoly jeho kariéry. Spolu s Černým Petrem a Láskou jedné plavovlásky tvoří Hoří, má panenko závěr Formanovy trilogie, která do velké míry sázela na přítomnost naturščiků, prozkoumávání negativní vlastnosti lidí (primárně hloupost/naivita) i často satirické prozkoumávání společnosti. Společně s Ivanem Passerem a Jaroslavem Papouškem (kteří již s Formanem vytvořili scénář k Lásce jedné plavovlásky) dal Forman za vznik jednomu z nejcitovanějších a po letech nejoblíbenějších českých filmů, jehož kouzlo navzdory zubu času nestárne. Hoří, má panenko rekonstruuje jeden spojený s událostí, která má mimo jiné vzdát poctu uznávanému bývalému předsedovi, snaha o tu nejlepší událost se ovšem časem stává větším a větším fiaskem. I to může snadno připomínat výjev z normálního života, kdy organizování není jednoduchou disciplínou a podcenění byť sebemenší potencionální hrozby může ve finále leckoho mrzet. Z pokusu o slavnost se může stát pochybná estráda, která vyvolává opačné dojmy, lidem přinese přesně opačné pocity, než jaký byl původní záměr. Nejspíš každý podobnou akci zažil, právě Forman podobný typ zpackané akce představil až v tragikomickém balení. Autenticitě přispívá zmíněný výběr neherců, kdy grimasy členů hasičského sboru působí přirozeněji a autentičtěji. Sázka na neherce může být i v dnešní době velký risk, Forman ovšem i tentokrát zvládl přítomností naturščiků vyhrát. I dokumentární přístup kameramana Miroslava Ondříčka přispívá pocitu, že se skutečně sleduje rekonstrukce jednoho vesnického cirkusu, který každým momentem nemůže více a více skončit dobře. V Hoří, má panenko se i díky realistickému nádechu a skrze různé figurky skrývá několik životních pravd. Zpackaná volba miss a rozkradená tombola je jednou věcí, újma na cizím neštěstí je ovšem věcí druhou. Hoří, má panenko sice k smíchu svádí velmi snadno, z jistých vážnějších momentů jako závěrečná řeč ovšem zvládá i mrazit, především z momentů jako je závěrečná řeč stěžejního bývalého předsedy. O málokterém českém filmu by vlastně bylo tak snadné říci, že vystihuje průměrnou českou povahu ve zdánlivě kladnějších i negativnějších sférách. Možnost toho se v postavách poznat, je vlastně krapet pochybná, protože tím divák dost možná sám sobě nastavuje až nepříjemné zrcadlo. Stejně jako starší Lásky jedné plavovlásky z toho vše Hoří, má panenko vychází až trudnomyslně. Česká tvorba Miloše Formana je sice nevyhnutelně zastíněná jeho pozdější tvorbou v americké produkci, Hoří, má panenko ovšem i po letech dokazuje, že ta pravá kariéra Miloše Formana nezačala v roce 1975, ale dávno předtím. Hoří, má panenko i po letech obstojí jako Formanův vrchol tuzemské tvorby.... () (méně) (více)