Zátah: Vykoupení

Uznávám, že jsem omezenec. Být totiž tohle plný nasvalených američanů namísto těch umaštěných šikmookých šupáků, síla radši než rychlost, cením hodně vysoko. Protože tohle je brutální přímočará mlátička a střílečka s výbornou choreografií bez otravného střihu a nějakých dějových odboček, s krásně likvidačním přístupem k akci. Fighty s nožem - top. Ale klasicky já versus asijská kinematografie, mi nevoní... (19.01.2014)

Bez přemýšlení 100%. Tohle je neskutečnej nářez, který nemá obdoby. U spousty filmů v minulosti divák čeká 90 minut na jeden ultimátní úder kdy hrdina zasadí svému protivníkovi těžké K.O. Přesněji se mě vybaví např. série Karate Tiger. Naproti tomu před nějakým časem v Thajsku prošlápli cestičku a já si nikdy neuvědomil že nadupané Ong-Baky někdo něčím překoná. Stalo se! Tahle indonéská zběsilost je něco jako dárek, který si každé malé dítě přeje dostat pod stromeček. Film mě ani na chvilku nepustil ze svého sevření. Scény jsou doprovázeny soundtrackem, který zážitek povyšuje tak nějak samozřejmě na vyšší level. Yayan Ruhian je Mad Dog!!!!! Blue-Ray prosím. A druhý díl chci okamžitě. PS: Asiaté musí být šílení. Ať mi nikdo nevykládá že během natáčení nikdo neumřel. (16.07.2012)

S narativním konceptem počítačové hry (už jen ten úvod sledující hrdiny při transportu na místo akce je tak typicky videoherní!) a maximálním zaměřením na souboje (ničím jiným si film vlastně pozornost nepoutá) je zážitek ze Serbuan Maut stejně intenzivní jako prchavý. Ale i když jsem si pár hodin po zhlédnutí z filmu vybavoval jen změť poletujících končetin a některé obzvláště brutální soubojové finiše, musím uznat, že ze své pozice předvedl Gareth Evans zřetelně kvalitnější práci, nežli třeba neohrabaný režisér thajského Ong - Baku. (02.06.2012)

|| Scenár: Gareth Evans | Hudba: Fajar Yuskemal | Produkcia: Ario Sagantoro | Distribúcia: Sony Pictures, Celluloid Nightmares, Stage 6 Films | Štúdio: PT. Merantau Films, XYZ Films | Rozpočet: 1,1 miliónov $ | Tržby: 15 miliónov $ || Drtič odpadu bez štipky ducha alebo myšlienky. Možno vo veku hormonálnej katarzie by ma to bolo bralo viac. (08.02.2013)

Škoda rány, která padne vedle!! Čistokrevná rubačka, která neví, kdy přestat a když už se začne přeci jenom zajídat, předhodí nenasytnému divákovi další porci nekompromisní řežby, kdy postupně s dějem opadávají výstřely a létající ledničky a ke slovu přicházejí nože, mačety nebo holé nohy a ruce. Všechna čest choreografii. Herci jdou co se fyzického výkonu na dřeň, hlavního klaďase jakoby údery protivníků motivovaly ještě k vyšším obrátkám. Právě živočišný tah na branku, který mi chyběl třeba u Ong-baka (bavil neošizenou fyzickou akcí, ale nudil opakovanými záběry a mizerným feelingem), je tu poctivý s každou ránou. Děj je jasně nalinkovaný – velký barák, policejní jednotka a banda vrahounů, kteří se nehodlají vzdát. Videoherní koncept pak vydrží až do horních pater, kde na přeživší čeká slušný záporák s výbornými poskoky (démonický Yayan Ruhian zvlášť). Žádné vykecávání, jen jedna lekce anatomie za druhou a divák si užívá, klaní se poctivé dřině a oceňuje přehledné záběry. Neučesané, hektické, zoufalé i brutální. Vedle tohohle vypadá takový Van Damme s hezoučky nasnímaným, efektně sestříhaným a lahodně vypadajícím výskokem jako malý skřítek schovaný pod dekou. (16.07.2012)